Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Potenciál vodiče.
Je-li joule coulomb, rozdíl potenciálný dán jednotkou,
zvanou lt; tedy joule coulomb volt. jedn. Mezi dvěma místy rozdíl po-
tenciálný roven je-li práce vynaložená přenos elektrické jednotky
z místa rovna ergu. jedn. jedn. 22.kruh) hodnotě (vnější kruh). Přenáší-li obecně množství abs. 4. jedn. Křivky čárkované protínají plochy ekvipotenciálné kolmo;
jsou tedy siločáry pole vzbuzeného dvěma stejnojmennými náboji.
Čím jdeme dále nábojů tím více jsou ekvipotenciálné plochy po
dobny koulím.
(Srovnej tím siločáry magnetické obr.)
Absolutní jednotku potenciálného rozdílu lze určiti základní
rovnice: V1. coulomb 3. Přiblížíme-li jednotku elektrického množství
z bodu bodu (obr.) povrch koule poloměru je
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II.109 abs.., jest volt abs. Silně vytažené čáry jsou ekvipo-
tenciálné plochy výsledného pole, složeného obou polí původních; velikost
potenciálu každé této ploše obrazci vyznačena abs. jednotkách. Jelikož joule —
107 abs.
při nezměněném potenciálu Vn, vykonaná práce (V„— )
