Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
.
Pokusem lze též přesvědčiti. t.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs. 4-2
joulu 1/024 joulu (I. Pracovní effekt proudu jest
L wattů. 51.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla. Jelikož kal.J-t joulů, RJ*
ivattů. jednotce elmg. 185. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str. 100.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal. díl str. 1841).
Obr.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r. 50. jednotky elmg.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs.
v .), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule.
Riessův elektrický teploměr.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R.). Obecně lze tedy psáti: konst
