Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Vznik íniG iiC -v- -ry vjí i
cervenem. 233. světle modrém jsou kruhy hustší než světle
Obr.
v kopírovacím rámu), objeví vrstva, osvětlená širokým monochroma
tickým plamenem, přeryta soustavou střídavě tmavých světlých inter
ferenčních pruhů, rovnoběžných hranou klínu, tím vzdálenějších, čím
ostřejší klín. Rozdíl fázový záleží tom, kolik vln vytvoří podél
. 234. Vzdálenost
pruhů závisí směru dopadajících paprsků. Obojí
odraz děje prostředí opticky hustší. hraně klínu přiléhá pruh světle bílém
pozoruje velmi omezený počet pruhů jen hrany klínu. Oku akko-
modujícímu sklo objevuje odraženém
světle široký monochromatický zdroj cele po
krytý soustavou soustředných interferenčních
kruhů. světle červeném jest vzdálenost pruhů větší než ve
světle modrém.) nechť hraničí
nahoře prostředím opticky řidším, dole prostředím opticky hustším. Střední nejmenší tmavý kruh široký bílý okraj, jenž vystřídá
se pruhem černým.
Nejlépe hodí pozorování
n Ploskovypuklá čočka skleněná,
velmi mírně zakřivená, právě uprostřed dotýká
se rovné desky skleněné, takže mezi nimi vznikne
vzduchová vrstva proměnné sice tloušťky, ale
souměrně kolem poloměru příslušného hodu do
tykového zvětšující (obr. První kruh kolem bodu dotyku jest
tmavý. svetle jest počet kruhu
omezený. Ostatní kruhy čím dál středu jsou
blíže sebe. Pak následuje několik rychle slábnoucích barevných
kruhů, nichž vyniká barva červená zelená.
Rovinné vlnění délky vlny nechť dopadá směrem naznačených
paprsků. vzduchu
vznikne mezi dvěma sebe položenými, možná rovinnými deskami
skleněnými, jež jednou hranou dotýkají, kdežto hranách protilehlých
jsou odděleny proužkem staniolu. Tyto úkazy tenkých vrstvách vysvětlíme vlnivou theorií
světla, uvažujíce zprvu dva případy nejjednodušší:
I Velmi tenká (obr. Vlnění rozhraní částečně odráží, částečně však
vniká vrstvy rozhraní opět části odráží. Zpět vrací tedy dvoje vlnění,
které vzájemně Zpozdí-li druhé vlnění proti prvnímu
tak, sejdou vlny fázi, nastává interferencí největší ze
s neboli maximum, sejdou-li však ázi opač jest vý
sledek zeslabení neboli minimum, jež při stejných rozkmitech rovná
nulle (tma). poměrů jinak stejných ve
. Přitlačí-li obě desky sobě (na př.).účelnému studiu těchto jemných úkazů jest výhodné užívati
vrstev, jejichž tloušťka pravidelně mění. 234.
2. Interferenční úkaz na
Newtonově skle neb mydlinové bláně lze pozorovati také velkém
j promítne-li silně, osvětlená vrstva dobrou spojkou na
bílou stěnu
