Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Vznik polarisovanélio světla. Polarisace dvojlom. Otáčíme-li zrcadlem
Z kolem směru nepozorujeme,
že intensita odraženého svazku
b měnila.) nechť dopadá skleněnou
desku Zj, jejíž zadní stěna jest
začerněna, aby nevznikl dvojí
odraz. 241. Zbývá rozhodnouti, je-li toto vlnění podélné či
příčné. Při
kterém zorném úhlu splyne maximum, způsobené jedním bodem, mi
nimom, způsobeným druhým bodem (pro 589 10'). Interferencí ohybem byl do
kázán vlnivý ráz svétla.
a)
zek rovnoběžných paprsků (obr.dálka čockv 100 cm, které délky vlny plynou pro tyto čáry? (40-7,
770 fif/). Zrcadlo nazýváme zrcadlo
Z Úhel dopadu, při kterém nastává největší pola
risace odrazem, slove Je-li minimum nullové,
říkáme, světlo polarisováno; jinak jest polarisováno
č .
b) Polarisace lomem. Svazek paprsků který prošel soustavou skle
něných tenkých deštiček (obr.
Rovina, které nejvíce světla odráží, slove jeho
r Polarisační rovina paprsku odrazem polarisovaného splývá
s rovinou dopadu. jest minimum odraz vůbec ne
nastává. Maximum nastává, splývají-li
obě roviny dopadu; minimum nastává, jsou-li obě roviny sobě kolmo.
8.
Jsou-li oba úhly dopadu 57°.
240.), proměnil opětovaným lomem polari-
o
. Zachytíme li
však svazek dalším stejným
zrcadlem otáčivým kolem osy přesvědčíme se, svazek se
ve dvou polohách zrcadla odráží největší intensitě, kdežto po
lohách 90° různých intensitě nejmenší.
2. Paprsek tedy různých rovinách proložených jeho
směrem různé vlastnosti; pravíme, . Obyčejné světlo odráží
se při všech polohách zrcadla
(pokud úhel dopadu nemění)
ve stejné intensitě. Výhodněji užije zrcadla
z černého skla, které vnikající
světlo pohlcuje. dvou velmi vzdálených svítících bodů, jež jeví zorném
úhlu dopadají skulinu šířky 0-1 rovnoběžné paprsky
