Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) stávají
se novými zdroji bodo
vými, jež vesměs kmita
jíce, všechny strany vysílají pa
prsky.nejlépe subjektivně dalekohledem, jehož objektiv jest úzkou sku
linu II. Ohyb jediné skulině.). m
1. 236.
Je-li bbx 2X, lze příslušnou osnovu rovnoběžných paprsků roz
ložití dvě skupiny ac, cb. 237. Poněvadž krajní paprsky každé skupiny
mají zpoždění ruší interferencí každá skupina sobě. (Kollimace.
Budiž zpoždění krajových paprsků bb1 značí-li délku vlny
dopadajícího monochromatického světla. Obr.) Výklad pro
zatím omezíme rovinu nákresnou světlo jednobarevné. Rovnoběžných paprsků nabudeme, postavíme-li sku
linu ohniskové roviny bezvadné spojky. 236. 188. probíhá delší dráhu
než paprsek bodu Nejvíce zpožděn paprsek kraje b. směru <p,
. Interfe
rencí každá dvojice ruší.
skové roviny (obr.
Podle Huygensova principu všechny
body mezi kraji (obr. Veškeré paprsky, pro které
9 sbíhají bodě ohni-
A o
Obr. řádu. Výklad ohybu jedinou skulinou. Paprsek prostředního bodu c
jest vzhledem paprsku zpožděn X/2. Tyto paprsky lze spořádati
v rovnoběžné osnovy, které smě
rem dopadající vlny svírají různé
úhly cp. Osnova rovno
běžných paprsků uchýlených směru původního úhel průchodě
čočkou sbíhá bodě ohniskové roviny Paprsky tyto však inter
ferují různými fázemi. zacloněn. 237. směru cp, pro který bbj sin X,
vzniká tudíž ohniskové přímce tmavý bod zv. každému paprsku polo
vici přísluší polovici paprsek, který zpoždění 2/2. Interferencí zesi
lují budí místě řádu. Paprsek bodu př.) ázi (str
