Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Pro nízké teploty užívá zpravidla článku konstantan-železo. Prochází-li elektrický proud drátem, drát zahřívá,
ale chemické změny něm nepozorujeme, nechť jest intensita proudu
jakákoli. Yzniklý proud,
jehož energie ekvivalent energii tepelné, slove thermoelektrickým
proudem; spájené kovy jako zdroj proudu šlovou thermoelektrickým
článkem. dvou nestejných kovů (na př, Sb)
budiž spájen rámeček (obr. sílu článek
B i—Sb, pouze 100 voltů.
Elm. 52. Thermoelektrický mální hodnoty při teplotě, jež slove neutrál-
článek.
Elektrolyse. Thermo
elektrický sloup .
Thermoelektrických článků nebo batterii užívá zejména pro mě
ření teploty. Zvětšuje-li teplota ještě dále,
odchylka klesá; konečně při teplotě, zvané
inversním bodem, stane senullou při teplotě ještě vyšší změní svíij směr. Vodiči, již takto chovají, šlovou vodiči kovovými patří
.
4.
Ochlazuje-li místo pod teplotu místa vznikne proud směru opač
ného než dříve. sílu, můžeme určiti neznámou
teplotu.Thermoelektřina.) Zahříváme-li spájené místo tak, že
jeho teplota vyšší než místa vznikne
elektrický proud, jdoucí antimonem od
A jak lze dokázati magnetkou SJ.
Tepelné záření měří thermoelektrickými batteriemi. síla thermoelektrických článků velmi malá; tak př.
Zjev tento poznal již 1823 SeebecJc; ukázal, uzavřeným
proudovodem spájeným dvou různých kovů prochází proud, jakmile
spájené místo jinou teplotu než ostatní proudovod. Vloží-li
se článek spájeným koncem místa, jehož teplotu určujeme, ohřeje
se tento konec teplotu, kdežto druhý konec dostatečně
vzdálený zůstane známé teplotě okolního vzduchu. Pro vysoké teploty 1600° hodí velmi dobře článek,
složený dvou dlouhých drátů: platinového slitiny Pi—Rh.
Podmínkou thermoelektrického proudu potenciálný rozdíl na
volných koncích spájených vodičů čili elm. Článek spojen
s citlivým galvanometrem, změříme-li elm. 52. ním bodem.
Odchylka magnetky zvětšuje, inten
sita vzniklého proudu vzrůstá, čím vyšší je
teplota místa dostoupí určité maxi-
Obr. Chemické účinky proudu elektrického. při
temperaturním rozdílu mezi největší elm. síla článku jež pro malé
rozdíly temperaturní dána vzorcem (t, t2) při tom
značí teplotu místa spájeného, volných konců konstantu, jež zá
visí jakosti fysikálním stavu spájených kovů.
Je-li odchylka magnetky určitě veliká počneme zahřívati též bod
B, xichylka zmenšuje rovná nulle, jsou-li teploty obou míst stejné. Spojují tudíž jednotlivé články
z batterie, zvané thermoelektrickými sloupy
