Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 247 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
242) vlastnosti obyčejného světla.) přísluší hlavní řez, jenž jest určen směrem paprsku optickou osou bodě dopadu Jsou-li rohy klence otupeny rovinami kolmými optické ose, lze analysujícím zrcadlem neb soustavou desek přesvědčiti, svazek postupující směrem optické osy (obr. 243. Analysu- jeme-li oba paprsky, po- Obr. značí-li intensitu svazku a. Dopadá-li však rovnoběžný svazek světla kolmo na některou přirozenou aneb jinou umělou stěnu krystalu, štěpí se (obr.), polarisační rovinou paprsku mi­ mořádného jest rovina tomuto řezu kolmá. Svazek proniká krystalem jako obyčejné světlo planparallelní deskou; slove proto Svazek ■f zvaný , / obecně vystupuje roviny ,A dopadu zůstává tehdy, i57' když optická osa spadá <Sj( této roviny anebo když je kolmá. Je-li dopadající svazek nastává týž zjev jako při světle obyčejném, jediné intensity obou paprsků vystupujících, řád­ ného mimořádného, jsou obecně Otáčíme-li krystalem K kolem osy pozorujeme, dvou polohách vychází jen paprsek řádný, polohách středních jen paprsek mimořádný. Dopadajícímu paprsku (obr. Značí-li obecně úhel mezi polarisační rovinou svazku příslušným hlavním řezem, možno fotometrický zjistiti pro intensitu paprsku řádnéh mimořádného závislost J COS CC, ---- SÍll~Ctj J^i --- . 243. 242. .) dva paprsky jež krystalu roz­ bíhají, ale vzduchu rovnoběžně vedle sebe postupují jako svazky m. 243.), druhý případ nastává, je-li polarisační rovina svazku kolmá příslušnému hlavnímu řezu.. První případ na­ stává, když polarisační rovina svazku splývá příslušným hlavním řezem krystalu (nákresná rovina obr. Směr rovnoběžný přímkou al jest hlavní krystalografická neboli vápence Rovina proložená optickou osou slove řez. Průchod světla dvojlomnou vrstvou známe, jsou e p Polari- sační rovinou paprsku jest řez, určený bodě dopadu oběma směry (obr.101°53‘). 243. dvou protilehlých rozích sbíhají tři tupé úhly,, v ostatních jeden tupý dvěma ostrými