Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
vzdálen jest in
tensita pole bodě vzdáleném směru téhož
O-
Jli A
i
r
poloměru Ar, jest intensita —2.
Základní rovinu, níž výšku měříme, lze zvoliti zcela libovolně. (Srovnej
podobné zjednodušení pro sílu
gravitační díle str. 22. Má-li přei éti
r 2
kladná jednotka elektrického množství bodu nutno pře
lionati odpudivou sílu dráze 1A2 r„.!)
Budiž dána koule polo
měru níž náboj
+ bodě (obr. 22. 104. Práce tomu po
třebná jest určena součinem síly dráhy; bodě není
však síla stejná, ale je-li velmi malé, lze průměrnou intensitu
pole mezi oběma těmito místy voliti geometrický průměr obou intensit,
!*— Ľ
\ ri
do tedy
takže Práce potřebná přenesení elektrické jednotky A,
r,r,
4 F(rx (r, X
rrr2 rx
Přejdeme-li bodu A,,, jenž středu vzdálen r3r r,
q #
je práce tomu potřebná —------ pokračujeme-li tak stále,
rs ^"2
přeneseme konečně jednotku elektrického množství bodu mdo bodu A„,
Q Q
při čemž vykonaná práce —------- Sečteme-li všechny tyto
Y 'fin
práce, obdržíme práci úhrnnou jíž třeba tomu, aby kladná
. Rozdíl těchto potenci-
álných energií mezi dvěma místy pole lze určiti prací, které třeba,
aby náboj přenesl místa místo.potenciálnych energií místě počátečním konečném: 1.
V zákoně Coulombově měli jsme mysli bodový vodič opatřený
nábojem lze však dokázati, koule, jejímž povrchu jest elek
třina rovnoměrně rozložena, působí vnější elektrované těleso tak,
jako kdyby veškeré její elektrické množství bylo shrnuto jediném
bodě, jejím středu.),
jenž jest středu koule Obr.
Podobné poměry jsou poli elektrostatickém, kde též každý náboj
má určitou energii potenciálnou daném místě
