Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Obecně lze tedy psáti: konst. 100. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str. 185.), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu.
Obr. t.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r.).
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs.J-t joulů, RJ*
ivattů.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ.
v . 51.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr. 4-2
joulu 1/024 joulu (I.
Riessův elektrický teploměr.. Jelikož kal. Pracovní effekt proudu jest
L wattů. jednotce elmg. jednotky elmg.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal.
Pokusem lze též přesvědčiti. 50. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs. 1841). díl str
