Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
síla článku jež pro malé
rozdíly temperaturní dána vzorcem (t, t2) při tom
značí teplotu místa spájeného, volných konců konstantu, jež zá
visí jakosti fysikálním stavu spájených kovů. sílu, můžeme určiti neznámou
teplotu. Yzniklý proud,
jehož energie ekvivalent energii tepelné, slove thermoelektrickým
proudem; spájené kovy jako zdroj proudu šlovou thermoelektrickým
článkem.
Zjev tento poznal již 1823 SeebecJc; ukázal, uzavřeným
proudovodem spájeným dvou různých kovů prochází proud, jakmile
spájené místo jinou teplotu než ostatní proudovod.
Tepelné záření měří thermoelektrickými batteriemi.
Thermoelektrických článků nebo batterii užívá zejména pro mě
ření teploty. Zvětšuje-li teplota ještě dále,
odchylka klesá; konečně při teplotě, zvané
inversním bodem, stane senullou při teplotě ještě vyšší změní svíij směr.
Elm. při
temperaturním rozdílu mezi největší elm. Spojují tudíž jednotlivé články
z batterie, zvané thermoelektrickými sloupy. 52.
Ochlazuje-li místo pod teplotu místa vznikne proud směru opač
ného než dříve. síla thermoelektrických článků velmi malá; tak př. Vloží-li
se článek spájeným koncem místa, jehož teplotu určujeme, ohřeje
se tento konec teplotu, kdežto druhý konec dostatečně
vzdálený zůstane známé teplotě okolního vzduchu. Pro nízké teploty užívá zpravidla článku konstantan-železo. Pro vysoké teploty 1600° hodí velmi dobře článek,
složený dvou dlouhých drátů: platinového slitiny Pi—Rh.
Odchylka magnetky zvětšuje, inten
sita vzniklého proudu vzrůstá, čím vyšší je
teplota místa dostoupí určité maxi-
Obr.
Je-li odchylka magnetky určitě veliká počneme zahřívati též bod
B, xichylka zmenšuje rovná nulle, jsou-li teploty obou míst stejné. Chemické účinky proudu elektrického. ním bodem.
Elektrolyse. Prochází-li elektrický proud drátem, drát zahřívá,
ale chemické změny něm nepozorujeme, nechť jest intensita proudu
jakákoli. Thermoelektrický mální hodnoty při teplotě, jež slove neutrál-
článek.) Zahříváme-li spájené místo tak, že
jeho teplota vyšší než místa vznikne
elektrický proud, jdoucí antimonem od
A jak lze dokázati magnetkou SJ. Vodiči, již takto chovají, šlovou vodiči kovovými patří
.
Podmínkou thermoelektrického proudu potenciálný rozdíl na
volných koncích spájených vodičů čili elm.Thermoelektřina. sílu článek
B i—Sb, pouze 100 voltů. 52.
4. Thermo
elektrický sloup . dvou nestejných kovů (na př, Sb)
budiž spájen rámeček (obr. Článek spojen
s citlivým galvanometrem, změříme-li elm
