Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Interferencí ohybem byl do
kázán vlnivý ráz svétla.
Vznik polarisovanélio světla.
2. Paprsek tedy různých rovinách proložených jeho
směrem různé vlastnosti; pravíme, . Při
kterém zorném úhlu splyne maximum, způsobené jedním bodem, mi
nimom, způsobeným druhým bodem (pro 589 10').
Rovina, které nejvíce světla odráží, slove jeho
r Polarisační rovina paprsku odrazem polarisovaného splývá
s rovinou dopadu. Otáčíme-li zrcadlem
Z kolem směru nepozorujeme,
že intensita odraženého svazku
b měnila.
8.) nechť dopadá skleněnou
desku Zj, jejíž zadní stěna jest
začerněna, aby nevznikl dvojí
odraz. dvou velmi vzdálených svítících bodů, jež jeví zorném
úhlu dopadají skulinu šířky 0-1 rovnoběžné paprsky. Výhodněji užije zrcadla
z černého skla, které vnikající
světlo pohlcuje.
b) Polarisace lomem.dálka čockv 100 cm, které délky vlny plynou pro tyto čáry? (40-7,
770 fif/). jest minimum odraz vůbec ne
nastává. Zrcadlo nazýváme zrcadlo
Z Úhel dopadu, při kterém nastává největší pola
risace odrazem, slove Je-li minimum nullové,
říkáme, světlo polarisováno; jinak jest polarisováno
č . Zachytíme li
však svazek dalším stejným
zrcadlem otáčivým kolem osy přesvědčíme se, svazek se
ve dvou polohách zrcadla odráží největší intensitě, kdežto po
lohách 90° různých intensitě nejmenší. Obyčejné světlo odráží
se při všech polohách zrcadla
(pokud úhel dopadu nemění)
ve stejné intensitě.), proměnil opětovaným lomem polari-
o
. Polarisace dvojlom.
240. Svazek paprsků který prošel soustavou skle
něných tenkých deštiček (obr. 241.
a)
zek rovnoběžných paprsků (obr.
Jsou-li oba úhly dopadu 57°. Zbývá rozhodnouti, je-li toto vlnění podélné či
příčné. Maximum nastává, splývají-li
obě roviny dopadu; minimum nastává, jsou-li obě roviny sobě kolmo
