Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Rozstup lístků nezmění, spojíme-li jednu elektrodu místo Zemi
s vodičem jakéhokoli potenciálu. Podobné
batterie, zvané sloupem suchým, užívá dosud př. příklad uveden budiž článelc Voltův, němž zředěného
roztoku kyseliny sírové ponořena deska měděná (-{-) zinková (—),
a článeh Grerietův elektrodou uhlovou zinkovou vnořenou
do roztoku kyseliny chrómové Il^CrO^. nabíjení elektro-
. 60. třenou tyčinku
ebonitovou.
Jednotlivé články galvanické spojují batterie, buď vedle
sebe (parallelní) anebo sebou (sériové).). Přesvědčíme něm
citlivým elektrometrem anebo elektroskopem kondensačním. batteriích e
jsou spolu spojeny jednak elektrody kladné, jednak elektrody záporné; vý
s é
s batteriích kladný pól jed
noho článku spojen záporným pólem článku následujícího; ,
e -SÍJa,
r . Nejčastěji užívá akkumulátorů (výklad
jejich viz str. Látka chemicky vzácnější je
vždy elektrodou kladnou. (Srovnej
str.
První galvanickou batterii sestrojil tím způsobem, že
kladl jednu vrstvu nad sebe řadu deštiček Zn, oddělených sebe
plstí, navlhčenou roztokem kuchyňské soli (Voltův sloup).Rozdíl potenciálny elektrodách (pólech) článku tak malý, že
obyčejným elektroskopem nelze vůbec dokázati. Absolutní velikost potenciálů obou
elektrod tím sice změní, ale stejnou hodnotu, takže po-
t mezi elektrodami stejný jako dříve.), jichž kladnou elektrodou kysličník olovičitý PbO%
(deska červenohnědá), zápornou olovo (deska šedá) elektrolytem zře
děný roztok kyseliny sírové. Voltmetr graduuje pomocí článků známé elektromoto
rické síle, která neproměnná. Elektrodu, jež potenciát kladný, zoveme kladným pólem
článku druhou pólem záporným.
Potenciálný rozdíl galvanických článků elektrometrem
anebo snáze voltmetrem, založeným účincích elektrického
(viz str. 39. každého článku Voltová jest elektromotorická síla asi
1-0 voltu, článku Grenetova asi 2-0 voltu olověného akkumulátoru
průměrně 2-0 voltu.!) jeho spodní desce připojme jeden pól postave
ného článku druhý pól článku spojme Zemí.
Tak př.
Jednotlivé druhy článků liší sebe jakostí elektrod a
elektrolytu.
Potenciálný rozdíl pólech článků, zv&nf elektromo
torickou silou, závisí pouze elektrod elektrolytu, nikoli však
na tvaru, velikosti vzájemné vzdálenosti obou elektrod. Zdvihneme-li desku
kondensátorovou, ukáže určitý rozstup lístků, rozstup stejně veliký,
nechť jsme připojili desce kollektorové kterýkoli pól článku. tedy
potenciál obou elektrod stejně veliký, ale opačného znamení, jak lze
přesvědčiti, přiblížíme-li nabitému elektroskopu př. 75
