Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 244 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
, III. lllohy. neúmornou pílí podařilo vyrýti dokonalé mřížky široké, které měly celkem 110. I bílá Obr. Pokrok zhotovování mřížek (na odraz) učinil Američan R jenž místo tvrdého skla užil zrcadlového kovu (slitiny mědi cínu).000 vrypů. Týž úkaz jeví malý zdroj okrazíeí zrcadle (vzadu amalgam ováném), jehož přední plocha jest mírně poprášena. Vznik ohybového spektra. Ohyb způ­ sobuje, Totéž platí mikroskopu. Světlo, které analysuje, neprochází vůbec žádnou absorbující látkou leč vzduchem, který možno případě vyčerpati.Omax Ifial. Tato spektra, zvaná normální, f podstatně liší spektra hranolového. řádu při světle červeném fialovém. Irisující barvy křídel motýlích, pavího peří, perleti, hedvábných látek atd. 239., Iľ. Úchylka každého jednoduchého světla od původního jest úměrná délce vlny. Ohyb jest příčinou, obrazy dvou velmi blízkých hvězd (dvojhvězdy) splývají takřka jediný tím spíše, čím jest otvor dalekohledu menší. Při velikém počtu otvorů stává úkaz intensivnější (obdoba je­ diné skuliny mřížky). palec 25-4 mm) 20. Tou měrou, jak kapičky vy­ pařováním zmenšují, mění poloměry kruhů. normálním spektru jest světlo žluté skoro uprostřed, kdežto spektru hranolovém světlo modré a fialové zaujímá celou polovinu. Do- padá-li světlo bílé, vznikají stále širší F s řádu I., která částečně L se kryjí. Vliv velikosti částic lze pozoro­ vati, užijeme-li mírně zadýohnutého skla. Sled Fraunhoferových čar jest sice obou spektrech týž, ale jejich vzdálenost jest jiná. Kraj červený normálního spektra jest původ­ ního směru paprsků více uchýlen než kraj fialový. tomto případě vzniká čisté ohybové spektrum bez čočky. Kola okolo Měsíce jsou způsobena ohybem světla v ovzduší, naplněném jemným prachem neb vodní mlhou. ­ k jež mají vrypy rovnoběžné osou válce. Má-li skulina před objektivem dalekohledu tvar kruhový, pozoru­ jeme při jednobarevném bodovém světle řadu soustředných kruhů stří­ davě světlých tmavých, při světle bílém několik kruhů barevných. Čím jest skulina menší, tím jest poloměr kruhů větší. jsou také, aspoň části, způsobeny ohybem nenepodobným ohybu mřížce. Spektrum kalia bylo vytvořeno objektivně mřížkou, která 11a angl.150 vrypů. zavedl kovové mřížky válcové zv. Je-li spektrech řádu vzdálenost fialových čar 67-9 cm,, červených čar 154-3 ohnisková . Podstatně stejný ohybový úkaz spatřujeme, hle- díme-li malý svítící zdroj (svíčku, vzdálenou lampu) skleněnou deskou jemně poprášenou plavuňovým práškem. sama objímka objektivu způsobuje ohybový úkaz, který příčinou, obrazy stálic při nej­ dokonalejším zobrazování nejsou body, nýbrž ohybové kotoučky