Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Umělé magnety hotoví oceli dává jim tvar bučf tyče
(magnety tyčovité) anebo podkovy (magnety podkovovité).
Z úkazy. Řípu.
líašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. Zavěsí-li však magnet, vzdálený
od jiných magnetů látek ferromagnetických, nad těžištěm tak, se
může pohybovati jen rovině vodorovné (anebo položí-li kus
korku vodě plovoucího), zaujme několika kyvech vždy týž směr,
nechť jej jakkoli vychýlíme./)^"), méně již u
m (pyrrhotinu FeS Fe2S3) některých jiných ne
rostech (na př. Jsou-li otáčivé kolem svislé osy, nazývají
se magnetkami deklinačními.Nauka magnetismu. Již starověku bylo známo, některé rudy
železné, zvané přitahují železné částice a
že trvale sebe přidržují. zmagne-
tovaného drátu) směrem magnetického poledníku. Tenké plechy
magnetické tvaru protáhlého kosočtverce uprostřed podepřené nebo
zavěšené šlovou magnetky. Nejmohutněji tato vlastnost projevuje
na (metaželezitanu železnatém Fe. Magnety přitahují kromě železa oceli velmi
značně též nikl kobalt, kteréžto látky zoveme ferromagnetickými. Fe40 (OH%, Fe209 j. Dlouhý magnetovaný drát přitahuje piliny
téměř jen koncích.). Jeden pól obrací nás přibližně
k severu nazývá proto pólem severním (+)> druhý, obracející se
k jihu, pólem jižním (—).
Tento úkaz prvé popsal (kolem 3600). Směr zavěšeného magnetu (na př. Veliká ložiska této rudy jsou
zejména Norsku, Švédsku Urale, často bývá magnetovec též hor
nině čedičové, jako př.
Takovéto magnetické rudy šlovou magnety přirozenými příčina zjevu
nazývá magnetismem..
Jméno »magnetismus« prý původ města Magnesie Malé Asii,
v jehož okolí magnetovce hojně dobývalo.
Magnet přitahuje železné piliny oběma póly stejně, takže tomto
ohledu póly nijak sebe neliší.
Posypeme-li tyčovitý nebo podkovovitý magnet železnými pilinami,
uchytí piliny největším množství dvou místech, zvaných póly,
blíže středu pilin méně, uprostřed pak mezi oběma póly část
zůstane bez pilin jeví venek nemagnetickou (pásmo in
diferentní nebo neutrální)
