Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 240 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dirkou tenkém staniolu). Jim cestu vloží neprů­ hledná deska rovnou hranou.) dopadá svazek rovnoběžných paprsků rovnoběžnou skulinu II. Správný výklad založený vlnivé theorii opírající interferenci podal francouzský inženýr (1788— 1827). Pruhům jasným říkáme tmavým Úkaz pozoruje . ohniskové rovině spojné čočky velmi značné ohniskové dálky, postavené skulinou II. Při světle červeném jsou pruhy širší, než při světle modrém; při bílém světle objevují světlé pruhy jemně zbarvené. N snažil vyložiti svojí emissní theorií. tmavého kruhu průsvitu řadě 19-0, 16-8, 15-7 mm. stol. Jasný pruh středový, někdy prostoupený pruhy tmavými, obou stranách vrouben soustavou rovnoběžných světlých slábnoucích pruhů., vzniká ohybový zjev: Jasný středový pruh ovrouben jest obou stranách několika svět­ lými tmavými pruhy.) místnosti dokonale zatemněné vstupují paprsky mocného světelného zdroje nepatrným otvorem kru­ hovým (na př. Podobné úkazy ohybové vznikají, nahradíme-li desku m •drátem rovnoběžným osvětlenou skulinou. Byl-li průměr ve světle natriovém 589 jufx) 17-6 mm, které délky vlny plynou z tohoto měření? (686, 537, 468 Ohyb světla. 236. Nejjednoduššími prostředky možno studovati ohy­ bové zjevy, hledíme-li větší vzdálenosti velmi úzkým (0-1— 0-2 mm) řezem (na př. Podle věty přímočarém šíření světla mělo rozhraní mezi stínem, vrženým vzdálenou pro­ mítací stěnu, osvětlenou plochou býti docela ostré. Tyto ohybové zjevy, zvané pozorujeme takto : Úzkou svislou' skulinou (obr. Úkaz zůstává podstatě týž, jenom jasnější, užije-li se místo otvoru úzké skuliny rovnoběžné hranou stínící desky. iffra ce. černém papíře neb staniolovém lístku) přímo před oko postaveným rovnoběžnou skulinu mm) zadu silně osvětlenou. Některé ohybové úkazy popsal prvé II. Úkaz tento zove proto ohyb světla. Světlo ohýbajíc podle překážky vniká částečně také geometrického stínu.světle červeném, zeleném, modrém byly nalezeny průměry 5. Stín jeho prostoupen jest světlými pruhy; němu druží obou stranách několik slábnoucích pruhů světlých, vesměs rovnoběžných drátem. Kruhové ohybové zjevy pozorujeme při stínící kru­ h nebo při otvoru. Výklad omezíme případ nejjedno­ dušší, kdy bodový neb lineární zdroj jest ­ nosti. Místo toho pozoru­ jeme však stín rozplývavý, vroubený několika střídavě světlými a tmavými pruhy rovnoběžnými hranou, které přecházejí plné osvětlení. Ohybový zjev při úzké s jest obdobný. Ohyb skulinou