Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
*) (1745— 1827) byl professorem fysiky universitě
v Pavii; pro vědecké zásluhy povýšen byl Napoleonem stavu hraběcího císařem
Františkem jmenován byl ředitelem filosofické fakulty Pavii. -
Blesk tříští špatné vodiče, zapaluje hořlavé hmoty, omračuje nebo
i zabíjí živé tvory; vnikne-li křemičité půdy, roztavuje tvoří sklo
vité trubice dlouhé (fulgurity). Hořejší zaehycovací
tyč chrání před bleskem místa, ležící uvnitř kužele, jehož vrcholem je
hrot bleskosvodu jehož úhel při vrcholu osového řezu jest asi 120°. bleskům patří
též řídký zjev, zvaný bleskem kulovým. století základě pokusu žabími nožičkami
sestrojil nový vydatný zdroj elektrický, galvanický článek. Při bouři vzniká ozon, kysličník
vodičitý kyselina dusičná. Proti zhoubným účinkům blesku chrání různé
předměty, jako př. Vynikl četnými pra
cemi oboru elektřiny., bleskosvody.je-li rozdíl potenciálů dosti veliký, přeskočí jiskra mezi mrakem
a Zemí, zpravidla nejvyššího předmětu. Vzniklé vlny zvukové od
rážejí blízkých předmětů jako rachot hromový.
Účinky blesku jsou podobné jako jiskrového výboje kondensátoru,
ale mnohem mohutnější, poněvadž nahromaděná nich elektrická energie
jest ohromná.
Poněvadž však Divišově bleskosvodu hrotů poměrně málo mracích
j® -elektřiny veliké množství, nelze očekávati, skutečně tímto způ
sobem blesky znemožnily.
. podobu ohnivé koule, jež se
poměrně zvolna pohybuje někdy bud tise anebo jindy hromové rány
zmizí.
První bleskosvod Evropě sestrojil postavil jej 1754
v Příměticích Znojma.
Rána, jež provází blesk, slove hromem vzniká oteplením vzduchu
a rozkladem vodních par podél dráhy bleskové. Byla svislá tyč kovová vodivě Zemí spojená,
která konci byla opatřena několika příčnými rameny kovovými, na
nichž upevněny byly krabice hroty vzhůru obrácenými. Teprve ke
konci 18.
Nyní užívá obecně bleskosvodu 1753),
kterým blesk pouze neškodně svádí Zemí.
J třin dlouhou dobu jediným známým zdro
jem elektřiny byl dotyk anebo tření dvou různorodých látek.
B leskosvody. Tento bleskosvod tyč
kovová, dobře vodivá, jež upevní nejvyšším místě budovy od
tyče vede budově vodivý drát, jenž končí kovovou deskou, za
puštěnou bud vody anebo vlhké země; též možno konec drátu při-
pojiti pod zemí potrubí vodnímu nebo plynovému. jeho počest jednotka poteneiálného rozdílu byla nazvána volt. Na
střechy větších budov upevňuje tedy zpravidla několik tyčí zachyco-
vacích, jež všechny spojí vodivě jednak spolu vzájemně, jednak Zemí.
Článek takový skládá dvou desek (elektrod) různých kovů nebo
uhle, jež, jsou-li ponořeny roztoku nějaké kyseliny,, zásady nebo soli
{elektrolytu), nabývají nestejných potenciálů. budovy, lodi pod. Těmito hroty
měla elektřina mraků vyssáti tak mělo bleskům vůbec zabránití. P'odle lze množství elektřiny blesku
odhadovati 270 coulombu
