Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Rozdíl potenciálny elektrodách (pólech) článku tak malý, že
obyčejným elektroskopem nelze vůbec dokázati. třenou tyčinku
ebonitovou. Látka chemicky vzácnější je
vždy elektrodou kladnou.). Nejčastěji užívá akkumulátorů (výklad
jejich viz str. Elektrodu, jež potenciát kladný, zoveme kladným pólem
článku druhou pólem záporným. každého článku Voltová jest elektromotorická síla asi
1-0 voltu, článku Grenetova asi 2-0 voltu olověného akkumulátoru
průměrně 2-0 voltu. Zdvihneme-li desku
kondensátorovou, ukáže určitý rozstup lístků, rozstup stejně veliký,
nechť jsme připojili desce kollektorové kterýkoli pól článku. nabíjení elektro-
.
Jednotlivé články galvanické spojují batterie, buď vedle
sebe (parallelní) anebo sebou (sériové). 60. batteriích e
jsou spolu spojeny jednak elektrody kladné, jednak elektrody záporné; vý
s é
s batteriích kladný pól jed
noho článku spojen záporným pólem článku následujícího; ,
e -SÍJa,
r . 39. příklad uveden budiž článelc Voltův, němž zředěného
roztoku kyseliny sírové ponořena deska měděná (-{-) zinková (—),
a článeh Grerietův elektrodou uhlovou zinkovou vnořenou
do roztoku kyseliny chrómové Il^CrO^.
První galvanickou batterii sestrojil tím způsobem, že
kladl jednu vrstvu nad sebe řadu deštiček Zn, oddělených sebe
plstí, navlhčenou roztokem kuchyňské soli (Voltův sloup). 75. Voltmetr graduuje pomocí článků známé elektromoto
rické síle, která neproměnná. Podobné
batterie, zvané sloupem suchým, užívá dosud př.), jichž kladnou elektrodou kysličník olovičitý PbO%
(deska červenohnědá), zápornou olovo (deska šedá) elektrolytem zře
děný roztok kyseliny sírové.
Rozstup lístků nezmění, spojíme-li jednu elektrodu místo Zemi
s vodičem jakéhokoli potenciálu. tedy
potenciál obou elektrod stejně veliký, ale opačného znamení, jak lze
přesvědčiti, přiblížíme-li nabitému elektroskopu př.
Tak př.!) jeho spodní desce připojme jeden pól postave
ného článku druhý pól článku spojme Zemí.
Potenciálný rozdíl galvanických článků elektrometrem
anebo snáze voltmetrem, založeným účincích elektrického
(viz str.
Potenciálný rozdíl pólech článků, zv&nf elektromo
torickou silou, závisí pouze elektrod elektrolytu, nikoli však
na tvaru, velikosti vzájemné vzdálenosti obou elektrod. Přesvědčíme něm
citlivým elektrometrem anebo elektroskopem kondensačním. (Srovnej
str.
Jednotlivé druhy článků liší sebe jakostí elektrod a
elektrolytu. Absolutní velikost potenciálů obou
elektrod tím sice změní, ale stejnou hodnotu, takže po-
t mezi elektrodami stejný jako dříve
