Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 29 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
elektrostatickém poli částice tyto seřadí tak, konce kladně zelektrované obrátí jednu stranu konce zelektrované záporně stranu druhou. Hypc^hese dualistická předpokládajíc, fluida elektrická í p nedbala isolujícího prostředí, němž elek­ trické náboje přitahují nebo odpuzují, což není správné. y totiž dokázal pokusy, různých prostředích přitahují zelektroyaná tělesa nestejnou silou, tedy prostředí při zjevech indukčních důle­ žitý význam. Úkazy indukční vedou úvaze tom, jak vzniká elektřina tělesech dříve neelektrických; tím účelem byly vymyšleny různé hypothese. Podél takovéto indukční čáry připo­ juje pól jedné částice nestejnojmennému pólu částice druhé, takže uvnitř isolátoru účinek elektrický není vůbec patrný, nýbrž jen z- h kde póly částic volně končí nejsou ničím ne- utralisovány. Hypothesi tuto vyslovili 1750 A Více však rozšířila hypothese druhá, duali- stická mme 1759), podle níž různé fluidum elektrické, Madné záporné. neelektrických tělesech stejné množství obou fluid, která svých účincích vzájemně ruší; třením dvou ne­ elektrických těles sebe vznikne jednom tělese přebytek fluida klad­ ného druhém záporného. Podle této hypothese dobrými vodiči jsou látky, nichž obě fluida se mohou volně pohybovati, kdežto isolátory kladou jejich pohybu značný odpor. Co děje při indukci isolátorech, možno představiti podle hypothese takto: Každé- isolující pro­ středí (dielektrikum) skládá velikého množství nepatrných sebe isolovaně oddělených částic pouze tyto částice stávají indukcí obou koncích opačně elektrickými čili jsou polarisovány (dielektrická polari­ zace).: zvlášť jednoduchý též výklad indukce re vodičích.Theorie elektřiny. Tím lze snadno vysvětliti sdílení elektřiny, odpuzování nebo při­ tahováni nabitých těles pod. Z nich jedna, unitární, předpokládá, příčinou elektrického stavu těles fluidum elektrické (nevažitelná látka), jehož neelektrickém tělese určité normální množství; je-li více (méně) než normálně, je těleso kladně (záporně) elektrické. Je-li elektrostatické pole odstraněno, dielektrická polarisace isolátoru přestane, ale většiny isolátorů hned úplně, nýbrž zbude ještě čá- . Osy jednotlivých částic řadí se elektrostatickém poli křivky, jež ukazují směr, kterým šíří in­ dukce, šlovou čarami indukčními. Každé dielektrikum klade polarisaci určitý odpor, podobně jako pružné těleso deformaci; odpor tento různých dielektrik různě veliký. tedy úplná obdoba molekulárních magnetů; můžeme si podobně jako nich mysliti každé částici elektřinu soustředěnu dvou bodech, pólech, jichž spojnici zoveme osou. koncích dielektrika jeví tedy elektřina, kterou nazý­ váme elektřinou volnou