Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
O práci vykonané gravitačním poli rozhoduje při určité hmotě
jen rozdíl výšek nikoli tvar dráhy; podobně elektrostatickém poli
rozhoduje vykonané práci jen hladin cesta, které
jsme jedné hladiny dostali druhou. Ekvivalent této práce jeví vzrůstu
potenciálu přibližované kladné jednotky, která zase sama, volná?
o t
p .
Potenciál veličina, nemající určitého směru ie.
q
Je-li co, jest tedy potenciál bodě rovný
Vn
práci potřebné přenesení jednotky elektrického množství nekonečna
do bodu An, při čemž předpokládá, pohybem elektrické jed
notky nemění elektrostatické pole nabitého vodiče.
Je-li elektrostatické pole vzbuzeno několika náboji, nejsou plochami
ekvipotenciálnými koule jako při náboji jediném, nýbrž plochy složitější. Pohybujeme-li jednotkou
elektrického množství jakékoliv křivce, rovná úhrnná
vykonaná práce nulle. jedn. jednotku klesajícími hodnoty (vnitřní
.s&álárf'. tedy síla namířena vždy kolmo
k hladině (siločáry protínají kolmo plochy ekvipotenciální).
To patrno obr._ součtu jednotlivých potenciálů.jednotka elektrického množství přenesla bodu bodu tedy
L —-------—, zavedeme-li ,. nekonečnu klademe
potenciál rovný nulle. Pohybuje-li jednotkou elektrického množství
po nekoná práce žádná, čehož lze souditi, složka
síly směru hladiny rovná nulle. Blížime-li jednotkou elektrickou ke
zdroji elektrického pole, konáme práci, kdežto jednotka elektrického
množství práci spotřebuje. 23.
rK 1
q
Yýraz nazývá potenciálem daném místě elektro
statického pole; tedy obecně práce vynaložená přenesení kladné
jednotky elektrické bodu bodu rovna
ál těchto dvou bodech. Je-li elektrostatické
pole vzbuzeno nábojem, soustředěným bodě nebo vodiči kulovém,,
jsou hladinami povrchy koulí soustředných daným vodičem. výsledný
potenciál pocházející několika nábojů rovná kterémkoli místě
algebraickéran.
Záporná jednotka přitahuje elektrovanému vodiči, přecházejíc
z míst potenciálu nižšího místa potenciálu vyššího. Místa stejného potenciálu leží křivé ploše,
jež nazývá plochou ekvipotenciálnou nebo Kladinou.
Slabě rýsované kruhy značí ekvipotenciálné plochy každého náboje pro
sebe, potenciály abs., jenž znázorňuje rovině nákresné elektrosta
tické pole, vzbuzené dvěma bodovými náboji množství abs
