Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) dvě větve CFD CHD, klesá
v kažaévZ nich potenciál hodnoty bodě hodnotu bodě D. Jednou větví napiatý homogenní,,
stejně silný drát CFD, němž leží posuvný kontakt druhé větvi
je vložen neznámý odpor známý odpor Prochází-li proud bat
terie />’.
Potom vypněme odpor jeho místo vložme rheostat, něhož vřadíme-
do proudovodu tak veliký odpor galvanometru pozorujeme stejnou
úchylku jako dříve; tedy (Methoda substituční). Voltmetr odpor ohmů-, měříme-li jím elm.
Zvětší-li odpor voltmetru předražením odporu př. síly lOkrát větší. Známe-li odpor drátu (při 0°)
a změříme-li odpor jeho při hledané teplotě lze vypočísti neznámou
veličinu rovnice: Rt— (1-J-až).
.
Pro nejjemnější měření teploty užívá bolometrů.; spojíme-li vodičem;
FH vodič tento zůstává bez proudu, jak lze poznati galvanometru GL
První větví CFD prochází proud intensity J%a druhou větví intensity 2-
Jsou-li odpory jednotlivých částí R2, Rs, J?4 označíme-li napětí,
mezi body (nebo GH) napětí mezi (nebo plyne r
e1= RíJ RsJ R2J -R4J Dělením obou rovnic vyjde::
Rt *R„ Rá. této podmínce galvanometrem neprotéká proud-
Ja.
elm. platinová
deštička velmi tenká (až 0-3 fi)> rozřezaná tvaru znázorněném na. 9krát
většího, prochází jím intensita lOkrát menší lze jím tedy měřiti. proudovodu stálé elm.
2. Prochází-li vodičem proud intensity je-li
na jeho koncích napětí jest jeho odpor ejJ. .poněvadž odpor voltmetru velmi značný, nezmění téměř vložením
voltmetra ani intensita ani napětí ani celkový odpor hlavním vedení. 47. Nej častěji užívá drátu platino
vého (odporový teploměr platinový), jímž lze měřiti teploty nejhlubších
(bylo měřeno 260°) 110 °. 48. Dělí-li se-
proud vycházející batterie (obr.k užívá mostu obvyklé úpravě mě
ření odporu, patrno obr.:;j5
Úlohy, Voltmetr, jehož odpor 100 ohmů, připojíme dvěma
bodům proudovodu, mezi nimiž odpor ohmu. síly vřaďme měřený odpor sta
novme galvanometru úchylku, kterou procházející proud způsobuje.
3. Methoda Wheatstoneova (čti: líuítstonova) mostu.
2.
Lze tedy'''ke každému bodu jedné větvi najiti druhé větvi bod, majícř
s ním stejný, potenciál. Je-li délka podle předchozího:&— Ra/b^
Moření teploty změny odporu. posouváme kontaktem tak dlouho, galvanometr neukazuje
úchylky. Jak změní tímto roz
větvením proudu intensita hlavním vedení, procházebli dříve proudo-
vodem nerozvětveným celkovém odporu ohmů proud intensity am
péru? (Zvětší asi milliamper).
Měření odporu. Tyto body budtež /•' //. sílu ukáže místo správné hod
noty 0-96 voltu ri-14 voltu, 2-00 voltul (0-80 voltu; 1-12 voltut
2-00 volty). sílu článku
Meidingerova (vnitřní odpor ohmů) [článku Daniellova, 0-6 ohrnuj
akkumulátoru, 0-002 ohmu~\, jakou elm
