Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Pracovní effekt proudu jest
L wattů. 185.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal. Obecně lze tedy psáti: konst.
Pokusem lze též přesvědčiti. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule. 50. Jelikož kal.), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu. 4-2
joulu 1/024 joulu (I.
Obr.). 1841).
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r. 100. jednotce elmg.
Riessův elektrický teploměr. 51.J-t joulů, RJ*
ivattů..
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs.
v . t. díl str. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R. jednotky elmg. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs
