Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
245. Vlnoploeha paprsku řádného jest tomto pří
padě koule obr. 245.
noví body Om> jimiž prochází paprsek řádný.), vlnoploeha paprsku mimořádného jest ro
tační ellipsoid (to obr.)
a ellipsa. krystalů ne
gativních svírá mimořádný paprsek optickou osou větší úhel než paprsek
řádný; proto jest index lomu tif, krystalů positivních vztah
obrácen. Je-li v,. d. 245.
Obr. nah.). Jeho index lomu pro žluté
světlo mění mezích 1-6585 1-4864.nahoře) negativního (dole)
krystalu jednoosého. mimořádný Sm„
Podobně jako islandský vápenec chovají jiné průhledné krystaly
soustavy čtverečné šesterečné. vm, slove krystal í
(islandský vápenec, apatit, turmalín atd. d. doplní. 246.theorie šíří tedy řádný paprsek islandským vápencem všech směrech
touž rychlostí určenou vztahem Vjvf 1-6585, je-li rychlost světla
ve vakuu. Vlnoploeha řádného paprsku (obr.); je-li vm, slove
t (cirkon, kiemen). 245. Paprsek
mimořádný zákonem Snellovým. Vlnoploeha mimo
řádného paprsku tvar (obr.) souměrný kolem velké osy.(. Jsou-li
i známy rozměry obou vlnoploch, lze Huy-
gensovou konstrukcí stanovití směr pa
prsků řádného mimořádného tím, se
obrazec 115.) sta-
(obr. Huygensova konstrukce
paprsků řádného mimořádného.
Krystaly soustavy krychlové nejeví dvojlomu, jsou ké„
Krystaly všech ostatních soustav jsou soustavách
. Hodnoty největší nabývá ve
směru optické osy, hodnoty nejmenší rovině kolmé. případě, op
tická osa splývá nákresnou, jest kon
strukce rovinná.), jenž
vzniká otočením ellipsy kolem naznačené malé osy ellipsy. Podle vlnivé
theorie světla šíří mimořádný paprsek různých směrech různou rych
lostí; směru optické osy rychlostí nejmenší -r?, "směrech kolmých
rychlostí největší níž platí Tjvm 1*4864. 246. Ylnoplochv
jeví řezu jako kružnice
Tečné roviny vedené kouli ellipsoidu
bodem (určeným tečnou A. Koule F,
rýsovaná pro srovnání, značí kulovou vlnoplochu vzduchu
