Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) Zahříváme-li spájené místo tak, že
jeho teplota vyšší než místa vznikne
elektrický proud, jdoucí antimonem od
A jak lze dokázati magnetkou SJ.
Podmínkou thermoelektrického proudu potenciálný rozdíl na
volných koncích spájených vodičů čili elm. Zvětšuje-li teplota ještě dále,
odchylka klesá; konečně při teplotě, zvané
inversním bodem, stane senullou při teplotě ještě vyšší změní svíij směr.
Tepelné záření měří thermoelektrickými batteriemi. Thermo
elektrický sloup . síla článku jež pro malé
rozdíly temperaturní dána vzorcem (t, t2) při tom
značí teplotu místa spájeného, volných konců konstantu, jež zá
visí jakosti fysikálním stavu spájených kovů. Článek spojen
s citlivým galvanometrem, změříme-li elm.
Thermoelektrických článků nebo batterii užívá zejména pro mě
ření teploty. sílu, můžeme určiti neznámou
teplotu. Thermoelektrický mální hodnoty při teplotě, jež slove neutrál-
článek.
Ochlazuje-li místo pod teplotu místa vznikne proud směru opač
ného než dříve. Spojují tudíž jednotlivé články
z batterie, zvané thermoelektrickými sloupy. při
temperaturním rozdílu mezi největší elm. Vloží-li
se článek spájeným koncem místa, jehož teplotu určujeme, ohřeje
se tento konec teplotu, kdežto druhý konec dostatečně
vzdálený zůstane známé teplotě okolního vzduchu. síla thermoelektrických článků velmi malá; tak př.
Zjev tento poznal již 1823 SeebecJc; ukázal, uzavřeným
proudovodem spájeným dvou různých kovů prochází proud, jakmile
spájené místo jinou teplotu než ostatní proudovod. ním bodem. Yzniklý proud,
jehož energie ekvivalent energii tepelné, slove thermoelektrickým
proudem; spájené kovy jako zdroj proudu šlovou thermoelektrickým
článkem.Thermoelektřina.
Elm. Prochází-li elektrický proud drátem, drát zahřívá,
ale chemické změny něm nepozorujeme, nechť jest intensita proudu
jakákoli. dvou nestejných kovů (na př, Sb)
budiž spájen rámeček (obr. Pro vysoké teploty 1600° hodí velmi dobře článek,
složený dvou dlouhých drátů: platinového slitiny Pi—Rh. 52.
Elektrolyse.
Je-li odchylka magnetky určitě veliká počneme zahřívati též bod
B, xichylka zmenšuje rovná nulle, jsou-li teploty obou míst stejné. Chemické účinky proudu elektrického. 52. Pro nízké teploty užívá zpravidla článku konstantan-železo. sílu článek
B i—Sb, pouze 100 voltů. Vodiči, již takto chovají, šlovou vodiči kovovými patří
.
4.
Odchylka magnetky zvětšuje, inten
sita vzniklého proudu vzrůstá, čím vyšší je
teplota místa dostoupí určité maxi-
Obr
