Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
t m
v Posu
neme-]i vodorovnou desku podél drátu kteréhokoli místa, tvar siločar
se tím nezmění; patrno tedy, o
p .
Drát připojený druhému pólu zdroje volném konci pečlivě
*) (1777— 1851) byl professorem íysiky na
universitě Kodani, později ředitelem polytechniky tamtéž.
**) ,(1775— 1836), professor polytechnice Pa
říži, patří nejznamenitějším pracovníkům oboru elektřiny kinetické. Položíme-li tento drát stůl, přikry-
jeme-li jej papírem papír nasypeme pilin, seřadí piliny nad
drátem krátkých čárkách, jež stojí kolmo délce drátu. Piliny seskupí kolem něho prstencích a
zůstanou něm vězeti, když jej vytáhneme pilin; jakmile však
proud přeruší, piliny odpadnou.
Drát neopředený isolační vrstvou, jímž prochází elektrický proud,
vložme železných pilin. Charakteristickým
znakem proudu proti elektřině statické kromě potenciálného spádu
magnetické pole kolem proudovodiče, jež pozoroval 1820 prvé
O *)
Nad deklinační magnetkou veďme rovinný drát, rovnobežný její
podélnou osou spojený póly batterie.), němuž připojíme jeden pól silného elektrického zdroje E.
Tímto pokusem jest určen zbývá určiti ještě
jejich Tlustý měděný drát upevněme svisle spodním konci
A (obr. 31.
Magnetické pole možno sledovati větší vzdálenosti, upevníme-li
měděný drát svisle tak, aby procházel vodorovnou plochou buď skleněnou
nebo slídovou. jeho
počest jednotka intensity proudové slove ampér. Vedeme-li drátem proud, seskupí železné
piliny desku nasypané tvaru kružnic, jichž společným středem je
bod, němž drát prochází vodorovnou rovinou.Magnetické pole elektrického proudu. Jakmile jím proud prochází, vy
chýlí magnetka různou stranu podle toho, kterém směru potenciál
klesá, čili jakým směrem proud prochází drátem.
Pravidlo, podle něhož předem lze určiti, kterou stranu ma
gnetka vychýlí, stanovil Ampér **) Pozměněné jeho pravidlo, jak ho
nyní nejčastěji užívá, zní takto: í
k tak, y
u pól y
s pal Známe-li výchylku magnetky, lze podle tohoto
pravidla určiti směr spádu potenciálného tedy také směr proudu.
Magnetické pole přímého proudovodiče.
V jakém směru postaví magnetka deklinační, vedeme-li nad n
přímý proudovodič její ose?
Magnetické pole elektrického proudu lze ukázati různými pokusy.
