Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 33 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Potenciál veličina, nemající určitého směru ie. tedy síla namířena vždy kolmo k hladině (siločáry protínají kolmo plochy ekvipotenciální). Pohybuje-li jednotkou elektrického množství po nekoná práce žádná, čehož lze souditi, složka síly směru hladiny rovná nulle. Je-li elektrostatické pole vzbuzeno několika náboji, nejsou plochami ekvipotenciálnými koule jako při náboji jediném, nýbrž plochy složitější. Slabě rýsované kruhy značí ekvipotenciálné plochy každého náboje pro sebe, potenciály abs. q Je-li co, jest tedy potenciál bodě rovný Vn práci potřebné přenesení jednotky elektrického množství nekonečna do bodu An, při čemž předpokládá, pohybem elektrické jed­ notky nemění elektrostatické pole nabitého vodiče._ součtu jednotlivých potenciálů. 23. Je-li elektrostatické pole vzbuzeno nábojem, soustředěným bodě nebo vodiči kulovém,, jsou hladinami povrchy koulí soustředných daným vodičem.jednotka elektrického množství přenesla bodu bodu tedy L —-------—, zavedeme-li ,. Místa stejného potenciálu leží křivé ploše, jež nazývá plochou ekvipotenciálnou nebo Kladinou. Pohybujeme-li jednotkou elektrického množství jakékoliv křivce, rovná úhrnná vykonaná práce nulle. Záporná jednotka přitahuje elektrovanému vodiči, přecházejíc z míst potenciálu nižšího místa potenciálu vyššího. výsledný potenciál pocházející několika nábojů rovná kterémkoli místě algebraickéran., jenž znázorňuje rovině nákresné elektrosta­ tické pole, vzbuzené dvěma bodovými náboji množství abs. Blížime-li jednotkou elektrickou ke zdroji elektrického pole, konáme práci, kdežto jednotka elektrického množství práci spotřebuje. jedn. nekonečnu klademe potenciál rovný nulle.s&álárf'. Ekvivalent této práce jeví vzrůstu potenciálu přibližované kladné jednotky, která zase sama, volná? o t p . To patrno obr. jednotku klesajícími hodnoty (vnitřní . O práci vykonané gravitačním poli rozhoduje při určité hmotě jen rozdíl výšek nikoli tvar dráhy; podobně elektrostatickém poli rozhoduje vykonané práci jen hladin cesta, které jsme jedné hladiny dostali druhou. rK 1 q Yýraz nazývá potenciálem daném místě elektro­ statického pole; tedy obecně práce vynaložená přenesení kladné jednotky elektrické bodu bodu rovna ­ ál těchto dvou bodech