Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
)
2.) (12*5. Odráží světlo
z rozsáhlé intensivně svítící plochy (na př.
Interference.). Jakého okuláru
třeba užiti, aby kotouč měsíční (1/2°) zaujal celé zorné pole 40°-ové oku
láru? Jak veliký obraz Měsíce ohniskové rovině? (17 mm;
11-8 mm.)
4. První dalekohledy pro nedokonalost čoček
měly mnohdy délku aby dosáhlo poněkud značnějšího zvětšení. Kterou
světlost hvězd lze dalekohledem rozeznati, nehledí-li ztrátám světla
způsobeným odrazem? (Průměr zornice noci 5-5 mm. Barvy tenkýeli vrstev.
. oblohy, plošného umělého
zdroje) vrstvě průhledného prostředí, jeví vrstva
oku, jež akkomoduje, zbarvenou.záhadný tehda tvar Saturnův, převeliké množství stálic pouhému oku ne
viditelných. které vzdálenosti vnější ohn. Těchto zejména při hvězdářské foto
grafii. Teprve, když 1757 sestrojil achromatický
objektiv, počíná nový vývoj dalekohledů čočkových.
Úlohy. dálky 120 byl zařízen okulárem
20mm-ovým nekonečno. Divadelní kukátko při délce zvětšovati čtyřikrát. Známým příkladem jsou duhové
barvy mýdlových blan nebo bublin, vrstvy oleje plovoucího vodě,
vrstva schnoucího lihu pečlivě očištěné, rovné skleněné desce, na
běhlé sklo neb kovy Velmi pěkně jeví tento úkaz také téninké vrstvy
vzduchové, jak pozorujeme trhlinách skle neb krystalech (slídě
a pod. 1611 uveřejnil návrh nového dalekohledu, který
později (1575— 1650) sestavil jenž brzy dalekohled Ga
lileův astronomii zatlačil.
K domnívaje se, chromatickou vadu čočky nelze odstraniti,
sestavil první dalekohled zrcadlový, němuž vlastnoručně dobré zrcadlo
vybrousil (1671).)
5. Objektiv hvězdářský ohu.
F optika zabývá optickými úkazy, jejichž podrobný
rozbor rozhodl prospěch vlnivé theorie světla.)
3. nynější době
užívá refraktorů reflektorů. Ohnisková dálka hvězdářského dalekohledu 200 cm,
průměr objektivu cm. Jakého zvětšení dosáhne okuláry a
9 Jaké skutečné zorné pole, mají-li okuláry zdánlivě zorné pole
40°? Jaký průměr výstupové clonky? (50, 222; 0-8“, 0-18°'; 2-2 mm,
0-5 mm. Interference ohyb světla.)
7. Průměr objektivu Keplerova dalekohledu jest cm. Dalekohled Keplerův ohn. roviny oku
láru promítne skutečný obraz Slunce vysune-li okulár mm
ze své polohy? Jak veliký bude průměr Slunce? (40 cm; 21*6 cm.
Jakých čoček třeba užiti? které vzdálenosti okuláru jest výstupová
clonkar Kterou velikost, je-li průměr objektivu cm? (f1
— 171/s cm, 41/s cm; 3J/4 cm; cm. Interference ohyb
světla poskytují prostředků, jimiž lze měřiti nejdůležitější veličiny
vlnivé theorie světla dél souvisící . dálku 135 cm
