Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 235 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
232. 232. chází jenom vzduchem, kdežto refraktorů sklem objektivu část záření se pohlcuje. u Newtonova reflektoru vkládá cestu odraženým paprskům malé ro­ vinné zrcadlo tak, obraz vznikne souměrné poloze y'. Proto př. Zvětšení dalekohledu kteréhokoli druhu možno zjistiti takto: Na vzdáleném měřítku vyznačí dva body (cm) tak, aby byly do dálky dobře patrny. Zaří- zení dalekohledu urči- y předmět usnadňuje hledačem jehož op- tffj tická osa est rovnoběžná I osou zrcadla. uslyšev tom, sa­ mostatně (1610) podobný přístroj sestrojil zdokonalil. Galileova dalekohledu, který dává vzpřímené obrazy, užívá pro mírná zvětšení (až 6tinásobného) při divadelních polních dalekohledech starších soustav. Obraz buď H pozoruje okulárem O, —t --------jpf-— nebo zachycuje na z fotografické desce ro- — vině ohniskové y'. Dalekohled zrcadlový.) vzniká ohniskové rovině skutečný obraz velmi vzdálené roviny. Vynález dalekohledu složeného spojky rozptylky stal Hol- landsku. Poměr mjm^ stanoví zvětšení. Také dutým zrcadlem kulovým neb para­ bolickým (obr. 1608 podány byly vládě tří různých brusičů čoček žádosti za patentování nového optického přístroje. Vzhledem tomu, že F\A tgu, vyplývá pro zvětšení vzorec N j\_ tg ’ jako při Keplcrově dalekohledu. Poněvadž zobrazování překážela dopa­ dajícím paprskům aspoň částečně hlava pozorovatelova. Objevil jím hory na Měsíci, skvrny Slunci, fáze Venuše Merkuru, družice Jupiterovy, .ohniskové dálky Přední ohnisková rovina okuláru splývá ohniskovou rovinou objektivu tak, délka dalekohledu rovná f\—-/2. Protože nemůže zornice oka splynouti s touto clonkou, jest zorné pole dalekohledu poměrně malé. okolnosti? záření prQ. Směr vystupujících rovnoběžných paprsků najdeme uvážíce, paprsek kuže­ lového svazku rovnoběžný optickou osou, lomu byv prodloužen prochází ohniskem Úhel určen jest vztahem V2A u'. 7. Při Galileově dalekohledu jest výstupovou clonkou kruh který leží mezi objektivem okulárem. Pozorujeme-li jedním okem přímo délku zdá se druhému oku, hledícímu dalekohledem, kryje zvětšenými dílky. Zrcadlový dalekohled (reflektor) Newtonův. Výhoda *7 -»T reflektorů spočívá té Obr