Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Místa stejného potenciálu leží křivé ploše,
jež nazývá plochou ekvipotenciálnou nebo Kladinou. jednotku klesajícími hodnoty (vnitřní
. jedn. nekonečnu klademe
potenciál rovný nulle. Blížime-li jednotkou elektrickou ke
zdroji elektrického pole, konáme práci, kdežto jednotka elektrického
množství práci spotřebuje.
Záporná jednotka přitahuje elektrovanému vodiči, přecházejíc
z míst potenciálu nižšího místa potenciálu vyššího.
Potenciál veličina, nemající určitého směru ie.
rK 1
q
Yýraz nazývá potenciálem daném místě elektro
statického pole; tedy obecně práce vynaložená přenesení kladné
jednotky elektrické bodu bodu rovna
ál těchto dvou bodech. 23. Ekvivalent této práce jeví vzrůstu
potenciálu přibližované kladné jednotky, která zase sama, volná?
o t
p .jednotka elektrického množství přenesla bodu bodu tedy
L —-------—, zavedeme-li ,.
q
Je-li co, jest tedy potenciál bodě rovný
Vn
práci potřebné přenesení jednotky elektrického množství nekonečna
do bodu An, při čemž předpokládá, pohybem elektrické jed
notky nemění elektrostatické pole nabitého vodiče.
To patrno obr. výsledný
potenciál pocházející několika nábojů rovná kterémkoli místě
algebraickéran.s&álárf'. Pohybuje-li jednotkou elektrického množství
po nekoná práce žádná, čehož lze souditi, složka
síly směru hladiny rovná nulle._ součtu jednotlivých potenciálů., jenž znázorňuje rovině nákresné elektrosta
tické pole, vzbuzené dvěma bodovými náboji množství abs. Pohybujeme-li jednotkou
elektrického množství jakékoliv křivce, rovná úhrnná
vykonaná práce nulle. Je-li elektrostatické
pole vzbuzeno nábojem, soustředěným bodě nebo vodiči kulovém,,
jsou hladinami povrchy koulí soustředných daným vodičem. tedy síla namířena vždy kolmo
k hladině (siločáry protínají kolmo plochy ekvipotenciální).
Je-li elektrostatické pole vzbuzeno několika náboji, nejsou plochami
ekvipotenciálnými koule jako při náboji jediném, nýbrž plochy složitější.
O práci vykonané gravitačním poli rozhoduje při určité hmotě
jen rozdíl výšek nikoli tvar dráhy; podobně elektrostatickém poli
rozhoduje vykonané práci jen hladin cesta, které
jsme jedné hladiny dostali druhou.
Slabě rýsované kruhy značí ekvipotenciálné plochy každého náboje pro
sebe, potenciály abs
