Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
vzduchu
vznikne mezi dvěma sebe položenými, možná rovinnými deskami
skleněnými, jež jednou hranou dotýkají, kdežto hranách protilehlých
jsou odděleny proužkem staniolu. Ostatní kruhy čím dál středu jsou
blíže sebe. Střední nejmenší tmavý kruh široký bílý okraj, jenž vystřídá
se pruhem černým. světle modrém jsou kruhy hustší než světle
Obr.) nechť hraničí
nahoře prostředím opticky řidším, dole prostředím opticky hustším. Vzdálenost
pruhů závisí směru dopadajících paprsků. Pak následuje několik rychle slábnoucích barevných
kruhů, nichž vyniká barva červená zelená. 234.
2. světle červeném jest vzdálenost pruhů větší než ve
světle modrém.účelnému studiu těchto jemných úkazů jest výhodné užívati
vrstev, jejichž tloušťka pravidelně mění. Přitlačí-li obě desky sobě (na př.
v kopírovacím rámu), objeví vrstva, osvětlená širokým monochroma
tickým plamenem, přeryta soustavou střídavě tmavých světlých inter
ferenčních pruhů, rovnoběžných hranou klínu, tím vzdálenějších, čím
ostřejší klín. Interferenční úkaz na
Newtonově skle neb mydlinové bláně lze pozorovati také velkém
j promítne-li silně, osvětlená vrstva dobrou spojkou na
bílou stěnu. 233. poměrů jinak stejných ve
. Zpět vrací tedy dvoje vlnění,
které vzájemně Zpozdí-li druhé vlnění proti prvnímu
tak, sejdou vlny fázi, nastává interferencí největší ze
s neboli maximum, sejdou-li však ázi opač jest vý
sledek zeslabení neboli minimum, jež při stejných rozkmitech rovná
nulle (tma). Rozdíl fázový záleží tom, kolik vln vytvoří podél
.
Nejlépe hodí pozorování
n Ploskovypuklá čočka skleněná,
velmi mírně zakřivená, právě uprostřed dotýká
se rovné desky skleněné, takže mezi nimi vznikne
vzduchová vrstva proměnné sice tloušťky, ale
souměrně kolem poloměru příslušného hodu do
tykového zvětšující (obr. 234. Obojí
odraz děje prostředí opticky hustší. Tyto úkazy tenkých vrstvách vysvětlíme vlnivou theorií
světla, uvažujíce zprvu dva případy nejjednodušší:
I Velmi tenká (obr. První kruh kolem bodu dotyku jest
tmavý. hraně klínu přiléhá pruh světle bílém
pozoruje velmi omezený počet pruhů jen hrany klínu. svetle jest počet kruhu
omezený. Vznik íniG iiC -v- -ry vjí i
cervenem.). Oku akko-
modujícímu sklo objevuje odraženém
světle široký monochromatický zdroj cele po
krytý soustavou soustředných interferenčních
kruhů.
Rovinné vlnění délky vlny nechť dopadá směrem naznačených
paprsků. Vlnění rozhraní částečně odráží, částečně však
vniká vrstvy rozhraní opět části odráží
