Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Zvětšuje-li teplota ještě dále,
odchylka klesá; konečně při teplotě, zvané
inversním bodem, stane senullou při teplotě ještě vyšší změní svíij směr.
Je-li odchylka magnetky určitě veliká počneme zahřívati též bod
B, xichylka zmenšuje rovná nulle, jsou-li teploty obou míst stejné. Článek spojen
s citlivým galvanometrem, změříme-li elm. 52. Thermoelektrický mální hodnoty při teplotě, jež slove neutrál-
článek. sílu článek
B i—Sb, pouze 100 voltů.
Elm. síla článku jež pro malé
rozdíly temperaturní dána vzorcem (t, t2) při tom
značí teplotu místa spájeného, volných konců konstantu, jež zá
visí jakosti fysikálním stavu spájených kovů. Spojují tudíž jednotlivé články
z batterie, zvané thermoelektrickými sloupy.
Ochlazuje-li místo pod teplotu místa vznikne proud směru opač
ného než dříve. Thermo
elektrický sloup . dvou nestejných kovů (na př, Sb)
budiž spájen rámeček (obr.
Odchylka magnetky zvětšuje, inten
sita vzniklého proudu vzrůstá, čím vyšší je
teplota místa dostoupí určité maxi-
Obr. Pro vysoké teploty 1600° hodí velmi dobře článek,
složený dvou dlouhých drátů: platinového slitiny Pi—Rh. Yzniklý proud,
jehož energie ekvivalent energii tepelné, slove thermoelektrickým
proudem; spájené kovy jako zdroj proudu šlovou thermoelektrickým
článkem.
Podmínkou thermoelektrického proudu potenciálný rozdíl na
volných koncích spájených vodičů čili elm.
Thermoelektrických článků nebo batterii užívá zejména pro mě
ření teploty.) Zahříváme-li spájené místo tak, že
jeho teplota vyšší než místa vznikne
elektrický proud, jdoucí antimonem od
A jak lze dokázati magnetkou SJ. Chemické účinky proudu elektrického. Vloží-li
se článek spájeným koncem místa, jehož teplotu určujeme, ohřeje
se tento konec teplotu, kdežto druhý konec dostatečně
vzdálený zůstane známé teplotě okolního vzduchu.Thermoelektřina. 52. sílu, můžeme určiti neznámou
teplotu. Vodiči, již takto chovají, šlovou vodiči kovovými patří
. při
temperaturním rozdílu mezi největší elm.
Zjev tento poznal již 1823 SeebecJc; ukázal, uzavřeným
proudovodem spájeným dvou různých kovů prochází proud, jakmile
spájené místo jinou teplotu než ostatní proudovod.
Tepelné záření měří thermoelektrickými batteriemi. Prochází-li elektrický proud drátem, drát zahřívá,
ale chemické změny něm nepozorujeme, nechť jest intensita proudu
jakákoli. Pro nízké teploty užívá zpravidla článku konstantan-železo.
Elektrolyse.
4. síla thermoelektrických článků velmi malá; tak př. ním bodem
