Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Částice vylučující šlovou kationty anodě anionty.
V kapalině mezi elektrodami není rozkladu vůbec pozorovati kathodě
vylučuje vodík nebo kov.
2. AgNOs mezi Agf-elektro-
dami nebo ZnSO4 mezi Zn-elektrodami pod. roztoku CuSOt vnořme elektrody platinové; spojíme-li proud,
na kathodě vylučuje měď jako červený povlak anodě vystupují
bublinky plynu, kyslíku.
Do přístroje (obr. Podobně rozkládá mezi /^-elektrodami 2)S04. Eoztok sám, promícháme-li
jej, stejnou specifickou hmotu jako dříve.
Z pokusů patrno, proudem elektrickým elektrolyt rozkládá. MgO žárovém tělísku Nernstovy lampy). však ještě jiný druh vodiču, kteří proudem
elektrickým nichž při průchodu proudu vznikají che
mické změny; takové vodiče zoveme elektrolyty, vedení elektrolytickým
a rozklad sám elektrolysí.
Kdybychom vykonali týž pokus př. kathodě vy
lučuje vodík anodě kyslík. Zvá
žením elektrod přesvědčíme se, anoda lehčí než dříve kathoda těžší,
a právě tolik, zmenšila hmota anody. 53., ukáže zjev zcela ob
dobný: kathodě vyloučí tolik kovu, kolik anodě ubude, kon
centrace roztoku změní, kdežto celková kon
centrace jeho zůstane nezměněna. Je-li vyloučený ion tuhý, výsledek pokusu stejný množství
vyloučeného iontu určíme vážením. 1833 nalezl kvantitativní
vztahy mezi chemickými změnami, při elektrolysi vzniklými, mezi
proudem, elektrolytem procházejícím.), jehož obě ramena jsou
kalibrována, nalejme zředěného roztoku i?2S'04 platinové elektrody
spojme stálým zdrojem proudu, jehož intensitu můžeme měřiti amper-
metrem. roztoku síranu meďnatého známé specif, hmoty vnořme dvě
měděné desky (elektrody) předem zvážené vepněme proudovodu; •
deska, kterou proud roztoku vchází, slove anoda druhá deska, kterou
pioud vychází, kathoda.
Zákony Faradayovy. Pečlivým měřením nalezl
H že, zabrání-li promíchání elektrolytu, specifická hmota
jeho kathody menší, anody větší uprostřed stejná jako dříve. elektrolytům patří všechny vodivé kapa
liny (vyjma rtuť kapalné kovy) též mnohé látky tuhé zahřáté na
vysokou teplotu (na př.
.nim vedle kovů též retortové uhlí, tuha mnohé sloučeniny (zejména
za obyčejné teploty).
3. Přeměníme-li směr proudu, měd anodě (dří
vější kathodě) rozpouští teprve je-li všechna rozpuštěna, vylučuje se
na kyslík; kathodě usazuje stále měd. nějaké době proud přerušme, elektrody vy
jměme pečlivě osušme; poznáme, kathodě vyloučila měď. Zavedeme-li proud, vylučuje anodě kyslík kathodě
vodík objemovém poměru Měřením poznáme, množství vy
loučených iontů úměrné intensitě proudu době, kterou proud
prochází.
1
