Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Jelikož železné tyči odstra
nění indukujícího magnetu zůstane trochu pilin přichyceno, patrno,
že této tyči přece zbyl magnetismus, ovšem slabý, který zoveme
magnetismem remanentním. Přiblížíme-li magnet magnetoskopu, vy
chýlí tuto výchylku možno pozorovati odrazem světla stupnici. pólu silného magnetu přibližme tyč měk
kého železa vložme železných pilin.
Přitahování magnetů látek ferromagnetických vzájemné; je
tedy možno podle toho rozeznati látky ferromagnetieké magnetované
a nemagnetované látek nemagnetických, jež vůči magnetu chovají
netečně. Opakujenie-li popsaný pokus nemagne
tickou tyčí ocelovou, stane též magnetickou, zejména poklepáváme-li
na ni, pokud blízkosti indukujícího magnetu.s
Určeme takto póly dvou magnetů, rovině vodorovné otáčivých,
a přibližme sobě: vidíme, se
o .
Podle toho lze určití póly daného magnetu aby pak nebylo nutno vždy
znovu zkoumati, bývá umělých magnetech severní pól zpravidla nějakým
způsobem trvale označen (na př.
K pólu magnetu přichyťme největší množství železných hřebíčků. Schopnost, podržeti
indukovaný magnetismus, slove „silou“ koercitivní; oceli tato
schopnost veliká, měkkém železe malá. Magnetovaná látka ferromagnetická týmž koncem jeden pól
magnetky přitahuje druhý odpuzuje, ferromagnetická látka nemagneto-
vaná oba póly přitahuje, látka nemagnetická vůbec nepůsobí. Položíme-li dva magnety
souhlasnými póly sebe, úchylka magnetoskopu zvětší, jsou-li magnety
nesouhlasnými póly sobě, úchylka zmenší.
Magnetická indukce.
Přístroje, jimiž lze zkoumati magnetické účinky různých látek, zovou se
magnetoskopy. Nejjednodušším přístrojem toho druhu magnetka deklinační.
— Gasto užívá též magnetoskopu zrcadlového; zrcátko zavěšené na
nepředené niti, které zadní straně nalepeno rovnoběžně pod sebou
několik zmagnetovaných drátků. křížkem, tečkou nebo písmenem; na
magnetkách bývá modře zakalen), kdežto jižní pól označení nemívá.
.
Z těchto pokusů vychází vo: -
t
s rudí.
Přiložíme-li pak němu jiný stejně veliký magnet tak, aby souhlasné póly
obou magnetů byly nad sebou, může přitáhnouti ještě další hřebíčky; přiloží-
me-li však druhý magnet tak, nad sebou jsou nesouhlasné póly, odpadne
část hřebíčků dvojice magnetů jeví slabší než dříve magnet jediný.
— Totéž lze ukázati magnetoskopem zrcadlovým. tedy
měkké železo magnetem pouze dočasným čili temporárním, jenž na
bližším konci pól nestejnojmenný vzdálenějším stejnojmenný
s pólem daného trvalého magnetu. Tyč piliny přichytí, stává
se tedy magnetem, ale jen potud, pokud blízkosti trvalého ma
gnetu; odstraníme-li jej, skoro veškeré piliny odpadnou
