Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
jednotky elmg.
Riessův elektrický teploměr. j
Spotřebovaná energie proudová měří elektrickými počitadly
(str. t.. Přístroj
pro důkaz Jouleova zákona;
Obr.J-t joulů, RJ*
ivattů. jednotce elmg. 1841). díl str.
Y soustavě cm-g-sec praktickou jed
notkou energie joule.).), jest
energie proudová dána vzorcem
L joulu.'perech) potenciálnych rozdílech bodech (ve voltech) dokazují
úměrnost součinem EJ. 51.
v . 50. 185.
Obr.
Teplo, jímž voda zahřála, dodal proud elektrický, procházející
•drátem známým nám dosud energiím přistupuje tedy nový druh
energie, energie proudu elektrického (proudová energie), jejíž měrou
(při ustáleném proudu) množství vzniklého tepla.
Rovnice tato vyjadřuje zákon Jouleův, theoreticky pokusně do
kázal prvé (r. Jelikož kal.
Konstantu úměrnosti lze jednotlivých měření vypočísti; rovná 0'24,
takže
Q 0'24 hal. 4-2
joulu 1/024 joulu (I. Pracovní effekt proudu jest
L wattů. 100.
Pokusem lze též přesvědčiti. Obecně lze tedy psáti: konst.
/ Je-li odpor drátu vnořeného vody, ohmů, jest a
tedy možno též psáti: 024 hal, R. Ze
zákona Ohmová lze pak definovati abs.
rovný ergufsec, rozdíl potenciálný rovný abs.
Ze vzorce pro effekt proudový lze definovati í
e
d Je-li pracovní effekt proudu intensitě abs
