Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule. Jelikož kal.
Obr..
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal.), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu. 4-2
joulu 1/024 joulu (I. jednotky elmg.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r. 185. jednotce elmg. 50. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str.
v . díl str. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr. 100. t. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs.
Pokusem lze též přesvědčiti.
Riessův elektrický teploměr.J-t joulů, RJ*
ivattů.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla.). 51.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R. Pracovní effekt proudu jest
L wattů. 1841). Obecně lze tedy psáti: konst.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ
