Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
.).
Obr.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ.), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str. Jelikož kal. 100.
Riessův elektrický teploměr. jednotce elmg. t. jednotky elmg. 1841). Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr.
v . Pracovní effekt proudu jest
L wattů.J-t joulů, RJ*
ivattů.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs. 185.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule.
Pokusem lze též přesvědčiti. 4-2
joulu 1/024 joulu (I. 51. díl str. 50. Obecně lze tedy psáti: konst.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs
