Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
P'odle lze množství elektřiny blesku
odhadovati 270 coulombu., bleskosvody.
. Vzniklé vlny zvukové od
rážejí blízkých předmětů jako rachot hromový. Byla svislá tyč kovová vodivě Zemí spojená,
která konci byla opatřena několika příčnými rameny kovovými, na
nichž upevněny byly krabice hroty vzhůru obrácenými. Tento bleskosvod tyč
kovová, dobře vodivá, jež upevní nejvyšším místě budovy od
tyče vede budově vodivý drát, jenž končí kovovou deskou, za
puštěnou bud vody anebo vlhké země; též možno konec drátu při-
pojiti pod zemí potrubí vodnímu nebo plynovému. Těmito hroty
měla elektřina mraků vyssáti tak mělo bleskům vůbec zabránití.
První bleskosvod Evropě sestrojil postavil jej 1754
v Příměticích Znojma. -
Blesk tříští špatné vodiče, zapaluje hořlavé hmoty, omračuje nebo
i zabíjí živé tvory; vnikne-li křemičité půdy, roztavuje tvoří sklo
vité trubice dlouhé (fulgurity).
B leskosvody.je-li rozdíl potenciálů dosti veliký, přeskočí jiskra mezi mrakem
a Zemí, zpravidla nejvyššího předmětu. Proti zhoubným účinkům blesku chrání různé
předměty, jako př.
J třin dlouhou dobu jediným známým zdro
jem elektřiny byl dotyk anebo tření dvou různorodých látek. století základě pokusu žabími nožičkami
sestrojil nový vydatný zdroj elektrický, galvanický článek.
Článek takový skládá dvou desek (elektrod) různých kovů nebo
uhle, jež, jsou-li ponořeny roztoku nějaké kyseliny,, zásady nebo soli
{elektrolytu), nabývají nestejných potenciálů.
Poněvadž však Divišově bleskosvodu hrotů poměrně málo mracích
j® -elektřiny veliké množství, nelze očekávati, skutečně tímto způ
sobem blesky znemožnily. Při bouři vzniká ozon, kysličník
vodičitý kyselina dusičná. budovy, lodi pod. bleskům patří
též řídký zjev, zvaný bleskem kulovým. podobu ohnivé koule, jež se
poměrně zvolna pohybuje někdy bud tise anebo jindy hromové rány
zmizí.
Rána, jež provází blesk, slove hromem vzniká oteplením vzduchu
a rozkladem vodních par podél dráhy bleskové.
Nyní užívá obecně bleskosvodu 1753),
kterým blesk pouze neškodně svádí Zemí.
*) (1745— 1827) byl professorem fysiky universitě
v Pavii; pro vědecké zásluhy povýšen byl Napoleonem stavu hraběcího císařem
Františkem jmenován byl ředitelem filosofické fakulty Pavii. Teprve ke
konci 18.
Účinky blesku jsou podobné jako jiskrového výboje kondensátoru,
ale mnohem mohutnější, poněvadž nahromaděná nich elektrická energie
jest ohromná. Hořejší zaehycovací
tyč chrání před bleskem místa, ležící uvnitř kužele, jehož vrcholem je
hrot bleskosvodu jehož úhel při vrcholu osového řezu jest asi 120°. Vynikl četnými pra
cemi oboru elektřiny. jeho počest jednotka poteneiálného rozdílu byla nazvána volt. Na
střechy větších budov upevňuje tedy zpravidla několik tyčí zachyco-
vacích, jež všechny spojí vodivě jednak spolu vzájemně, jednak Zemí
