Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 70 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
53. Z pokusů patrno, proudem elektrickým elektrolyt rozkládá.nim vedle kovů též retortové uhlí, tuha mnohé sloučeniny (zejména za obyčejné teploty). Zvá­ žením elektrod přesvědčíme se, anoda lehčí než dříve kathoda těžší, a právě tolik, zmenšila hmota anody. V kapalině mezi elektrodami není rozkladu vůbec pozorovati kathodě vylučuje vodík nebo kov. AgNOs mezi Agf-elektro- dami nebo ZnSO4 mezi Zn-elektrodami pod. 2. MgO žárovém tělísku Nernstovy lampy). 3. Eoztok sám, promícháme-li jej, stejnou specifickou hmotu jako dříve. Do přístroje (obr. Zákony Faradayovy. ., ukáže zjev zcela ob­ dobný: kathodě vyloučí tolik kovu, kolik anodě ubude, kon­ centrace roztoku změní, kdežto celková kon­ centrace jeho zůstane nezměněna. Zavedeme-li proud, vylučuje anodě kyslík kathodě vodík objemovém poměru Měřením poznáme, množství vy­ loučených iontů úměrné intensitě proudu době, kterou proud prochází. 1833 nalezl kvantitativní vztahy mezi chemickými změnami, při elektrolysi vzniklými, mezi proudem, elektrolytem procházejícím. Podobně rozkládá mezi /^-elektrodami 2)S04. Pečlivým měřením nalezl H že, zabrání-li promíchání elektrolytu, specifická hmota jeho kathody menší, anody větší uprostřed stejná jako dříve. Částice vylučující šlovou kationty anodě anionty. však ještě jiný druh vodiču, kteří proudem elektrickým nichž při průchodu proudu vznikají che­ mické změny; takové vodiče zoveme elektrolyty, vedení elektrolytickým a rozklad sám elektrolysí. Je-li vyloučený ion tuhý, výsledek pokusu stejný množství vyloučeného iontu určíme vážením. roztoku CuSOt vnořme elektrody platinové; spojíme-li proud, na kathodě vylučuje měď jako červený povlak anodě vystupují bublinky plynu, kyslíku. Přeměníme-li směr proudu, měd anodě (dří­ vější kathodě) rozpouští teprve je-li všechna rozpuštěna, vylučuje se na kyslík; kathodě usazuje stále měd. roztoku síranu meďnatého známé specif, hmoty vnořme dvě měděné desky (elektrody) předem zvážené vepněme proudovodu; • deska, kterou proud roztoku vchází, slove anoda druhá deska, kterou pioud vychází, kathoda. Kdybychom vykonali týž pokus př. 1.), jehož obě ramena jsou kalibrována, nalejme zředěného roztoku i?2S'04 platinové elektrody spojme stálým zdrojem proudu, jehož intensitu můžeme měřiti amper- metrem. kathodě vy­ lučuje vodík anodě kyslík. elektrolytům patří všechny vodivé kapa­ liny (vyjma rtuť kapalné kovy) též mnohé látky tuhé zahřáté na vysokou teplotu (na př. nějaké době proud přerušme, elektrody vy­ jměme pečlivě osušme; poznáme, kathodě vyloučila měď