Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Dalekohled Galileův. 231. Triedry na
tomto základě sestavené vyznačují zvětše
ním 12-násobným při velmi značném
zorném poli. Místo
zrcadel užívá úplně odrážejících troj-
bokých hranolů (obr. Řez polovicí triedru. Místo lupy
II užívá Huygensova okuláru.) značné ohniskové dálky Soustava rovno-
Obr.
běžných paprsků, svírající optickou osou malý úhel směřuje lomu
k obrazu jenž jest virtuálným předmětem pro malé
.).
2
f
l Q
, 2-H
Hj
.
6.
í
r
rn
Obr. 230. Obyčejně dě
lají takové dalekohledy takže
lze současně oběma očima pozorovati, čímž
vzniká stereoskopické vidění. oko příznivější
poloze, postaví paprskům cestu dvojice
zrcadel a252 osou svislou.
L
Francouzský inženýr (1850)
zavedl jiný způsob převrácení. Dvojím odrazem
dostane obraz polohy y2, kterou
obdržíme otočením y1} kolem osy o2.<6očku III zastupuje soustava dvou ploskovypuklých spojek. Odrazem na
dvou zrcadlech a1} postavených pravém
úhlu, lze způsobiti, skutečný obraz místo
v poloze vznikne poloze ylt kterou obdrží
me, otočíme-li obraz 180° kolem vodo
rovné osy zrcadel ox. 231. Obraz jest sice pře
vrácený, ale aby byl pro. Dalekohled Galileův neboli hoUandslcý. . Jeho objektivem je
s (obr. 230
