Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
díl str.
v .
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla. jednotky elmg. 4-2
joulu 1/024 joulu (I. Pracovní effekt proudu jest
L wattů.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs. jednotce elmg. 185.
Riessův elektrický teploměr. 1841).'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ.). 51.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R.
Obr.. 50.
Pokusem lze též přesvědčiti. t.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal. Obecně lze tedy psáti: konst. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs. 100. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str.J-t joulů, RJ*
ivattů. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr. Jelikož kal.), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu
