Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
vláknový kříž,
který oko současně spatřuje obrazem velmi vzdáleného předmětu. 199. obr. Nejobvyklejší je.).
převrátí obraz f<\A’,
vytvořený objektivem
v ohniskové rovině do
roviny tak, aby zůstal
skutečný stejně veliký. 222. 223. Tím
je možno osu dalekohledu, vyznačenou středem vláknového kříže, zamířiti
na určitý bod předmětu. 228. Obrazy dalekohledu Keplerově jsou
převrácené. Pozemský dalekohled. 227. promítací stěně před okulárem vznikne
skutečný zvětšený obraz předmětu.). 228. Americe má
objektiv průměru 102 ohniskové dálky dalekohledu náleží
sbírka různých okulárů. Aby bylo možno pozorovati pozemské předměty obvyklé poloze,
užívá terrestrického okuláru, který nejjednodušším případě skládá
se čočky (III. Okulár pozemský. Zdán
livé zorné pole okuláru hodnotu 50°. tomto případě místo Huygensova okuláru, jehož
přední ohnisková rovina padá mezi obě čočky (obr. Óočkou III
Q’ /// n
a ?”j A
Obr. Při astronomických geodetických pozorováních tato okolnost
nevadí.' soustava Huygensova.
Největší dalekohled světa Yerkesově hvězdárně Sev.
5.)
Y otvoru clonky, jež splývá společnou ohniskovou rovinou n
(obr.Objektiv hvězdářského dalekohledu jest achromatická soustava, nej-
jednodušším případě korunová spojka flintovou rozptylkou.). Dalekohledy takto zařízené bývají součástí četných
měřicích strojů úhloměrných astronomii geodesii (passážník, theodolit,
nivelační stroj ap.
Beálný obraz ohniskové rovině objektivu lze zachytiti fotogra
fickou desku, která sice méně citlivá než sítnice, ale při ex
p jeví obrazy hvězdných předmětů, které okem (při užití téhož
objektivu) pozorovati nelze.) II.), užívá často
okuláru Ramsdenova (obr.
Dalekohledy prostřední velikosti, určené pro astronomická pozorování, mí
vají nanejvýše ohniskovou dálku objektivu 360 při průměru cm. nejob
vyklejšího terrestrického
okuláru Fraunhoferova
. Při
dalekohledu, jehož objektiv průměr cm, lze užiti nanejvýše zvětšení
150-násobného, dalekohledu asi 700-násobného. (Objektivní pozorování slunečních
skvrn. objektivů
z nových jenských skel odstraněno jest také sekundární spektrum (str.
Oddálí-li okulár poněkud ohniskové roviny objektivu, pů
sobí jako projekční soustava. největších
dalekohledů lze sotva dostoupiti zvětšení 1000-násobného pro neustálý ne
klid ovzduší. Objektivy
h jsou acbromatisovány pro paprsky chemicky nejúčinnější.), lze napnouti skřížená vlákna pavučinová zv.
Tento obraz pozoruje se
pak lupou II. Zvětšení dalekohledu nelze
stupňovati libovolně, neboť konečně stal obraz málo světlý
