Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Interfe
rencí každá dvojice ruší. Obr.
Budiž zpoždění krajových paprsků bb1 značí-li délku vlny
dopadajícího monochromatického světla. každému paprsku polo
vici přísluší polovici paprsek, který zpoždění 2/2. 188. 236. Ohyb jediné skulině. Veškeré paprsky, pro které
9 sbíhají bodě ohni-
A o
Obr. 237.nejlépe subjektivně dalekohledem, jehož objektiv jest úzkou sku
linu II. Výklad ohybu jedinou skulinou. Paprsek prostředního bodu c
jest vzhledem paprsku zpožděn X/2.
Podle Huygensova principu všechny
body mezi kraji (obr.) Výklad pro
zatím omezíme rovinu nákresnou světlo jednobarevné.) ázi (str. 237. Tyto paprsky lze spořádati
v rovnoběžné osnovy, které smě
rem dopadající vlny svírají různé
úhly cp. Poněvadž krajní paprsky každé skupiny
mají zpoždění ruší interferencí každá skupina sobě. Paprsek bodu př. směru cp, pro který bbj sin X,
vzniká tudíž ohniskové přímce tmavý bod zv. zacloněn. m
1.
Je-li bbx 2X, lze příslušnou osnovu rovnoběžných paprsků roz
ložití dvě skupiny ac, cb.). Rovnoběžných paprsků nabudeme, postavíme-li sku
linu ohniskové roviny bezvadné spojky. Osnova rovno
běžných paprsků uchýlených směru původního úhel průchodě
čočkou sbíhá bodě ohniskové roviny Paprsky tyto však inter
ferují různými fázemi. řádu. 236. směru <p,
.
skové roviny (obr.) stávají
se novými zdroji bodo
vými, jež vesměs kmita
jíce, všechny strany vysílají pa
prsky. (Kollimace. Interferencí zesi
lují budí místě řádu. probíhá delší dráhu
než paprsek bodu Nejvíce zpožděn paprsek kraje b
