Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
228.
Největší dalekohled světa Yerkesově hvězdárně Sev. Zdán
livé zorné pole okuláru hodnotu 50°. Při
dalekohledu, jehož objektiv průměr cm, lze užiti nanejvýše zvětšení
150-násobného, dalekohledu asi 700-násobného.
Oddálí-li okulár poněkud ohniskové roviny objektivu, pů
sobí jako projekční soustava.). obr.).
převrátí obraz f<\A’,
vytvořený objektivem
v ohniskové rovině do
roviny tak, aby zůstal
skutečný stejně veliký. tomto případě místo Huygensova okuláru, jehož
přední ohnisková rovina padá mezi obě čočky (obr. 223. největších
dalekohledů lze sotva dostoupiti zvětšení 1000-násobného pro neustálý ne
klid ovzduší. promítací stěně před okulárem vznikne
skutečný zvětšený obraz předmětu. 227. Óočkou III
Q’ /// n
a ?”j A
Obr.)
Y otvoru clonky, jež splývá společnou ohniskovou rovinou n
(obr. 199.) II. vláknový kříž,
který oko současně spatřuje obrazem velmi vzdáleného předmětu. Okulár pozemský. Tím
je možno osu dalekohledu, vyznačenou středem vláknového kříže, zamířiti
na určitý bod předmětu. Zvětšení dalekohledu nelze
stupňovati libovolně, neboť konečně stal obraz málo světlý.), lze napnouti skřížená vlákna pavučinová zv.
Beálný obraz ohniskové rovině objektivu lze zachytiti fotogra
fickou desku, která sice méně citlivá než sítnice, ale při ex
p jeví obrazy hvězdných předmětů, které okem (při užití téhož
objektivu) pozorovati nelze.).
5.Objektiv hvězdářského dalekohledu jest achromatická soustava, nej-
jednodušším případě korunová spojka flintovou rozptylkou. Americe má
objektiv průměru 102 ohniskové dálky dalekohledu náleží
sbírka různých okulárů. Při astronomických geodetických pozorováních tato okolnost
nevadí.
Tento obraz pozoruje se
pak lupou II. Dalekohledy takto zařízené bývají součástí četných
měřicích strojů úhloměrných astronomii geodesii (passážník, theodolit,
nivelační stroj ap. 222. Pozemský dalekohled.
Dalekohledy prostřední velikosti, určené pro astronomická pozorování, mí
vají nanejvýše ohniskovou dálku objektivu 360 při průměru cm. Objektivy
h jsou acbromatisovány pro paprsky chemicky nejúčinnější. Obrazy dalekohledu Keplerově jsou
převrácené. objektivů
z nových jenských skel odstraněno jest také sekundární spektrum (str.' soustava Huygensova. (Objektivní pozorování slunečních
skvrn. 228. Nejobvyklejší je. nejob
vyklejšího terrestrického
okuláru Fraunhoferova
. Aby bylo možno pozorovati pozemské předměty obvyklé poloze,
užívá terrestrického okuláru, který nejjednodušším případě skládá
se čočky (III.), užívá často
okuláru Ramsdenova (obr
