Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str.). jednotky elmg.
v . 185.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs.. 51.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla.
Riessův elektrický teploměr.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr. 1841).
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule. 4-2
joulu 1/024 joulu (I. 100. 50.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ. Jelikož kal.), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R. jednotce elmg. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs.
Pokusem lze též přesvědčiti.
Obr. t. Obecně lze tedy psáti: konst.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r. díl str. Pracovní effekt proudu jest
L wattů.J-t joulů, RJ*
ivattů
