Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Takto upravený krystal slove nikol.Dvoj lom' islandském vápenci pozoroval prvé (1669) dánský
professor (1625— 1698). Paprsek
řádný řídí se, jak měření ukazují, zákonem
Snellovým. Jeho index lomu pro světlo žluté
D jest všech směrech 1-6585.)
Podrobnosti dvojlomu.
Jsou-li deštičky velmi tenké, štěpí kolmo
dopadající svazek obyčejného světla dva
svazky sobě kolmo polarisované, které
oba vystupují. Řezem M
kolmým úhlopříčně rozdělí krystal dvě polovice, které se
slepí kanadským balsámem indexu lomu P55. 244. kterékoliv
dvojice lze sestaviti ří
st (Přístroj Norrenbergův; turmalínové
kleště. Vlastnosti, paprsek
řádný mimořádný jsou dokonale polarisovány, užito sestrojení
dokonalých polarisátorů analysátorů. 244. Poněvadž oba svazky, řádný mimo
řádný.) kolmé rovině svírají
s pobočnou hranou úhel 68° místo původního úhlu 71°. Tak chová se
kterýkoliv paprsek dopadajícím rovnoběžný.
Polarisátorem analysátorem světla
může tedy býti černé zrcadlo, soustava desek,
nikol neb turmalínová deštička. krystalu vystupuje
pouze svazek paprsků mimořádných, jejichž polarisační rovinou jest
rovina CDPQ, proložená del úhlopříčnou základny krystalu (obr.
Dvojlomný polarisátor analysátor. částečně splývají, třeba jeden nich odstraniti.
Místo drahocenných nikolů možno
v některých případech užiti
iu hnědých neb zelených
variet turmalínu, jenž krystaluje sou
stavě šesterečné, lze vybrousiti deštičky ome
zené rovinami rovnoběžnými optické ose.
Paprsek, dopadající směru hrany úhlopříčnu AB, štěpí
se dvojlomem paprsek řádný mimořádný, které zůstávají rovině
A A'a vrstvě kanadského balsámu paprsek řádný úplně odrazí
a jest pohlcen černým nátěrem pobočné stěny krystalu.). Podle vlnivé
. podle anglického fysika (1828) takto :
Podlouhlý krystal islandského vápence zbrousí tak, nové
základny (obr. stane se
na př. Při tloušťce se
však řádný paprsek deštičce pohltí vy
stupuje pouze svazek mimořádný, polariso-
vaný rovině kolmé příslušnému hlav
nímu řezu
