|
Kategorie: Učebnice |
Tento dokument chci!
Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Strana 242 z 256
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
pro který lb, sin 2X, vzniká tmavý bod zv.
Oliyb světla řížkou. 236. 236.). Výsledek lze zevšeobecniti. 2. Svazek rovnoběžných paprsků,
který dopadá mřížku, proniká jen místy rydlem nedotčenými; místech
ostatních nastává diffusní odraz.)- Každý bod otvorech ,nr,
W;)W3 stává podle Huygensova principu zdrojem elementárních ku
lových vln, které šíří všemi směry. Avšak
úvahu slova opakovati pro elementární paprsky kterékoliv
rovině proložené přímkou (obr. m
II. Poněvadž světle červeném jsou minima dále
od sebe než světle modrém, jest podle ohybu délka vlny světla
červeného větší než světla modrého. )
Ohybový úkaz pozorujeme nahradíme-li skulinu
II. mřížkou, jejíž vrypy jsou rovnoběžné skulinou Na
promítací stěně pozorujeme při monochromatickém světle obou
stranách nejjasnějšího středového pruhu řadu stejně vzdálených ostrých
obrazů skuliny světle modrém jsou obrazy blíže sebe než světle
červeném. Výsledek všech elementárních
kulových vln, které vznikají podle Huygensova principu rozruchů
v přímce ab, jest ten, maxima minima přejdou maxima
a minima kolmá rovině nákresné.
Ohybový úkaz vysvětlíme nejprve pro paprsky rovině nákresné
kolmé rovině mřížky (obr.36.
Mezi každými dvěma minimy Rozdělení intensity
po obou stranách maxima nulltého řádu jest vyznačeno křivkou nadiagr. Úkaz při é
s superposice nesčetných stejných ohybových zjevů, které
se vzájemně zesilují. 236) touž fází budí tam
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky, 16
.
S vynikne krásný tento úkaz, hledíme-li mřížkou
na skulinu osvětlenou zadu sodíkovým světlem aneb zúženinu sví
tící Geisslerovy trubice. 237. řádu.
Určí-li úhel poměrem vzdáleností (obr. Paprsky, pro které jest O,
interferují ohniskové rovině bodě-© (obr. Minima vyskytují, kdykoliv
bb1 nX, při čemž Je-li šířka skuliny na
stává minimum pro úhel určený vzorcem sin aneb dosta
tečně přibližně pro nX/a.
Odtud vyplývá, vzdálenost minim stejná, ale nepřímo
úměrná šířce skuliny.), lze vy-
počítati délku vlny X. Vyryje-li diamantovým hrotem na
skleněné deštičce veliké množství rovnoběžných velmi blízkých stejně
vzdálených vrypů, vznikne mří žka.
Dosud jsme přihlíželi jen paprskům rovině nákresné. 238. Při bílém světle vzniká souměrně obou stranách středového
bílého obrazu řada různě širokých čistých ,
která částečně kryjí. obr
