Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 3 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
K pólu magnetu přichyťme největší množství železných hřebíčků. Z těchto pokusů vychází vo: - t ­ s rudí. křížkem, tečkou nebo písmenem; na magnetkách bývá modře zakalen), kdežto jižní pól označení nemívá. Tyč piliny přichytí, stává se tedy magnetem, ale jen potud, pokud blízkosti trvalého ma­ gnetu; odstraníme-li jej, skoro veškeré piliny odpadnou. Podle toho lze určití póly daného magnetu aby pak nebylo nutno vždy znovu zkoumati, bývá umělých magnetech severní pól zpravidla nějakým způsobem trvale označen (na př. Přístroje, jimiž lze zkoumati magnetické účinky různých látek, zovou se magnetoskopy. Přiblížíme-li magnet magnetoskopu, vy­ chýlí tuto výchylku možno pozorovati odrazem světla stupnici. Položíme-li dva magnety souhlasnými póly sebe, úchylka magnetoskopu zvětší, jsou-li magnety nesouhlasnými póly sobě, úchylka zmenší. — Totéž lze ukázati magnetoskopem zrcadlovým. Přitahování magnetů látek ferromagnetických vzájemné; je tedy možno podle toho rozeznati látky ferromagnetieké magnetované a nemagnetované látek nemagnetických, jež vůči magnetu chovají netečně. Schopnost, podržeti indukovaný magnetismus, slove „silou“ koercitivní; oceli tato schopnost veliká, měkkém železe malá. . Magnetovaná látka ferromagnetická týmž koncem jeden pól magnetky přitahuje druhý odpuzuje, ferromagnetická látka nemagneto- vaná oba póly přitahuje, látka nemagnetická vůbec nepůsobí. Opakujenie-li popsaný pokus nemagne­ tickou tyčí ocelovou, stane též magnetickou, zejména poklepáváme-li na ni, pokud blízkosti indukujícího magnetu. Jelikož železné tyči odstra­ nění indukujícího magnetu zůstane trochu pilin přichyceno, patrno, že této tyči přece zbyl magnetismus, ovšem slabý, který zoveme magnetismem remanentním. — Gasto užívá též magnetoskopu zrcadlového; zrcátko zavěšené na nepředené niti, které zadní straně nalepeno rovnoběžně pod sebou několik zmagnetovaných drátků. Nejjednodušším přístrojem toho druhu magnetka deklinační. Přiložíme-li pak němu jiný stejně veliký magnet tak, aby souhlasné póly obou magnetů byly nad sebou, může přitáhnouti ještě další hřebíčky; přiloží- me-li však druhý magnet tak, nad sebou jsou nesouhlasné póly, odpadne část hřebíčků dvojice magnetů jeví slabší než dříve magnet jediný.s Určeme takto póly dvou magnetů, rovině vodorovné otáčivých, a přibližme sobě: vidíme, se o . Magnetická indukce. tedy měkké železo magnetem pouze dočasným čili temporárním, jenž na bližším konci pól nestejnojmenný vzdálenějším stejnojmenný s pólem daného trvalého magnetu. pólu silného magnetu přibližme tyč měk­ kého železa vložme železných pilin