Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
t. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ. Jelikož kal.
Pokusem lze též přesvědčiti.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r.). 50. 1841). j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule. jednotky elmg. díl str.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs.
Obr.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs. Pracovní effekt proudu jest
L wattů..), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla. 51.
v .
Riessův elektrický teploměr.J-t joulů, RJ*
ivattů. 185. jednotce elmg. Obecně lze tedy psáti: konst. 4-2
joulu 1/024 joulu (I.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal. 100
