Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
jednotkách.
Čím jdeme dále nábojů tím více jsou ekvipotenciálné plochy po
dobny koulím.
(Srovnej tím siločáry magnetické obr.kruh) hodnotě (vnější kruh).109 abs.., jest volt abs. coulomb 3.
při nezměněném potenciálu Vn, vykonaná práce (V„— ). 22. Mezi dvěma místy rozdíl po-
tenciálný roven je-li práce vynaložená přenos elektrické jednotky
z místa rovna ergu. 4.) povrch koule poloměru je
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II.
Je-li joule coulomb, rozdíl potenciálný dán jednotkou,
zvanou lt; tedy joule coulomb volt.)
Absolutní jednotku potenciálného rozdílu lze určiti základní
rovnice: V1. Křivky čárkované protínají plochy ekvipotenciálné kolmo;
jsou tedy siločáry pole vzbuzeného dvěma stejnojmennými náboji.
Potenciál vodiče. Silně vytažené čáry jsou ekvipo-
tenciálné plochy výsledného pole, složeného obou polí původních; velikost
potenciálu každé této ploše obrazci vyznačena abs. Jelikož joule —
107 abs. jedn. Přiblížíme-li jednotku elektrického množství
z bodu bodu (obr. Přenáší-li obecně množství abs. jedn. jedn. jedn