Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 248 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dvojlomný polarisátor analysátor. Podle vlnivé . Jsou-li deštičky velmi tenké, štěpí kolmo dopadající svazek obyčejného světla dva svazky sobě kolmo polarisované, které oba vystupují.). Místo drahocenných nikolů možno v některých případech užiti ­ iu hnědých neb zelených variet turmalínu, jenž krystaluje sou­ stavě šesterečné, lze vybrousiti deštičky ome­ zené rovinami rovnoběžnými optické ose. krystalu vystupuje pouze svazek paprsků mimořádných, jejichž polarisační rovinou jest rovina CDPQ, proložená del úhlopříčnou základny krystalu (obr. 244. Jeho index lomu pro světlo žluté D jest všech směrech 1-6585. Paprsek, dopadající směru hrany úhlopříčnu AB, štěpí se dvojlomem paprsek řádný mimořádný, které zůstávají rovině A A'a vrstvě kanadského balsámu paprsek řádný úplně odrazí a jest pohlcen černým nátěrem pobočné stěny krystalu. Vlastnosti, paprsek řádný mimořádný jsou dokonale polarisovány, užito sestrojení dokonalých polarisátorů analysátorů. Takto upravený krystal slove nikol. částečně splývají, třeba jeden nich odstraniti. Poněvadž oba svazky, řádný mimo­ řádný. podle anglického fysika (1828) takto : Podlouhlý krystal islandského vápence zbrousí tak, nové základny (obr. Polarisátorem analysátorem světla může tedy býti černé zrcadlo, soustava desek, nikol neb turmalínová deštička.Dvoj lom' islandském vápenci pozoroval prvé (1669) dánský professor (1625— 1698).) kolmé rovině svírají s pobočnou hranou úhel 68° místo původního úhlu 71°. 244. Při tloušťce se však řádný paprsek deštičce pohltí vy­ stupuje pouze svazek mimořádný, polariso- vaný rovině kolmé příslušnému hlav­ nímu řezu. Paprsek řádný řídí se, jak měření ukazují, zákonem Snellovým. kterékoliv dvojice lze sestaviti ří­ st (Přístroj Norrenbergův; turmalínové kleště. Řezem M kolmým úhlopříčně rozdělí krystal dvě polovice, které se slepí kanadským balsámem indexu lomu P55. stane se na př. Tak chová se kterýkoliv paprsek dopadajícím rovnoběžný.) Podrobnosti dvojlomu