Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 44 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zemské pole elektrostatické můžeme zkoumati podobně jako pole nabitého vodiče (srovnej str. Podle výkladu str. témž místě mění gradient skoro neustále jeho změnách vedle náhlých poruch lze pozorovati též pra­ videlné denní roční variace. Pokusy provedené různých výškách, místech dobách ukázaly, že počasí ukazuje elektro­ skop téměř vždy kladný. 36.Elektřina atmosférická. Vystupujeme-li výše, gradient zprvu poněkud stoupne, ale pak stále klesá, asi výši 6000 rovná nulle, takže zde zůstává po­ tenciál konstantní. 1749 sána také elektrostatické pole zemské zkoumal tím, vypouštěl do vzduchu hrotem opatřené draky vodivých provázcích, připevněných k isolovaným kovovým vodičům. Jsou-li však obloze mraky, poměry elektrostatickém poli zemském jsou úplně jiné. náboj, tedy e k normálním poli elektrostatickém (opodál budov stromů) směrem výše stoupá. Kolem Země prostírá každé doby pole elektrostatické, při čemž dlužno rozeznávati dva případy: za počasí úplně jasného, bezmračného počasí pochmurného. 36. Kovový obal jest udržován potenciálu Země lístky jsou spojeny ostrým hrotem anebo malým plaménkem (hořící svíčkou), umístěným isolovaně na tyči. Průměrný gradient střední Evropě blízko povrchu zemského zimě asi 600 volt/m létě asi volt/ni. Zdvihá-li tyč výše, lístky elektrometru rozestupují stále více tak lze stanovití potenciálný rozdíl mezi zkoumaným místem atmosféře Zemí. Vzduch sám však není sídlem volné elektřiny. rozdílu potenciálného připadajícího vzdálenost 1 měřenou směru normály elektrickým hladinám) závisí velmi značně místě roční době kolísá mezi 800 volt/m.) třeba elektrometrem Exnerovým. Při podobném pokuse byl 1753 člen petrohradské akademie Ri výbojem elektrickým zabit. Zvlášť význačné, gradient velmi značně rychle mění, nejen velikosti, nýbrž znamení, poněvadž mraky samy jsou nabity elektřinou bud kladnou nebo (nej­ častěji) zápornou. nabude hrot téhož potenciálu, jaký jeho místě elektrostatické pole, týž potenciál má také isolovaný vodič, takže mezi ním Zemí veliký rozdíl po- tenciálný. Při bouřích byly pozorovány gradienty 104 voltjnu Jsou-li dva mraky nabité elektřinou nestejném potenciálu dosti blízko sebe, mohou elektřiny vyrovnati mezi sebou skvělou jiskrou, bleskem. Velikost gradientu (t. První návrh zkoumání elektřiny vzduchu dal n r. Je-li mrak silně zelektrovaný nad Zemí, zelektruje indukcí> . Podobné poměry jsou elektrostatickém poli mezi dvěma vodiči nestejnojmennou elektřinou nabitými předpokládáme, že Země náboj záporný vyšší vrstvy atmosféry náboj kladný.