Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu.J-t joulů, RJ*
ivattů.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r.
Obr. Jelikož kal.
Riessův elektrický teploměr. 100. jednotce elmg. díl str. 1841). 50.). Obecně lze tedy psáti: konst.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs. Pracovní effekt proudu jest
L wattů.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule.
Pokusem lze též přesvědčiti. jednotky elmg. 185. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R.
v .. 51. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr. t. 4-2
joulu 1/024 joulu (I
