|
Kategorie: Učebnice |
Tento dokument chci!
Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Strana 242 z 256
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
m
II. Paprsky, pro které jest O,
interferují ohniskové rovině bodě-© (obr. Při bílém světle vzniká souměrně obou stranách středového
bílého obrazu řada různě širokých čistých ,
která částečně kryjí. mřížkou, jejíž vrypy jsou rovnoběžné skulinou Na
promítací stěně pozorujeme při monochromatickém světle obou
stranách nejjasnějšího středového pruhu řadu stejně vzdálených ostrých
obrazů skuliny světle modrém jsou obrazy blíže sebe než světle
červeném.
Odtud vyplývá, vzdálenost minim stejná, ale nepřímo
úměrná šířce skuliny.pro který lb, sin 2X, vzniká tmavý bod zv.)- Každý bod otvorech ,nr,
W;)W3 stává podle Huygensova principu zdrojem elementárních ku
lových vln, které šíří všemi směry. 237. Výsledek všech elementárních
kulových vln, které vznikají podle Huygensova principu rozruchů
v přímce ab, jest ten, maxima minima přejdou maxima
a minima kolmá rovině nákresné. Vyryje-li diamantovým hrotem na
skleněné deštičce veliké množství rovnoběžných velmi blízkých stejně
vzdálených vrypů, vznikne mří žka. 236) touž fází budí tam
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky, 16
. Avšak
úvahu slova opakovati pro elementární paprsky kterékoliv
rovině proložené přímkou (obr. obr. Minima vyskytují, kdykoliv
bb1 nX, při čemž Je-li šířka skuliny na
stává minimum pro úhel určený vzorcem sin aneb dosta
tečně přibližně pro nX/a. řádu.
Dosud jsme přihlíželi jen paprskům rovině nákresné.).
Oliyb světla řížkou.
S vynikne krásný tento úkaz, hledíme-li mřížkou
na skulinu osvětlenou zadu sodíkovým světlem aneb zúženinu sví
tící Geisslerovy trubice. Poněvadž světle červeném jsou minima dále
od sebe než světle modrém, jest podle ohybu délka vlny světla
červeného větší než světla modrého. 2. Úkaz při é
s superposice nesčetných stejných ohybových zjevů, které
se vzájemně zesilují.36.), lze vy-
počítati délku vlny X.
Mezi každými dvěma minimy Rozdělení intensity
po obou stranách maxima nulltého řádu jest vyznačeno křivkou nadiagr. 236. 236. Výsledek lze zevšeobecniti. Svazek rovnoběžných paprsků,
který dopadá mřížku, proniká jen místy rydlem nedotčenými; místech
ostatních nastává diffusní odraz. )
Ohybový úkaz pozorujeme nahradíme-li skulinu
II.
Určí-li úhel poměrem vzdáleností (obr.
Ohybový úkaz vysvětlíme nejprve pro paprsky rovině nákresné
kolmé rovině mřížky (obr. 238
