Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
50. 51.), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu.
Riessův elektrický teploměr.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ. Obecně lze tedy psáti: konst. jednotce elmg.J-t joulů, RJ*
ivattů.
Pokusem lze též přesvědčiti. jednotky elmg. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr. Jelikož kal.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule.).
Obr.
v . 1841).
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal. díl str. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs. 4-2
joulu 1/024 joulu (I.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla. t.. 100. Pracovní effekt proudu jest
L wattů.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r. 185
