Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
),
m -j- jest směr maxima w-tého
řádu určen vztahem
Podrobný rozbor, který nelze elementární cestou podati, ukazuje,
že při velmi značném počtu dvojskulin paprsky h
s interferencí ruší nejbližším sousedství maxim, která
jsou proto velmi ostrá., řádu ubývající in
tensitou. 239.
238). tomto případě interferují paprsky, odražené
od jednotlivých zrcadlících proužků mezi vrypy mřížky.
Úvahu lze doslova opakovati pro případ, mtip 22, 32,
Interferencí všech skulin vznikají maxima 2. Výklad ohybu mřížkou. 238. který fázový rozdíl
rovný Tyto dvojice
,,, sin cp
pri maximu w-teho radu vzorcem ------------
n
.řádu.
Paprsky vystupující druhé dvojskuliny (2) pro sebe interferencí také
zesilují. Výsledné kmity dvojskuliny sčítají, poněvadž fázový
jejich rozdíl jest 22. pro celou výšku mřížky. Abychom určili polohu ostatních maxim,
uvažujme interferenci paprsků, které vycházejí jediné dvojskuliny, na
souhlasných paprsků samy sobě zesi Avšak ohniskové
roviny nepřicházejí stejných fázích (jako bylo případě 0),
neboť dvojice krajů zlomek délky vlny zpožděna
proti dvojici krajů Pokud šířka vrypu není vzhledem šířce
skuliny velmi malá, způsobuje tato okolnost pouhé zeslabení maxima.
l
a př. Je-li fázový rozdíl
krajových paprsků
mxx m2x„ rovný ~
m2p2, lze každému
paprsku skuliny první
najiti souhlasný pa
prsek skulině druhé,
Obr.
Je-li znám úhel mřížková konstanta lze určiti délku vlny X
Ohybový úkaz vzniká nejen prostoru skleněnou mřížkou, nýbrž
i prostoru před mřížkou. Podobně jako při jediné skulině lze rozšířiti tyto
výsledky pro elementární paprsky kterékoliv rovině proložené body
ni2n2. 238. vyznačeno jest rozdělení
maxim několika prvních řádů jedné straně středového maxima 0.
N orm ální spektrum obr. Nazveme-li šířku jedné skuliny («) vrypem (6) (obr. hí,m,, m2n2 (obr. Tak pokračujíce shledáme, všechny další dvoj
skuliny témž místě ohniskové roviny budí zesílení, které pozorujeme
jako maximum prvního rádu
