Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Je-li znám poloměr čočky poloměr určitého (ra-tého)
kruhu, lze vypočítati podle podmínek pro maxima minima absolutní
délku vlny příslušného světla vzduchu. uvedenou. Tmavý kruh středový obklopen jest soustavou
soustředných kruhů střídavě tmavých světlých, které jsou čím dále
tím blíže sebe.dráhy Je-li délka vlny vrstvě, nastává podle
obecných pravidel interferenci vln
o-j 2nmaximum pro -jr- . Podle
obecné nauky vlnění nastává při druhém odraze změna fáze půl délky
vlny, kdežto při odraze prvním takové změny není. Výsledek souhlasí tabulkou
na str.
Z z
3. Úvahu usnadní diagram 235. Je-li př. Úhasy světle bílém. . Při kolmém dopadu
jsou podmínky maxim minim vyměněny vzhledem případu na
stává totiž
0 -
maximum pro ----- ------. vzrůstá tloušťka úměrně vzdáleností
od hrany klínu. tomto případě při některých tloušťkách vznikají
maxima, mezi nimi minima. světle různých délkách vln jest
interferenční úkaz úkazů pro jednotlivé jednoduché
složky.
Z z
minimum pro .
planparallelní vrstva vzduchu mezi dvěma skly, děje první odraz
na prostředí opticky řidším, druhý prostředí opticky hustším. Při fialovém světle 400 u«) nastávají
. Minima maxima druží
r pruhy, které tvoří soustavu stejně vzdálených rovnoběžek. ose úseček jsou naznačeny
délky vln příslušnými hlavními světly spektrálními, na
ose pořadnic tloušťky vrstev rovněž milliontinách
millimetru.
Při Newtonově skle přibývá tloušťky vrstvy také plynule, ale jak
jednoduchá geometrická úvaha ukazuje, úměrně dvojmoci vzdálenosti
od bodu dotykového.
Z Z
„ 1
minimum pro ----- ------ . 194. tomto případě důvodu souměrnosti vznikají
i kruhy.
Z z
b) častější případ druhý, kdy velmi tenká průhledná vrstv
hraničí obou stranách prostředím téže optické hustoty.
Poněvadž při červeném světle jsou pruhy dále sebe vzdáleny než
při světle fialovém, usuzujeme podmínek pro maxima minima, že
světlu červenému přísluší delší, světlu fialovému kratší vlny.
4
