Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Úloha. Vyšetříme podrobněji
důležitý pro praxi případ, když tloušťka
křemenné desky jest 3’75 mm. Nejvíce světla prochází, splývají-li obě roviny
b vůbec žádné světlo neprojde, jsou-li roviny sobě kolmé
( Mezi dva rovnoběžné nikoly vložíme při
c zdroji deštičku optické ose
broušenou pozorujeme, trochu světla ubude.
— Tento zjev jmenujeme rotační dis
perse. Teprve, když analysá-
torem pootočíme určitý úhel nastane původní jasnost. Světlu čer- Obr. Rozeznáváme křemeny . Rotační disperse při
venému vystupujícímu křemenné křemenné desce tloušťky 375 mm. 247.
c) Specifická otáčivost závisí neboli y
světla.kosočtverečné, jednoklonné trojklonné jsou úkazy dvojlomu mnohem slo
žitější. Huygensovou konstrukcí vyšetřujte při krystalech nega
tivních (positivních) chod paprsku řádného mimořádného, je-li
optická osa kolmá rovinnému rozhraní, je-li kolmá rovině dopadu!
Otáčení polarisační rovin Podle toho, jaký úhel svírají pola
risační roviny polarisátoru analysátoru, řídí intensita vystupujícího
světla. Kdyby byly
nikoly původně zkřížené, vystupovalo vložení deštičky trochu světla,,
ale zmizelo otočením analysátoru týmž směrem úhel Říkáme,
že křemenná deštička dopadajícího
světla.
. Pola
risační rovina polarisátoru budiž ve
směru 0°— 180° (obr.
Francouzský fysik (1784— 1862) dokázal tyto věty:
а) Úhel jest úměrný tloušťce deštičky, Otočení
« způsobené deštičkou tloušťky slove otá-
č látky.
б) Specifická otáčivost jest vlastnost Dvě deštičky
křemenné pravotočivé způsobují otočení, rovné součtu, dvě deštičky růz
ného druhu způsobují otočení rovné rozdílu obou otočení. Fraunhoferovým čarám přísluší při
křemeni otáčivost poradě 12'7°, lô'T",
17-3°, 21-7°, 27-5°, 32-8°, 42-6°, 51-2°.
Y prvním případě otáčí rovina směru ručiček hodinových, ve
druhém proti tomuto směru, hledíme-li proti postupujícímu paprsku.
Dopadá-li polarisátor o
b vystupuje analysátoru světlo
b jež závisí vzájemné po
loze obou nikolů. Podle Fresnelovy theorie jest různá rychlost světla krystalech
podmíněna různou . 247
