Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
.kruh) hodnotě (vnější kruh). Křivky čárkované protínají plochy ekvipotenciálné kolmo;
jsou tedy siločáry pole vzbuzeného dvěma stejnojmennými náboji.
při nezměněném potenciálu Vn, vykonaná práce (V„— ).
Čím jdeme dále nábojů tím více jsou ekvipotenciálné plochy po
dobny koulím. Silně vytažené čáry jsou ekvipo-
tenciálné plochy výsledného pole, složeného obou polí původních; velikost
potenciálu každé této ploše obrazci vyznačena abs.)
Absolutní jednotku potenciálného rozdílu lze určiti základní
rovnice: V1. Jelikož joule —
107 abs. 4.
Je-li joule coulomb, rozdíl potenciálný dán jednotkou,
zvanou lt; tedy joule coulomb volt.109 abs. Mezi dvěma místy rozdíl po-
tenciálný roven je-li práce vynaložená přenos elektrické jednotky
z místa rovna ergu. coulomb 3. jedn. jedn. jedn.
Potenciál vodiče. 22.) povrch koule poloměru je
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. jednotkách.
(Srovnej tím siločáry magnetické obr., jest volt abs. Přiblížíme-li jednotku elektrického množství
z bodu bodu (obr. jedn. Přenáší-li obecně množství abs