Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Poněvadž při červeném světle jsou pruhy dále sebe vzdáleny než
při světle fialovém, usuzujeme podmínek pro maxima minima, že
světlu červenému přísluší delší, světlu fialovému kratší vlny. světle různých délkách vln jest
interferenční úkaz úkazů pro jednotlivé jednoduché
složky.
4.dráhy Je-li délka vlny vrstvě, nastává podle
obecných pravidel interferenci vln
o-j 2nmaximum pro -jr- . Úvahu usnadní diagram 235. . vzrůstá tloušťka úměrně vzdáleností
od hrany klínu. tomto případě při některých tloušťkách vznikají
maxima, mezi nimi minima. Tmavý kruh středový obklopen jest soustavou
soustředných kruhů střídavě tmavých světlých, které jsou čím dále
tím blíže sebe. Při fialovém světle 400 u«) nastávají
.
Z z
minimum pro . Výsledek souhlasí tabulkou
na str. tomto případě důvodu souměrnosti vznikají
i kruhy. Je-li znám poloměr čočky poloměr určitého (ra-tého)
kruhu, lze vypočítati podle podmínek pro maxima minima absolutní
délku vlny příslušného světla vzduchu.
Z z
3. ose úseček jsou naznačeny
délky vln příslušnými hlavními světly spektrálními, na
ose pořadnic tloušťky vrstev rovněž milliontinách
millimetru.
planparallelní vrstva vzduchu mezi dvěma skly, děje první odraz
na prostředí opticky řidším, druhý prostředí opticky hustším. Úhasy světle bílém.
Z Z
„ 1
minimum pro ----- ------ . Při kolmém dopadu
jsou podmínky maxim minim vyměněny vzhledem případu na
stává totiž
0 -
maximum pro ----- ------.
Při Newtonově skle přibývá tloušťky vrstvy také plynule, ale jak
jednoduchá geometrická úvaha ukazuje, úměrně dvojmoci vzdálenosti
od bodu dotykového. Je-li př. Minima maxima druží
r pruhy, které tvoří soustavu stejně vzdálených rovnoběžek. 194.
Z z
b) častější případ druhý, kdy velmi tenká průhledná vrstv
hraničí obou stranách prostředím téže optické hustoty. uvedenou. Podle
obecné nauky vlnění nastává při druhém odraze změna fáze půl délky
vlny, kdežto při odraze prvním takové změny není
