Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 237 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pak následuje několik rychle slábnoucích barevných kruhů, nichž vyniká barva červená zelená. Střední nejmenší tmavý kruh široký bílý okraj, jenž vystřídá se pruhem černým. Zpět vrací tedy dvoje vlnění, které vzájemně Zpozdí-li druhé vlnění proti prvnímu tak, sejdou vlny fázi, nastává interferencí největší ze­ s neboli maximum, sejdou-li však ázi opač jest vý­ sledek zeslabení neboli minimum, jež při stejných rozkmitech rovná nulle (tma).) nechť hraničí nahoře prostředím opticky řidším, dole prostředím opticky hustším. První kruh kolem bodu dotyku jest tmavý. Rovinné vlnění délky vlny nechť dopadá směrem naznačených paprsků. světle modrém jsou kruhy hustší než světle Obr. Tyto úkazy tenkých vrstvách vysvětlíme vlnivou theorií světla, uvažujíce zprvu dva případy nejjednodušší: I Velmi tenká (obr. hraně klínu přiléhá pruh světle bílém pozoruje velmi omezený počet pruhů jen hrany klínu. svetle jest počet kruhu omezený.).účelnému studiu těchto jemných úkazů jest výhodné užívati vrstev, jejichž tloušťka pravidelně mění. 234. Rozdíl fázový záleží tom, kolik vln vytvoří podél . Vlnění rozhraní částečně odráží, částečně však vniká vrstvy rozhraní opět části odráží. Ostatní kruhy čím dál středu jsou blíže sebe. poměrů jinak stejných ve . 234. Obojí odraz děje prostředí opticky hustší. vzduchu vznikne mezi dvěma sebe položenými, možná rovinnými deskami skleněnými, jež jednou hranou dotýkají, kdežto hranách protilehlých jsou odděleny proužkem staniolu. Interferenční úkaz na Newtonově skle neb mydlinové bláně lze pozorovati také velkém ­ j promítne-li silně, osvětlená vrstva dobrou spojkou na bílou stěnu. Oku akko- modujícímu sklo objevuje odraženém světle široký monochromatický zdroj cele po­ krytý soustavou soustředných interferenčních kruhů. Přitlačí-li obě desky sobě (na př. Vzdálenost pruhů závisí směru dopadajících paprsků. Vznik íniG iiC -v- -ry vjí i cervenem. 2. Nejlépe hodí pozorování ­ n Ploskovypuklá čočka skleněná, velmi mírně zakřivená, právě uprostřed dotýká se rovné desky skleněné, takže mezi nimi vznikne vzduchová vrstva proměnné sice tloušťky, ale souměrně kolem poloměru příslušného hodu do­ tykového zvětšující (obr. 233. v kopírovacím rámu), objeví vrstva, osvětlená širokým monochroma­ tickým plamenem, přeryta soustavou střídavě tmavých světlých inter­ ferenčních pruhů, rovnoběžných hranou klínu, tím vzdálenějších, čím ostřejší klín. světle červeném jest vzdálenost pruhů větší než ve světle modrém