Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 69 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) Zahříváme-li spájené místo tak, že jeho teplota vyšší než místa vznikne elektrický proud, jdoucí antimonem od A jak lze dokázati magnetkou SJ. Elm. Thermo­ elektrický sloup . dvou nestejných kovů (na př, Sb) budiž spájen rámeček (obr. Thermoelektrických článků nebo batterii užívá zejména pro mě­ ření teploty. Spojují tudíž jednotlivé články z batterie, zvané thermoelektrickými sloupy. sílu, můžeme určiti neznámou teplotu. Zvětšuje-li teplota ještě dále, odchylka klesá; konečně při teplotě, zvané inversním bodem, stane senullou při teplotě ještě vyšší změní svíij směr. Prochází-li elektrický proud drátem, drát zahřívá, ale chemické změny něm nepozorujeme, nechť jest intensita proudu jakákoli. síla článku jež pro malé rozdíly temperaturní dána vzorcem (t, t2) při tom značí teplotu místa spájeného, volných konců konstantu, jež zá­ visí jakosti fysikálním stavu spájených kovů. Elektrolyse. Podmínkou thermoelektrického proudu potenciálný rozdíl na volných koncích spájených vodičů čili elm. síla thermoelektrických článků velmi malá; tak př. ním bodem. Článek spojen s citlivým galvanometrem, změříme-li elm.Thermoelektřina. Tepelné záření měří thermoelektrickými batteriemi. 4. Yzniklý proud, jehož energie ekvivalent energii tepelné, slove thermoelektrickým proudem; spájené kovy jako zdroj proudu šlovou thermoelektrickým článkem. Je-li odchylka magnetky určitě veliká počneme zahřívati též bod B, xichylka zmenšuje rovná nulle, jsou-li teploty obou míst stejné. Pro vysoké teploty 1600° hodí velmi dobře článek, složený dvou dlouhých drátů: platinového slitiny Pi—Rh. Ochlazuje-li místo pod teplotu místa vznikne proud směru opač­ ného než dříve. Pro nízké teploty užívá zpravidla článku konstantan-železo. Odchylka magnetky zvětšuje, inten­ sita vzniklého proudu vzrůstá, čím vyšší je teplota místa dostoupí určité maxi- Obr. sílu článek B i—Sb, pouze 100 voltů. Thermoelektrický mální hodnoty při teplotě, jež slove neutrál- článek. při temperaturním rozdílu mezi největší elm. Zjev tento poznal již 1823 SeebecJc; ukázal, uzavřeným proudovodem spájeným dvou různých kovů prochází proud, jakmile spájené místo jinou teplotu než ostatní proudovod. 52. Chemické účinky proudu elektrického. 52. Vodiči, již takto chovají, šlovou vodiči kovovými patří . Vloží-li se článek spájeným koncem místa, jehož teplotu určujeme, ohřeje se tento konec teplotu, kdežto druhý konec dostatečně vzdálený zůstane známé teplotě okolního vzduchu