Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Dělí-li se-
proud vycházející batterie (obr. posouváme kontaktem tak dlouho, galvanometr neukazuje
úchylky.
. . síly vřaďme měřený odpor sta
novme galvanometru úchylku, kterou procházející proud způsobuje.) dvě větve CFD CHD, klesá
v kažaévZ nich potenciál hodnoty bodě hodnotu bodě D.
2.:;j5
Úlohy, Voltmetr, jehož odpor 100 ohmů, připojíme dvěma
bodům proudovodu, mezi nimiž odpor ohmu. platinová
deštička velmi tenká (až 0-3 fi)> rozřezaná tvaru znázorněném na. Jednou větví napiatý homogenní,,
stejně silný drát CFD, němž leží posuvný kontakt druhé větvi
je vložen neznámý odpor známý odpor Prochází-li proud bat
terie />’.
elm. Nej častěji užívá drátu platino
vého (odporový teploměr platinový), jímž lze měřiti teploty nejhlubších
(bylo měřeno 260°) 110 °.poněvadž odpor voltmetru velmi značný, nezmění téměř vložením
voltmetra ani intensita ani napětí ani celkový odpor hlavním vedení. Methoda Wheatstoneova (čti: líuítstonova) mostu. síly lOkrát větší.
Pro nejjemnější měření teploty užívá bolometrů. Tyto body budtež /•' //.
Zvětší-li odpor voltmetru předražením odporu př.
Měření odporu. Voltmetr odpor ohmů-, měříme-li jím elm. Známe-li odpor drátu (při 0°)
a změříme-li odpor jeho při hledané teplotě lze vypočísti neznámou
veličinu rovnice: Rt— (1-J-až). sílu ukáže místo správné hod
noty 0-96 voltu ri-14 voltu, 2-00 voltul (0-80 voltu; 1-12 voltut
2-00 volty). této podmínce galvanometrem neprotéká proud-
Ja. 9krát
většího, prochází jím intensita lOkrát menší lze jím tedy měřiti.
Lze tedy'''ke každému bodu jedné větvi najiti druhé větvi bod, majícř
s ním stejný, potenciál. 47.
3.; spojíme-li vodičem;
FH vodič tento zůstává bez proudu, jak lze poznati galvanometru GL
První větví CFD prochází proud intensity J%a druhou větví intensity 2-
Jsou-li odpory jednotlivých částí R2, Rs, J?4 označíme-li napětí,
mezi body (nebo GH) napětí mezi (nebo plyne r
e1= RíJ RsJ R2J -R4J Dělením obou rovnic vyjde::
Rt *R„ Rá. Je-li délka podle předchozího:&— Ra/b^
Moření teploty změny odporu. Jak změní tímto roz
větvením proudu intensita hlavním vedení, procházebli dříve proudo-
vodem nerozvětveným celkovém odporu ohmů proud intensity am
péru? (Zvětší asi milliamper). proudovodu stálé elm. sílu článku
Meidingerova (vnitřní odpor ohmů) [článku Daniellova, 0-6 ohrnuj
akkumulátoru, 0-002 ohmu~\, jakou elm. 48.
2. Prochází-li vodičem proud intensity je-li
na jeho koncích napětí jest jeho odpor ejJ.k užívá mostu obvyklé úpravě mě
ření odporu, patrno obr.
Potom vypněme odpor jeho místo vložme rheostat, něhož vřadíme-
do proudovodu tak veliký odpor galvanometru pozorujeme stejnou
úchylku jako dříve; tedy (Methoda substituční)
