Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
J-t joulů, RJ*
ivattů. Obecně lze tedy psáti: konst..'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ. t.
Obr. díl str.
Pokusem lze též přesvědčiti.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule. Jelikož kal.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs. Pracovní effekt proudu jest
L wattů. jednotky elmg. 50. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R.
Riessův elektrický teploměr. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs.). 100. 1841). 4-2
joulu 1/024 joulu (I.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla. jednotce elmg.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal.), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu. 185.
v . 51
