Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Proud elektrický vznikne, spojí-li obě jejich elektrody drátem, jenž
;se zapíná svorek nich upevněných.
Má-li býti nutno, aby obě tělesa byla
udržována stejném rozdílu potenciálů; mění-li rozdíl potenciálů,
je . Mnohem mohutnějším zdrojem proudu jsou články galvanické,
na jichž elektrodách udržuje stálý rozdíl potenciálný chemickým dějem. Dvě tělesa nestejného potenciálu elektrického
spojme vodičem. Proud spojuje nebo přerušuje
Míčem proudoyodu vloženým. rovnoměrně otáčející indukční elektrikou;
spojíme4i její póly dlouhým (asi konopným provazcem isolovaně
-zachyceným, vyrovnává elektřina proudem. Elektřina přechází místa vyššího potenciálu místo
potenciálu nižšího tak dlouho, potenciály obou těles vyrovnají.skôpu..
Indukční elektrika jako zdroj elektrického proudu nemá valného
významu.
Proudu lze dosíci př. tenkých lístku nepravého zlatého stříbrného papíru jsou vy
říznuty malé kotoučky, jež položeny jsou sebe podle schématu:
-J- —,
kdež značí papír, němž kovové polepy jsou naneseny.
Nahraďme konopný provazee drátem, němž sebou zapiato
několik stejných Geisslerových trubic; otáčí-li ě
elektrikou, všechny tyto trubice svítí stejně jasně.
. Čím
blíže středu provazee, tím více rozstup lístků zmenšuje, konečně
na určitém místě lístky klesnou sobě úplně doklad, tomto místě
je potenciál rovný nulle.
Elektrický proud. Elektřina kinetická. Papír, jenž je
navlhavý, zastupuje plst Voltová sloupu.
Při ustáleném proudu elektrickém není tedy celém vodiči, jímž
proud prochází, potenciál stejný, nýbrž klesá plynule určité vyšší
hodnoty hodnotě nižší.
Vznikne jak pravíme elektrický proud jeho směrem
zoveme ten směr, kterém potenciál klesá. Spojme Braunovým
•elektrometrem isolovaně postaveným dva dráty (jeden kovovým obalem
a druhý vnitřní tyčinkou) druhé jejich konce připojené isolujícím
•držátkům přiložme postupně krajům jednotlivých Geisslerových trubic;
elektrometr ukáže vždy stejný potenciálný rozdíl několika set voltů. Pohybuje-
me-li provazci malým papírovým elektroskopem, upevněným eboni
tové tyčince, rozestoupí jeho lístky blízko pólů elektriky nejvíce.
II. Základní rozdíl mezi elektřinou klidu (sta
tickou) pohybu (kinetickou čili elektrickým proudem) tudíž ten,
že; při statické elektřině povrchu celého vodiče stejný
(rovnováha statická), kdežto, m
u spád potenciálný
