Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule. 1841). jednotky elmg.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ. Pracovní effekt proudu jest
L wattů.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs. Jelikož kal.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal.. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr. Obecně lze tedy psáti: konst.
Riessův elektrický teploměr. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str.), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu.
Obr. 4-2
joulu 1/024 joulu (I.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs.
Pokusem lze též přesvědčiti. 50. 185. 51.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R.
v . jednotce elmg. 100. díl str. t.J-t joulů, RJ*
ivattů.)
