Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
jejím nitru stejně veliký
jako povrchu, poněvadž síla uvnitř vodiče působící rovná nulle;
nespotřebuje tedy přenesení elektrické jednotky povrchu dovnitř
žádná práce.
Nejvýhodnější nullový potenciál zvoliti potenciál Země, takže pak
potenciál určitém místě elektrostatického pole (nebo vodiči) dán
prací, které potřebí, aby kladná jednotka elektrického množství
přenesla Země dané místo. Hladiny okolním pro
středí mají tvar, podmíněný tvarem vodiče.
Siločáry vycházejí tedy kolmo povrchu vodiče.
Vodiči isolátorů liší právě tím, nich nemůže udržeti
v rovnováze elektrostatické pole, nýbrž celý povrch vodiče hladinou. Neboť
kdyby byl vodiči sebe menší rozdíl potenciálný, přecházela elek
třina míst vyššího potenciálu místa potenciálu nižšího tak dlouho,
pokud celém povrchu potenciál nevyrovnal. Tím nabude elektroskop stej
ného potenciálu jako vodič, což projeví tím, jeho lístky rozestoupí,
že tedy vykonají určitou práci. Měříme-li potenciál elektroskopem,
spojíme jeho kovový obal Zemí.potřebná práce VR— ---- je-li bod nekonečnu, je
Jtí T1
q
L vzorce patrno, tento potenciál stejný pro
všechny body povrchu dané koule. Připojme pak druhému stejně nabitému
vodiči kovový obal elektroskopu; lístky jeho klesnou, poněvadž mají
týž potenciál, jako obal.
Chceme-li tedy potenciál můžeme kterýkoli potenciál voliti
za základní vzhledem němu určiti pak všechny potenciály jiné.
Měření potenciálu. Dva stejně isolované vodiče větších roz
měrů nabijme stejným množstvím elektřiny jeden nich spojme tenkým
drátem tyčinkou vzdáleného elektroskopu.
Avšak nejen vodiči kulovém, nýbrž každém vodiči libo
volného tvaru potenciál celém povrchu uvnitř stejný. Zvětšíme-li však náboj jednoho obou vodičů,
bude potenciál lístků obalu nestejný lístky rozestoupí. Pohybujeme-li drátem povrchu vodiče,
rozstup lístků nemění. tedy
patrno, rozstup lístků měrou potenciálného rozdílu mezi lístky a
obalem (přibližně jest úměrný druhé mocnině potenciálného rozdílu). Potenciálem vodiče
je tedy práce, které třeba, aby jednotka elektrického množství
přenesla nekonečna kterékoliv místo povrchu nebo nitru
vodiče. Při tom však hustota povrchu
jednotlivých vodičů může býti různá. Spojíme-li drátem několik vodičů, proudí kladná elektřina míst
vyššího potenciálu místa potenciálu nižšího tak dlouho, dokud všichni
vodiči nenabudou stejného potenciálu. Elektroskop opatřený stupnicí
