Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 240 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Úkaz tento zove proto ohyb světla. Ohybový zjev při úzké s jest obdobný. 236. černém papíře neb staniolovém lístku) přímo před oko postaveným rovnoběžnou skulinu mm) zadu silně osvětlenou. ohniskové rovině spojné čočky velmi značné ohniskové dálky, postavené skulinou II. Podobné úkazy ohybové vznikají, nahradíme-li desku m •drátem rovnoběžným osvětlenou skulinou. tmavého kruhu průsvitu řadě 19-0, 16-8, 15-7 mm. Světlo ohýbajíc podle překážky vniká částečně také geometrického stínu.) dopadá svazek rovnoběžných paprsků rovnoběžnou skulinu II. Některé ohybové úkazy popsal prvé II. Při světle červeném jsou pruhy širší, než při světle modrém; při bílém světle objevují světlé pruhy jemně zbarvené. Úkaz zůstává podstatě týž, jenom jasnější, užije-li se místo otvoru úzké skuliny rovnoběžné hranou stínící desky. stol. iffra ce. dirkou tenkém staniolu). Místo toho pozoru­ jeme však stín rozplývavý, vroubený několika střídavě světlými a tmavými pruhy rovnoběžnými hranou, které přecházejí plné osvětlení.světle červeném, zeleném, modrém byly nalezeny průměry 5. N snažil vyložiti svojí emissní theorií. Jim cestu vloží neprů­ hledná deska rovnou hranou. Ohyb skulinou. Správný výklad založený vlnivé theorii opírající interferenci podal francouzský inženýr (1788— 1827)., vzniká ohybový zjev: Jasný středový pruh ovrouben jest obou stranách několika svět­ lými tmavými pruhy. Nejjednoduššími prostředky možno studovati ohy­ bové zjevy, hledíme-li větší vzdálenosti velmi úzkým (0-1— 0-2 mm) řezem (na př. Byl-li průměr ve světle natriovém 589 jufx) 17-6 mm, které délky vlny plynou z tohoto měření? (686, 537, 468 Ohyb světla. Podle věty přímočarém šíření světla mělo rozhraní mezi stínem, vrženým vzdálenou pro­ mítací stěnu, osvětlenou plochou býti docela ostré. Tyto ohybové zjevy, zvané pozorujeme takto : Úzkou svislou' skulinou (obr. Výklad omezíme případ nejjedno­ dušší, kdy bodový neb lineární zdroj jest ­ nosti.) místnosti dokonale zatemněné vstupují paprsky mocného světelného zdroje nepatrným otvorem kru­ hovým (na př. Stín jeho prostoupen jest světlými pruhy; němu druží obou stranách několik slábnoucích pruhů světlých, vesměs rovnoběžných drátem. Kruhové ohybové zjevy pozorujeme při stínící kru­ h nebo při otvoru. Jasný pruh středový, někdy prostoupený pruhy tmavými, obou stranách vrouben soustavou rovnoběžných světlých slábnoucích pruhů. Pruhům jasným říkáme tmavým Úkaz pozoruje