Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Paprsek bodu př. (Kollimace. 188. 237. každému paprsku polo
vici přísluší polovici paprsek, který zpoždění 2/2. Interferencí zesi
lují budí místě řádu. Ohyb jediné skulině.
Budiž zpoždění krajových paprsků bb1 značí-li délku vlny
dopadajícího monochromatického světla. Paprsek prostředního bodu c
jest vzhledem paprsku zpožděn X/2. 236. 237. Poněvadž krajní paprsky každé skupiny
mají zpoždění ruší interferencí každá skupina sobě.
skové roviny (obr.nejlépe subjektivně dalekohledem, jehož objektiv jest úzkou sku
linu II. Rovnoběžných paprsků nabudeme, postavíme-li sku
linu ohniskové roviny bezvadné spojky. zacloněn.) ázi (str. Interfe
rencí každá dvojice ruší.) Výklad pro
zatím omezíme rovinu nákresnou světlo jednobarevné. Veškeré paprsky, pro které
9 sbíhají bodě ohni-
A o
Obr. m
1. 236. řádu. Výklad ohybu jedinou skulinou. Osnova rovno
běžných paprsků uchýlených směru původního úhel průchodě
čočkou sbíhá bodě ohniskové roviny Paprsky tyto však inter
ferují různými fázemi.). probíhá delší dráhu
než paprsek bodu Nejvíce zpožděn paprsek kraje b.) stávají
se novými zdroji bodo
vými, jež vesměs kmita
jíce, všechny strany vysílají pa
prsky. Tyto paprsky lze spořádati
v rovnoběžné osnovy, které smě
rem dopadající vlny svírají různé
úhly cp.
Podle Huygensova principu všechny
body mezi kraji (obr. směru cp, pro který bbj sin X,
vzniká tudíž ohniskové přímce tmavý bod zv. směru <p,
.
Je-li bbx 2X, lze příslušnou osnovu rovnoběžných paprsků roz
ložití dvě skupiny ac, cb. Obr
