Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
d.) sta-
(obr. 245. 246. Vlnoploeha řádného paprsku (obr. Koule F,
rýsovaná pro srovnání, značí kulovou vlnoplochu vzduchu. Huygensova konstrukce
paprsků řádného mimořádného.(.), jenž
vzniká otočením ellipsy kolem naznačené malé osy ellipsy.
Obr.); je-li vm, slove
t (cirkon, kiemen). doplní. Vlnoploeha mimo
řádného paprsku tvar (obr. případě, op
tická osa splývá nákresnou, jest kon
strukce rovinná.
Krystaly soustavy krychlové nejeví dvojlomu, jsou ké„
Krystaly všech ostatních soustav jsou soustavách
. nah. d. Podle vlnivé
theorie světla šíří mimořádný paprsek různých směrech různou rych
lostí; směru optické osy rychlostí nejmenší -r?, "směrech kolmých
rychlostí největší níž platí Tjvm 1*4864. Jeho index lomu pro žluté
světlo mění mezích 1-6585 1-4864. Jsou-li
i známy rozměry obou vlnoploch, lze Huy-
gensovou konstrukcí stanovití směr pa
prsků řádného mimořádného tím, se
obrazec 115.). mimořádný Sm„
Podobně jako islandský vápenec chovají jiné průhledné krystaly
soustavy čtverečné šesterečné.)
a ellipsa.) souměrný kolem velké osy. Je-li v,.nahoře) negativního (dole)
krystalu jednoosého.theorie šíří tedy řádný paprsek islandským vápencem všech směrech
touž rychlostí určenou vztahem Vjvf 1-6585, je-li rychlost světla
ve vakuu. 245. vm, slove krystal í
(islandský vápenec, apatit, turmalín atd. 245. Ylnoplochv
jeví řezu jako kružnice
Tečné roviny vedené kouli ellipsoidu
bodem (určeným tečnou A. Vlnoploeha paprsku řádného jest tomto pří
padě koule obr. 245. Paprsek
mimořádný zákonem Snellovým.), vlnoploeha paprsku mimořádného jest ro
tační ellipsoid (to obr. 246.
noví body Om> jimiž prochází paprsek řádný. Hodnoty největší nabývá ve
směru optické osy, hodnoty nejmenší rovině kolmé. krystalů ne
gativních svírá mimořádný paprsek optickou osou větší úhel než paprsek
řádný; proto jest index lomu tif, krystalů positivních vztah
obrácen
