Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Spojme Braunovým
•elektrometrem isolovaně postaveným dva dráty (jeden kovovým obalem
a druhý vnitřní tyčinkou) druhé jejich konce připojené isolujícím
•držátkům přiložme postupně krajům jednotlivých Geisslerových trubic;
elektrometr ukáže vždy stejný potenciálný rozdíl několika set voltů.skôpu. Mnohem mohutnějším zdrojem proudu jsou články galvanické,
na jichž elektrodách udržuje stálý rozdíl potenciálný chemickým dějem.
Při ustáleném proudu elektrickém není tedy celém vodiči, jímž
proud prochází, potenciál stejný, nýbrž klesá plynule určité vyšší
hodnoty hodnotě nižší.. Základní rozdíl mezi elektřinou klidu (sta
tickou) pohybu (kinetickou čili elektrickým proudem) tudíž ten,
že; při statické elektřině povrchu celého vodiče stejný
(rovnováha statická), kdežto, m
u spád potenciálný. tenkých lístku nepravého zlatého stříbrného papíru jsou vy
říznuty malé kotoučky, jež položeny jsou sebe podle schématu:
-J- —,
kdež značí papír, němž kovové polepy jsou naneseny.
Indukční elektrika jako zdroj elektrického proudu nemá valného
významu.
Nahraďme konopný provazee drátem, němž sebou zapiato
několik stejných Geisslerových trubic; otáčí-li ě
elektrikou, všechny tyto trubice svítí stejně jasně.
Má-li býti nutno, aby obě tělesa byla
udržována stejném rozdílu potenciálů; mění-li rozdíl potenciálů,
je . rovnoměrně otáčející indukční elektrikou;
spojíme4i její póly dlouhým (asi konopným provazcem isolovaně
-zachyceným, vyrovnává elektřina proudem. Elektřina přechází místa vyššího potenciálu místo
potenciálu nižšího tak dlouho, potenciály obou těles vyrovnají.
Proud elektrický vznikne, spojí-li obě jejich elektrody drátem, jenž
;se zapíná svorek nich upevněných.
Elektrický proud.
II. Papír, jenž je
navlhavý, zastupuje plst Voltová sloupu.
Vznikne jak pravíme elektrický proud jeho směrem
zoveme ten směr, kterém potenciál klesá. Pohybuje-
me-li provazci malým papírovým elektroskopem, upevněným eboni
tové tyčince, rozestoupí jeho lístky blízko pólů elektriky nejvíce. Elektřina kinetická. Dvě tělesa nestejného potenciálu elektrického
spojme vodičem.
Proudu lze dosíci př. Čím
blíže středu provazee, tím více rozstup lístků zmenšuje, konečně
na určitém místě lístky klesnou sobě úplně doklad, tomto místě
je potenciál rovný nulle.
. Proud spojuje nebo přerušuje
Míčem proudoyodu vloženým
