Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
řádu. Tyto paprsky lze spořádati
v rovnoběžné osnovy, které smě
rem dopadající vlny svírají různé
úhly cp. směru <p,
.) stávají
se novými zdroji bodo
vými, jež vesměs kmita
jíce, všechny strany vysílají pa
prsky. Obr. Rovnoběžných paprsků nabudeme, postavíme-li sku
linu ohniskové roviny bezvadné spojky. 188.). Veškeré paprsky, pro které
9 sbíhají bodě ohni-
A o
Obr. Poněvadž krajní paprsky každé skupiny
mají zpoždění ruší interferencí každá skupina sobě. 236.nejlépe subjektivně dalekohledem, jehož objektiv jest úzkou sku
linu II.
Podle Huygensova principu všechny
body mezi kraji (obr. m
1.) ázi (str. každému paprsku polo
vici přísluší polovici paprsek, který zpoždění 2/2. 237. 236. Paprsek bodu př.
Je-li bbx 2X, lze příslušnou osnovu rovnoběžných paprsků roz
ložití dvě skupiny ac, cb. Osnova rovno
běžných paprsků uchýlených směru původního úhel průchodě
čočkou sbíhá bodě ohniskové roviny Paprsky tyto však inter
ferují různými fázemi.
skové roviny (obr. Ohyb jediné skulině. Výklad ohybu jedinou skulinou. Interferencí zesi
lují budí místě řádu. Paprsek prostředního bodu c
jest vzhledem paprsku zpožděn X/2. 237.
Budiž zpoždění krajových paprsků bb1 značí-li délku vlny
dopadajícího monochromatického světla. zacloněn. probíhá delší dráhu
než paprsek bodu Nejvíce zpožděn paprsek kraje b. směru cp, pro který bbj sin X,
vzniká tudíž ohniskové přímce tmavý bod zv. Interfe
rencí každá dvojice ruší.) Výklad pro
zatím omezíme rovinu nákresnou světlo jednobarevné. (Kollimace
