Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Rovnoběžných paprsků nabudeme, postavíme-li sku
linu ohniskové roviny bezvadné spojky. Ohyb jediné skulině.) stávají
se novými zdroji bodo
vými, jež vesměs kmita
jíce, všechny strany vysílají pa
prsky. m
1. Poněvadž krajní paprsky každé skupiny
mají zpoždění ruší interferencí každá skupina sobě. každému paprsku polo
vici přísluší polovici paprsek, který zpoždění 2/2.
Budiž zpoždění krajových paprsků bb1 značí-li délku vlny
dopadajícího monochromatického světla. Paprsek bodu př.) ázi (str.) Výklad pro
zatím omezíme rovinu nákresnou světlo jednobarevné. 237. (Kollimace. 188. směru <p,
.nejlépe subjektivně dalekohledem, jehož objektiv jest úzkou sku
linu II.
Je-li bbx 2X, lze příslušnou osnovu rovnoběžných paprsků roz
ložití dvě skupiny ac, cb. Interferencí zesi
lují budí místě řádu. 237. Osnova rovno
běžných paprsků uchýlených směru původního úhel průchodě
čočkou sbíhá bodě ohniskové roviny Paprsky tyto však inter
ferují různými fázemi. řádu.
Podle Huygensova principu všechny
body mezi kraji (obr. Interfe
rencí každá dvojice ruší.). 236. 236. Tyto paprsky lze spořádati
v rovnoběžné osnovy, které smě
rem dopadající vlny svírají různé
úhly cp. Paprsek prostředního bodu c
jest vzhledem paprsku zpožděn X/2. směru cp, pro který bbj sin X,
vzniká tudíž ohniskové přímce tmavý bod zv. probíhá delší dráhu
než paprsek bodu Nejvíce zpožděn paprsek kraje b. Veškeré paprsky, pro které
9 sbíhají bodě ohni-
A o
Obr.
skové roviny (obr. Výklad ohybu jedinou skulinou. zacloněn. Obr
