Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
.), polarisační rovinou paprsku mi
mořádného jest rovina tomuto řezu kolmá. dvou protilehlých rozích sbíhají tři tupé úhly,,
v ostatních jeden tupý dvěma ostrými.101°53‘). 243.) přísluší hlavní řez, jenž jest určen směrem paprsku optickou
osou bodě dopadu
Jsou-li rohy klence otupeny rovinami kolmými optické ose,
lze analysujícím zrcadlem neb soustavou desek přesvědčiti, svazek
postupující směrem optické osy (obr.
značí-li intensitu svazku a. Průchod světla dvojlomnou vrstvou známe, jsou e
p Polari-
sační rovinou paprsku jest řez, určený bodě
dopadu oběma směry (obr.
Je-li dopadající svazek nastává týž zjev jako
při světle obyčejném, jediné intensity obou paprsků vystupujících, řád
ného mimořádného, jsou obecně Otáčíme-li krystalem K
kolem osy pozorujeme, dvou polohách vychází jen paprsek
řádný, polohách středních jen paprsek mimořádný. 242. Dopadajícímu paprsku
(obr. První případ na
stává, když polarisační rovina svazku splývá příslušným hlavním
řezem krystalu (nákresná rovina obr.) dva paprsky jež krystalu roz
bíhají, ale vzduchu rovnoběžně vedle sebe postupují jako svazky m. 243.
Svazek proniká krystalem jako obyčejné světlo planparallelní deskou;
slove proto Svazek
■f zvaný ,
/ obecně vystupuje roviny
,A dopadu zůstává tehdy,
i57' když optická osa spadá
<Sj( této roviny anebo když
je kolmá.), druhý případ nastává, je-li
polarisační rovina svazku kolmá příslušnému hlavnímu řezu.
. Značí-li
obecně úhel mezi polarisační rovinou svazku příslušným hlavním
řezem, možno fotometrický zjistiti pro intensitu paprsku řádnéh
mimořádného závislost
J COS CC, ---- SÍll~Ctj J^i --- . Analysu-
jeme-li oba paprsky, po-
Obr. 242) vlastnosti obyčejného
světla. Směr rovnoběžný přímkou
al jest hlavní krystalografická neboli vápence Rovina
proložená optickou osou slove řez. 243.
Dopadá-li však rovnoběžný svazek světla kolmo
na některou přirozenou aneb jinou umělou stěnu krystalu, štěpí se
(obr. 243