Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
V elektrostatickém poli působí jednotku elektrického množství,
umístěnou vzdálenosti bodového vodiče nábojem podle
zákona Coulombova sila g/r2, která slove intensitou elektrostatického pole. Pustíme-li pak hmotu, pohybuje
se místa vyšší potenciálně energie místo potenciálné energie nižší,
a spadne-li opět původní polohy, vykoná práci jež rovná. Dvě stejné kuličky hmoty zavěšeny jsou téhož bodu vodivými
vlákny délky tak lehkými, jejich hmoty proti hmotě kuliček netřeba
dbáti. jedn.
Zdvíháme-li hmotu proti síle gravitační (přitažlivé) výše do
výšky A2; vykonáme práci (h2 která jeví
vzrůstem potenciálně energie zdvižené hmoty. Jakou silou odpuzují kuličky, opatřené nábojem 0-02 mihro-
coulombu vzdálenosti cm? (36 dyn. gravitačním poli zemském
každá hmota daném místě potenciálnou energii JE, mghx,
značí-li výšku hmoty nad rovinou nullové potenciálně energie. místě vyšším bude míti
hmota potenciálnou energii mgh4. Jsou-li kuličky zelektrovány, rozestoupí tak, vlákna svírají
spolu úhel 2a; jaký náboj kuliček? (2Isin ymg a). Praktická jednotka slove coulomb
a rovná 109 abs.
Ze zákona Coulombova počtem vyplývá, uvnitř elektrovaného vo
diče síla, působící nějaké elektrické těleso, rovna nulle.
Množství elektřiny prostírající cm- slove hustotou elektric
kou.
Pole elektrostatické tedy intensitu rovnou tom místě, kde na
jednotku elektrického množství působí silou dyny. Kovová koule poloměru nabita množstvím mikro-
coulombu; jaká hustota povrchu koule? (2-39 abs.
m důkaz, skutečně tato síla uvnitř koule ě
elektrované rovná nulle, tedy zároveň potvrzením zákona Coulom
bova.)
Potenciál pole elektrostatického. jedn. Absolutní jednotku hustoty tedy plocha, jejímž cma- pro
stírá abs.
jedn.elektriny množství, které jiné stejně veliké působí vakuu ze
vzdálenosti silou dyny. Jaké byly původní náboje obou kuličkách? (60, 20
abs. Jakou silou přitahují vzdálenosti cm? Dotknou-li vzá
jemně, jakou silou potom téže vzdálenosti odpuzují? (12 dyn;
4 dyny).
2.)
3. Dotknou-li vzájemně, odpuzují pak téže vzdálenosti
silou dyn. Tento experimentální důkaz provedl prvé . Dvě stejné kuličky zelektrované odpuzují vzdálenosti cm
silou dyn.
Úlohy. jedn. jed mikrocoulomb 10-6 coulomb =
3 103 abs. pečetním vosku,
třeném vlnou, bylo dosaženo největší hustoty asi abs. Dvě stejně veliké kuličky mají náboj -j- abs. elektrického množství.. jedn.)
4.
5. jedn
