Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
242. Poněvadž rozhoduje jen vzájemná poloha polarisátoru analy-
sátoru lze výhodněji místo zrcadlem otáčeti soustavou desek kolem
téže osy O.
V tomto případě Ťést odražený paprsek kolmý paprsku lomenému.
Polarisační úhel závisí indexu lomu odrážejícího neb láma
jícího prostředí vztahem který měřením odvodil. Polarisační rovina paprsku
lomem polarisovaného jest rozdíl případu kolmá rovině do
padu. Před
stavujeme si, polarisovaném světle dějí přímočaré kmity všech
etherových částic jediné rovině. Odvoďte Brewsterova zákona, paprsek odražený zlo
mený jsou sobě kolmo!
c) Polarisace dvojlomem. islandského vápence, jenž krystaluje
v soustavě šesterečné, možno štípáním nabýti čirého klence (obr.
<3
g
Obr 24i.
Aby promítací stěně vznikl ostře ohraničený světelný kruh,
vkládá vhodné místo chodu paprsků kruhový otvor, jenž čočkou
promítne. Nejméně světla odráží rovině
dopadu svazku nejvíce rovině kolmé.
Úloha.
Úkazy právě vylíčené svědčí, světelné vlnění jest příčné. Klenec dvojiomného vápence.
Lomem deskou skleněnou vzniká jen málo
znatelná polarisace. Polarisace lomem. Obr.sovaný svazek Otáčíme-li totiž analysujícím zrcadlem kolem osy
O, mění odražený svazek intensitu. Podle
F předpokládáme, směr kmitů jest kolmý polarisační
rovinu pokusné zjištěnou nazýváme proto světlo -
v světle (přirozeném) rovina kmitů tedy
i polarisační rovina neustále tak rychle mění, paprsek ztrácí své
polární vlastnosti chová všech rovinách jím proložených stejně.),
jenž jest omezen šesti kosočtverci tupými úhly 102° (přesněji
. 242
