Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
242) vlastnosti obyčejného
světla.
Svazek proniká krystalem jako obyčejné světlo planparallelní deskou;
slove proto Svazek
■f zvaný ,
/ obecně vystupuje roviny
,A dopadu zůstává tehdy,
i57' když optická osa spadá
<Sj( této roviny anebo když
je kolmá.) přísluší hlavní řez, jenž jest určen směrem paprsku optickou
osou bodě dopadu
Jsou-li rohy klence otupeny rovinami kolmými optické ose,
lze analysujícím zrcadlem neb soustavou desek přesvědčiti, svazek
postupující směrem optické osy (obr.
Dopadá-li však rovnoběžný svazek světla kolmo
na některou přirozenou aneb jinou umělou stěnu krystalu, štěpí se
(obr.101°53‘). Analysu-
jeme-li oba paprsky, po-
Obr.), druhý případ nastává, je-li
polarisační rovina svazku kolmá příslušnému hlavnímu řezu. 243.) dva paprsky jež krystalu roz
bíhají, ale vzduchu rovnoběžně vedle sebe postupují jako svazky m.
Je-li dopadající svazek nastává týž zjev jako
při světle obyčejném, jediné intensity obou paprsků vystupujících, řád
ného mimořádného, jsou obecně Otáčíme-li krystalem K
kolem osy pozorujeme, dvou polohách vychází jen paprsek
řádný, polohách středních jen paprsek mimořádný. dvou protilehlých rozích sbíhají tři tupé úhly,,
v ostatních jeden tupý dvěma ostrými.), polarisační rovinou paprsku mi
mořádného jest rovina tomuto řezu kolmá. 243.. Značí-li
obecně úhel mezi polarisační rovinou svazku příslušným hlavním
řezem, možno fotometrický zjistiti pro intensitu paprsku řádnéh
mimořádného závislost
J COS CC, ---- SÍll~Ctj J^i --- . Dopadajícímu paprsku
(obr. Směr rovnoběžný přímkou
al jest hlavní krystalografická neboli vápence Rovina
proložená optickou osou slove řez. 243. Průchod světla dvojlomnou vrstvou známe, jsou e
p Polari-
sační rovinou paprsku jest řez, určený bodě
dopadu oběma směry (obr.
. 242. 243.
značí-li intensitu svazku a. První případ na
stává, když polarisační rovina svazku splývá příslušným hlavním
řezem krystalu (nákresná rovina obr
