Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
. Obraz jest sice pře
vrácený, ale aby byl pro. Dalekohled Galileův. oko příznivější
poloze, postaví paprskům cestu dvojice
zrcadel a252 osou svislou.
běžných paprsků, svírající optickou osou malý úhel směřuje lomu
k obrazu jenž jest virtuálným předmětem pro malé
.
í
r
rn
Obr. Triedry na
tomto základě sestavené vyznačují zvětše
ním 12-násobným při velmi značném
zorném poli. Obyčejně dě
lají takové dalekohledy takže
lze současně oběma očima pozorovati, čímž
vzniká stereoskopické vidění.) značné ohniskové dálky Soustava rovno-
Obr.). Jeho objektivem je
s (obr. Odrazem na
dvou zrcadlech a1} postavených pravém
úhlu, lze způsobiti, skutečný obraz místo
v poloze vznikne poloze ylt kterou obdrží
me, otočíme-li obraz 180° kolem vodo
rovné osy zrcadel ox. 231. Místo
zrcadel užívá úplně odrážejících troj-
bokých hranolů (obr. 231.
6. Místo lupy
II užívá Huygensova okuláru.
2
f
l Q
, 2-H
Hj
. 230.<6očku III zastupuje soustava dvou ploskovypuklých spojek. Řez polovicí triedru. Dvojím odrazem
dostane obraz polohy y2, kterou
obdržíme otočením y1} kolem osy o2.
L
Francouzský inženýr (1850)
zavedl jiný způsob převrácení. Dalekohled Galileův neboli hoUandslcý. 230
