Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Pokusem lze též přesvědčiti.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule. jednotce elmg. Pracovní effekt proudu jest
L wattů.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla.
Obr.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal. 4-2
joulu 1/024 joulu (I. 1841). Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr. 50. Jelikož kal. 51. Obecně lze tedy psáti: konst.
Riessův elektrický teploměr.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R. t. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str.), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r.). díl str. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs.
v . 100.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs.J-t joulů, RJ*
ivattů.. jednotky elmg.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ. 185
