Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
siločáry magnetické.
. Faradayův válec. Elektro
skop indukcí zelektruje kladně, jak
lze přesvědčiti př. skleněnou pečlivě osušenou desku přilepme sta
niolové proužky spojme póly elektriky. (Srovnej obr.
Obr.
Sejmeme-li Faradayova válce víko, zvětšuje rozstup lístků
v elektroskopu tím více, čím hlouběji vkládáme zelektrovanou ku
ličku Není-li tedy zelektrované těleso vodičem úplně obklopeno, je
množství indukované elektřiny tím větší, čím blíže toto těleso vodiče. 18. Stal tedy elek
trickým jen potud, pokud byl elektrostatickém poli elektrované tyče;
byl elektrován indukcí. !)
Elektrování indukcí. Indukcí vzniká vodiči obojí elek
třina, bližší části nestejnojmenná (vázaná) vzdálenější
stejnojmenná {volná), již lze dotykem odvésti. Oddálíme-li těleso obě koule pozbudou
elektřiny; když však těleso necháme místě kouli oddělíme B,
zůstanou obě koule nabity nesouhlasnými elektřinami, stejné míře,
neboť spojínae-li pak opět, celek neelektrický.
EL tělesu silně zelektrovanému (na př. kladně) přibližme dvě
stejné koule vzájemně dotýkající; obě koule stanou indukcí
elektrickými, bližší koule elektřinou nesouhlasnou (zápornou) a
vzdálenější elektřinou souhlasnou (kladnou), jak lze poznati, posypeme-li
je směsí minia sirného květu. Posypeme-li skleněnou desku
práškem sádrovcovým nebo rutilovým počneme-li elektrikou pomalu otá-
četi, seskupí prášek tak, jak viděti obr. Pokus dvěma
elektroskopy vodivě spolu spojenými. 19). 19. Lístky elektroskopu
klesnou, ale když oddálíme současně prst zkusnou kuličku, rozestoupí
se stejně mnoho jako dříve, avšak elektřinou zápornou, jež původně se
indukovala vnitřní ploše válcové nyní rozprostřela vnější
povrch. Blížíme-li elektrovanou tyč elektroskopu,
lístky jeho rozestupují tím více, čím blíže tyč; oddálíme-li však
tyč, lístky zase klesnou, elektroskop neelektrickým.
To nasvědčuje tomu, množství indukované nestejnojmenné elektřiny
je stejné jako původní množství elektrovaném tělese, je-li toto těleso
vodičem úplně obklopeno. třenou eboni
tovou tyčí.
Zkusnou kuličku třeba kladně
elektrickou vložme uzavřeného, du
tého, isolovaného válce kovového V,
jenž vodivě spojen elektroskopem
F (válec Faradayův; obr. Rozstup lístků nezávisí
na poloze kuličky uvnitř válce; tehdy zůstanou lístky stejně roze-
stouplé, kuličkou přímo vnitřní plochy válcové. Zelektrujme znovu kuličku, vložme do
neelektrického válce dotkněme prstem
