Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Při zkřížených
nikolech objeví barva citlivé doplňková Otáčí-li
se polarisátorem polohy 180°, pozoruje pozvolný přechod
barev: purpurová, červeno-žlutá, žlutavá, zeleno-modrá, purpurová.
. Nejjednodušší polarimetr sestává
ze dvou nikolů, polarisátoru analysátoru mezi něž vložena
trubice roztokem. Nejdůle
žitější kapalinou jest roztok saccharosy, jenž otáčí pravo. 248.
Obr.desky přísluší polarisační rovina 12'7°X 3'75 47-7° otočená, světlu 1)
o 71,4°, světlu 192° otočená. Měří-li
se úhel otočení délka lze určiti koncentraci roztoku.)
Závěr.
Jako křemen stáčejí polarisační rovinu mnohé jiné krystaly a
kapaliny, jež zoveme tom přesvědčíme,
vložíme-li místo deštičky chodu paprsků trubici koncích skleně
nými kotoučky uzavřenou naplněnou příslušnou kapalinou. Tyto druhy záření šíří etherem příčných různě
dlouhých vlnách (str. Vystupující purpu
rová směs slove poněvadž malé otočení rovin
z polohy —180° způsobuje znatelnou změnu barvy. 248. děje
se (saccharometry). Úkazy interference, ohybu, polarisace dvojlomu pozorovati
možno vhodnými prostředky také při paprscích elektrických, infračervených
a ultrafialových.). Otočení lze pro
světlo sodíkové vyjádřiti výrazem nik, němž 0'0665°. 211. Otočení určí děleném kruhu (Obr. Saccharometr. Specifická
jeho otáčivost závisí délce vrstvy cm) koncentraci určené
počtem gramů cukru rozpuštěného 100 cm3 roztoku. Má-li polarisační rovina analysátoru také
polohu 0°— 180°, může jím projiti světlo fialové tmavomodré beze
změny světlo světlemodré červené však poněkud zeslabeno, světlo zelené
a oranžové značně zeslabeno, kdežto jistý odstín žlutý vůbec neprojde,
neboť jeho polarisační rovina polohu 90°— 270°. Pro elektrické paprsky dokázal fysik
H (1887)