Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 3 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nejjednodušším přístrojem toho druhu magnetka deklinační. tedy měkké železo magnetem pouze dočasným čili temporárním, jenž na bližším konci pól nestejnojmenný vzdálenějším stejnojmenný s pólem daného trvalého magnetu. Přitahování magnetů látek ferromagnetických vzájemné; je tedy možno podle toho rozeznati látky ferromagnetieké magnetované a nemagnetované látek nemagnetických, jež vůči magnetu chovají netečně. Tyč piliny přichytí, stává se tedy magnetem, ale jen potud, pokud blízkosti trvalého ma­ gnetu; odstraníme-li jej, skoro veškeré piliny odpadnou. Přístroje, jimiž lze zkoumati magnetické účinky různých látek, zovou se magnetoskopy. Opakujenie-li popsaný pokus nemagne­ tickou tyčí ocelovou, stane též magnetickou, zejména poklepáváme-li na ni, pokud blízkosti indukujícího magnetu. Magnetovaná látka ferromagnetická týmž koncem jeden pól magnetky přitahuje druhý odpuzuje, ferromagnetická látka nemagneto- vaná oba póly přitahuje, látka nemagnetická vůbec nepůsobí. . Položíme-li dva magnety souhlasnými póly sebe, úchylka magnetoskopu zvětší, jsou-li magnety nesouhlasnými póly sobě, úchylka zmenší. Přiblížíme-li magnet magnetoskopu, vy­ chýlí tuto výchylku možno pozorovati odrazem světla stupnici. Z těchto pokusů vychází vo: - t ­ s rudí. — Gasto užívá též magnetoskopu zrcadlového; zrcátko zavěšené na nepředené niti, které zadní straně nalepeno rovnoběžně pod sebou několik zmagnetovaných drátků. Jelikož železné tyči odstra­ nění indukujícího magnetu zůstane trochu pilin přichyceno, patrno, že této tyči přece zbyl magnetismus, ovšem slabý, který zoveme magnetismem remanentním. — Totéž lze ukázati magnetoskopem zrcadlovým. Podle toho lze určití póly daného magnetu aby pak nebylo nutno vždy znovu zkoumati, bývá umělých magnetech severní pól zpravidla nějakým způsobem trvale označen (na př. pólu silného magnetu přibližme tyč měk­ kého železa vložme železných pilin. křížkem, tečkou nebo písmenem; na magnetkách bývá modře zakalen), kdežto jižní pól označení nemívá. Přiložíme-li pak němu jiný stejně veliký magnet tak, aby souhlasné póly obou magnetů byly nad sebou, může přitáhnouti ještě další hřebíčky; přiloží- me-li však druhý magnet tak, nad sebou jsou nesouhlasné póly, odpadne část hřebíčků dvojice magnetů jeví slabší než dříve magnet jediný. Magnetická indukce. Schopnost, podržeti indukovaný magnetismus, slove „silou“ koercitivní; oceli tato schopnost veliká, měkkém železe malá. K pólu magnetu přichyťme největší množství železných hřebíčků.s Určeme takto póly dvou magnetů, rovině vodorovné otáčivých, a přibližme sobě: vidíme, se o