Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 2 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Nauka magnetismu. Jméno »magnetismus« prý původ města Magnesie Malé Asii, v jehož okolí magnetovce hojně dobývalo. Jsou-li otáčivé kolem svislé osy, nazývají se magnetkami deklinačními. zmagne- tovaného drátu) směrem magnetického poledníku. Tenké plechy magnetické tvaru protáhlého kosočtverce uprostřed podepřené nebo zavěšené šlovou magnetky. Nejmohutněji tato vlastnost projevuje na (metaželezitanu železnatém Fe. Tento úkaz prvé popsal (kolem 3600). Směr zavěšeného magnetu (na př. Z úkazy.. Veliká ložiska této rudy jsou zejména Norsku, Švédsku Urale, často bývá magnetovec též hor­ nině čedičové, jako př. Již starověku bylo známo, některé rudy železné, zvané přitahují železné částice a že trvale sebe přidržují. Řípu. Magnet přitahuje železné piliny oběma póly stejně, takže tomto ohledu póly nijak sebe neliší. Zavěsí-li však magnet, vzdálený od jiných magnetů látek ferromagnetických, nad těžištěm tak, se může pohybovati jen rovině vodorovné (anebo položí-li kus korku vodě plovoucího), zaujme několika kyvech vždy týž směr, nechť jej jakkoli vychýlíme. Jeden pól obrací nás přibližně k severu nazývá proto pólem severním (+)> druhý, obracející se k jihu, pólem jižním (—). Takovéto magnetické rudy šlovou magnety přirozenými příčina zjevu nazývá magnetismem. Magnety přitahují kromě železa oceli velmi značně též nikl kobalt, kteréžto látky zoveme ferromagnetickými. Posypeme-li tyčovitý nebo podkovovitý magnet železnými pilinami, uchytí piliny největším množství dvou místech, zvaných póly, blíže středu pilin méně, uprostřed pak mezi oběma póly část zůstane bez pilin jeví venek nemagnetickou (pásmo in­ diferentní nebo neutrální).). líašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. Dlouhý magnetovaný drát přitahuje piliny téměř jen koncích. Fe40 (OH%, Fe209 j. Umělé magnety hotoví oceli dává jim tvar bučf tyče (magnety tyčovité) anebo podkovy (magnety podkovovité)./)^"), méně již u m (pyrrhotinu FeS Fe2S3) některých jiných ne­ rostech (na př