Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 233 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
228. 222. Objektivy ­ h jsou acbromatisovány pro paprsky chemicky nejúčinnější.), užívá často okuláru Ramsdenova (obr. nejob­ vyklejšího terrestrického okuláru Fraunhoferova . 223. 199. vláknový kříž, který oko současně spatřuje obrazem velmi vzdáleného předmětu. Okulár pozemský. objektivů z nových jenských skel odstraněno jest také sekundární spektrum (str.). Při astronomických geodetických pozorováních tato okolnost nevadí. největších dalekohledů lze sotva dostoupiti zvětšení 1000-násobného pro neustálý ne­ klid ovzduší. Zdán­ livé zorné pole okuláru hodnotu 50°. obr. 227.Objektiv hvězdářského dalekohledu jest achromatická soustava, nej- jednodušším případě korunová spojka flintovou rozptylkou. Americe má objektiv průměru 102 ohniskové dálky dalekohledu náleží sbírka různých okulárů. (Objektivní pozorování slunečních skvrn. Tento obraz pozoruje se pak lupou II. Tím je možno osu dalekohledu, vyznačenou středem vláknového kříže, zamířiti na určitý bod předmětu. 5. Nejobvyklejší je. Aby bylo možno pozorovati pozemské předměty obvyklé poloze, užívá terrestrického okuláru, který nejjednodušším případě skládá se čočky (III. Zvětšení dalekohledu nelze stupňovati libovolně, neboť konečně stal obraz málo světlý.) Y otvoru clonky, jež splývá společnou ohniskovou rovinou n (obr. Obrazy dalekohledu Keplerově jsou převrácené. Při dalekohledu, jehož objektiv průměr cm, lze užiti nanejvýše zvětšení 150-násobného, dalekohledu asi 700-násobného.) II. Pozemský dalekohled. Óočkou III Q’ /// n a ?”j A Obr.' soustava Huygensova. promítací stěně před okulárem vznikne skutečný zvětšený obraz předmětu. Beálný obraz ohniskové rovině objektivu lze zachytiti fotogra­ fickou desku, která sice méně citlivá než sítnice, ale při ex­ p jeví obrazy hvězdných předmětů, které okem (při užití téhož objektivu) pozorovati nelze. Dalekohledy prostřední velikosti, určené pro astronomická pozorování, mí­ vají nanejvýše ohniskovou dálku objektivu 360 při průměru cm. Oddálí-li okulár poněkud ohniskové roviny objektivu, pů­ sobí jako projekční soustava. 228. Největší dalekohled světa Yerkesově hvězdárně Sev. převrátí obraz f<\A’, vytvořený objektivem v ohniskové rovině do roviny tak, aby zůstal skutečný stejně veliký.), lze napnouti skřížená vlákna pavučinová zv.). Dalekohledy takto zařízené bývají součástí četných měřicích strojů úhloměrných astronomii geodesii (passážník, theodolit, nivelační stroj ap. tomto případě místo Huygensova okuláru, jehož přední ohnisková rovina padá mezi obě čočky (obr.)