Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
témž místě mění gradient skoro
neustále jeho změnách vedle náhlých poruch lze pozorovati též pra
videlné denní roční variace. 1749 sána také elektrostatické pole zemské zkoumal tím, vypouštěl
do vzduchu hrotem opatřené draky vodivých provázcích, připevněných
k isolovaným kovovým vodičům.Elektřina atmosférická. Kolem Země prostírá každé
doby pole elektrostatické, při čemž dlužno rozeznávati dva případy: za
počasí úplně jasného, bezmračného počasí pochmurného. Při podobném pokuse byl 1753 člen petrohradské akademie
Ri výbojem elektrickým zabit.
První návrh zkoumání elektřiny vzduchu dal n
r. Při bouřích byly pozorovány gradienty 104 voltjnu
Jsou-li dva mraky nabité elektřinou nestejném potenciálu dosti
blízko sebe, mohou elektřiny vyrovnati mezi sebou skvělou jiskrou,
bleskem..) třeba elektrometrem Exnerovým. náboj, tedy e
k normálním poli elektrostatickém (opodál budov stromů)
směrem výše stoupá. Vzduch sám však není sídlem volné elektřiny. 36. 36. Podle výkladu str. Zdvihá-li tyč výše, lístky elektrometru rozestupují
stále více tak lze stanovití potenciálný rozdíl mezi zkoumaným
místem atmosféře Zemí. Zvlášť význačné, gradient velmi
značně rychle mění, nejen velikosti, nýbrž znamení,
poněvadž mraky samy jsou nabity elektřinou bud kladnou nebo (nej
častěji) zápornou. Kovový
obal jest udržován potenciálu Země lístky jsou spojeny ostrým
hrotem anebo malým plaménkem (hořící svíčkou), umístěným isolovaně
na tyči. rozdílu potenciálného připadajícího vzdálenost
1 měřenou směru normály elektrickým hladinám) závisí velmi
značně místě roční době kolísá mezi 800 volt/m.
Pokusy provedené různých výškách, místech dobách ukázaly,
že počasí ukazuje elektro
skop téměř vždy kladný. Je-li mrak silně zelektrovaný nad Zemí, zelektruje indukcí>
. nabude hrot
téhož potenciálu, jaký jeho místě elektrostatické pole, týž potenciál
má také isolovaný vodič, takže mezi ním Zemí veliký rozdíl po-
tenciálný.
Jsou-li však obloze mraky, poměry elektrostatickém poli
zemském jsou úplně jiné. Průměrný
gradient střední Evropě blízko povrchu zemského zimě asi
600 volt/m létě asi volt/ni.
Velikost gradientu (t.
Vystupujeme-li výše, gradient zprvu poněkud stoupne, ale pak
stále klesá, asi výši 6000 rovná nulle, takže zde zůstává po
tenciál konstantní. Podobné poměry jsou elektrostatickém poli mezi
dvěma vodiči nestejnojmennou elektřinou nabitými předpokládáme, že
Země náboj záporný vyšší vrstvy atmosféry náboj kladný.
Zemské pole elektrostatické můžeme zkoumati podobně jako pole
nabitého vodiče (srovnej str
