Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 245 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Otáčíme-li zrcadlem Z kolem směru nepozorujeme, že intensita odraženého svazku b měnila. Polarisace dvojlom. Zbývá rozhodnouti, je-li toto vlnění podélné či příčné. b) Polarisace lomem. 240. jest minimum odraz vůbec ne­ nastává. Svazek paprsků který prošel soustavou skle­ něných tenkých deštiček (obr. Rovina, které nejvíce světla odráží, slove jeho ­ r Polarisační rovina paprsku odrazem polarisovaného splývá s rovinou dopadu.) nechť dopadá skleněnou desku Zj, jejíž zadní stěna jest začerněna, aby nevznikl dvojí odraz. Zrcadlo nazýváme zrcadlo Z Úhel dopadu, při kterém nastává největší pola­ risace odrazem, slove Je-li minimum nullové, říkáme, světlo polarisováno; jinak jest polarisováno č . Paprsek tedy různých rovinách proložených jeho směrem různé vlastnosti; pravíme, . dvou velmi vzdálených svítících bodů, jež jeví zorném úhlu dopadají skulinu šířky 0-1 rovnoběžné paprsky. Interferencí ohybem byl do­ kázán vlnivý ráz svétla. a) zek rovnoběžných paprsků (obr. Vznik polarisovanélio světla. Výhodněji užije zrcadla z černého skla, které vnikající světlo pohlcuje. 241. 8.), proměnil opětovaným lomem polari- o . 2. Při kterém zorném úhlu splyne maximum, způsobené jedním bodem, mi­ nimom, způsobeným druhým bodem (pro 589 10'). Obyčejné světlo odráží se při všech polohách zrcadla (pokud úhel dopadu nemění) ve stejné intensitě.dálka čockv 100 cm, které délky vlny plynou pro tyto čáry? (40-7, 770 fif/). Jsou-li oba úhly dopadu 57°. Zachytíme li však svazek dalším stejným zrcadlem otáčivým kolem osy přesvědčíme se, svazek se ve dvou polohách zrcadla odráží největší intensitě, kdežto po­ lohách 90° různých intensitě nejmenší. Maximum nastává, splývají-li obě roviny dopadu; minimum nastává, jsou-li obě roviny sobě kolmo