Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
a) Nejjednodušší nich jest
elektrofor. však
vodič stává elektrickým, pročež obrazně pravíme, hroty ssají
elektřinu. (Pokus Divišův. Nyní
obvyklý tvar (Winterův) viděti obr.
století.
b) Nejstarším přístrojem k
vzbuzení většího množství elektřiny
je elektrika třecí, již prvé se
strojil 17.
. ebonitová deska,
vložená kovového talíře nebo na
spodní straně polepená staniolem,
jenž vodivě spojí Zemí.)
Přístroje založené indukci. Tyč ebonitovou po
kryjme jednom konci kouskem flanelu, jejž svážeme hedvábnou nitko,u. Postup tento můžeme
opakovati bez opětovného tření ebo
nitové desky mnohokráte se
bou stále můžeme kovového ko
touče odváděti elektřinu. Popište j!
Obr. 20.
Kozdíl pouze tom, že, je-li elektřina válce souhlasná elektřinou
kuličky, lístky nabitého již elektroskopu rozestoupí indukovanou elektři
nou souhlasnou ještě více, kdežto, je-li elektřina válce nesouhlasná, lístky
indukovanou elektřinou poněkud klesnou. 2o. indukci zakládají některé
přístroje, jimiž lze vyrobiti značnější množství elektřiny.Byl-li válec sám již elektrický vloží-li něho elektrováná ku
lička, vzniká indukce elektrická podobně, jako kdyby byl válec neelektrický. a
1775).
Vyložte, jak lze nabiti elektroskop indukcí!
Válcem Faradayovým lze též ukázati, třením dvou různých látek
o sebe vzniká obojí elektřina stejném množství.
Třeme-li tyč otáčením flanelu, stane záporně elektrickou flanel kladně
elektrickým, čemž přesvědčíme, zdvihneme-li flanel hedvábnou
nitku přiblížíme-li obě látky elektroskopu. Vložíme-li však
l Faradayova válce, elektroskop neukazuje výchylky, poněvadž
množství obou nestejnojmenných elektřin stejně veliké.
Proti předmětu značně zelektrovanému postavme hrot upevněný na
isolovaném kovovém vodiči; vzdálenější straně tohoto vodiče indukuje
se elektřina souhlasná bližší nesouhlasná, jež hroty vysrší vzduchu
a zelektrovaný předmět, čímž zmenšuje jeho vlastní náboj. Byla sirná koule, jež se
otáčela třela suchou dlaní. Šle-
háme-li ebonit srstí, zelektruje se
záporně; přiloží-li pak němu
kovový kotouč opatřený isolujícím
držadlem, indukují něm obě
elektřiny, nichž zápornou (vol
nou) lze odvésti Zemi, takže,
zdvihneme-li pak kotouč, kladně
elektrický. Elektrika Winterova.
Pohled strany pohled shora
