Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) značné ohniskové dálky Soustava rovno-
Obr. . Odrazem na
dvou zrcadlech a1} postavených pravém
úhlu, lze způsobiti, skutečný obraz místo
v poloze vznikne poloze ylt kterou obdrží
me, otočíme-li obraz 180° kolem vodo
rovné osy zrcadel ox.
6.
í
r
rn
Obr. 230. Místo lupy
II užívá Huygensova okuláru. Obyčejně dě
lají takové dalekohledy takže
lze současně oběma očima pozorovati, čímž
vzniká stereoskopické vidění. Dvojím odrazem
dostane obraz polohy y2, kterou
obdržíme otočením y1} kolem osy o2. oko příznivější
poloze, postaví paprskům cestu dvojice
zrcadel a252 osou svislou. Řez polovicí triedru. Obraz jest sice pře
vrácený, ale aby byl pro. 230. Dalekohled Galileův.
běžných paprsků, svírající optickou osou malý úhel směřuje lomu
k obrazu jenž jest virtuálným předmětem pro malé
.
2
f
l Q
, 2-H
Hj
. Jeho objektivem je
s (obr.
L
Francouzský inženýr (1850)
zavedl jiný způsob převrácení. Místo
zrcadel užívá úplně odrážejících troj-
bokých hranolů (obr.). 231.<6očku III zastupuje soustava dvou ploskovypuklých spojek. Dalekohled Galileův neboli hoUandslcý. Triedry na
tomto základě sestavené vyznačují zvětše
ním 12-násobným při velmi značném
zorném poli. 231
