Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
O br.; pokryje platinovou černí nebo sazemi, upevní břidlicový
rámeček konce její spájejí měděnými kontakty lc2.
Prochází-li proud dobu př. minut zahřej e-li voda
'o t°, přijala tepla hal. 49. síly vepněme rheostatem
veliký odpor stanovme galvanometru úchylku. Obvyklá úprava lieatstoneova mostu.
3.
Obr. 50. Pak tento článek
nahraďme druhým neznámé elm. Zákon Jouleův. Toto zahřátí, způsobené
proudem elektrickým, podle pokusu jest kterou
proud prochází. Měření při různých intensitách am-
. Při
měření zapínají bolometry jednotlivých větví Wheatstoneova mostu:
lze jim dokázati ještě rozdíly teploty, měřící stupně. síly vložme rheostatem takový
odpor galvanometr ukazuje stejnou úchylku jako dříve.
Spojíme-li proud, voda kalorimetru zahřívá.
3. síly jest intensita Je-li vnitřní odpor obou článků
tak malý, jej lze proti ostatnímu odporu vynechati, jest 2. proudovodu článku známé elm. Konce drátu spojme voltmetrem proudo-
vodem batterie něhož vepiat ampermetr rheostat 11. síly vložen
určitý odpor, jest intensita proudu nahradíme-li tento článek druhým
neznámé ehn. Je-li proudovodu prvního článku známé elm. konstantanový). 48. Je-li intensita proudu ve
dením procházejícího odpor proudovodu, jest elm. 49.
Měření elektromotorické sily. Lze-li
vnitřní odpor článku, galvanometru přívodních drátů vynechati proti
velikému odporu rheostatu, jest 2.) nalejme odvážené množství destillované
vody, jejíž teplotu měříme teploměrem vnořme drát (11a
př. Do
M orim etru (obr. Bolometr. u
e ii. síla
E RJ.
2.obr.
Energie stálého proudu elektrického
