Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Aby promítací stěně vznikl ostře ohraničený světelný kruh,
vkládá vhodné místo chodu paprsků kruhový otvor, jenž čočkou
promítne.
V tomto případě Ťést odražený paprsek kolmý paprsku lomenému. 242. Obr.),
jenž jest omezen šesti kosočtverci tupými úhly 102° (přesněji
. Před
stavujeme si, polarisovaném světle dějí přímočaré kmity všech
etherových částic jediné rovině. Polarisační rovina paprsku
lomem polarisovaného jest rozdíl případu kolmá rovině do
padu.
Úloha. 242.sovaný svazek Otáčíme-li totiž analysujícím zrcadlem kolem osy
O, mění odražený svazek intensitu.
Polarisační úhel závisí indexu lomu odrážejícího neb láma
jícího prostředí vztahem který měřením odvodil. Nejméně světla odráží rovině
dopadu svazku nejvíce rovině kolmé. Klenec dvojiomného vápence.
<3
g
Obr 24i.
Lomem deskou skleněnou vzniká jen málo
znatelná polarisace. Odvoďte Brewsterova zákona, paprsek odražený zlo
mený jsou sobě kolmo!
c) Polarisace dvojlomem.
Úkazy právě vylíčené svědčí, světelné vlnění jest příčné. Podle
F předpokládáme, směr kmitů jest kolmý polarisační
rovinu pokusné zjištěnou nazýváme proto světlo -
v světle (přirozeném) rovina kmitů tedy
i polarisační rovina neustále tak rychle mění, paprsek ztrácí své
polární vlastnosti chová všech rovinách jím proložených stejně. Poněvadž rozhoduje jen vzájemná poloha polarisátoru analy-
sátoru lze výhodněji místo zrcadlem otáčeti soustavou desek kolem
téže osy O. islandského vápence, jenž krystaluje
v soustavě šesterečné, možno štípáním nabýti čirého klence (obr. Polarisace lomem
