Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 233 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Okulár pozemský. Beálný obraz ohniskové rovině objektivu lze zachytiti fotogra­ fickou desku, která sice méně citlivá než sítnice, ale při ex­ p jeví obrazy hvězdných předmětů, které okem (při užití téhož objektivu) pozorovati nelze. (Objektivní pozorování slunečních skvrn. Tento obraz pozoruje se pak lupou II. objektivů z nových jenských skel odstraněno jest také sekundární spektrum (str. Dalekohledy prostřední velikosti, určené pro astronomická pozorování, mí­ vají nanejvýše ohniskovou dálku objektivu 360 při průměru cm. Obrazy dalekohledu Keplerově jsou převrácené. Objektivy ­ h jsou acbromatisovány pro paprsky chemicky nejúčinnější. Nejobvyklejší je.) II. 228.), užívá často okuláru Ramsdenova (obr. 228. 223. Při dalekohledu, jehož objektiv průměr cm, lze užiti nanejvýše zvětšení 150-násobného, dalekohledu asi 700-násobného. 5. Pozemský dalekohled. 199. 227. Tím je možno osu dalekohledu, vyznačenou středem vláknového kříže, zamířiti na určitý bod předmětu. tomto případě místo Huygensova okuláru, jehož přední ohnisková rovina padá mezi obě čočky (obr.' soustava Huygensova. Oddálí-li okulár poněkud ohniskové roviny objektivu, pů­ sobí jako projekční soustava. největších dalekohledů lze sotva dostoupiti zvětšení 1000-násobného pro neustálý ne­ klid ovzduší. vláknový kříž, který oko současně spatřuje obrazem velmi vzdáleného předmětu.), lze napnouti skřížená vlákna pavučinová zv. promítací stěně před okulárem vznikne skutečný zvětšený obraz předmětu. Největší dalekohled světa Yerkesově hvězdárně Sev. Při astronomických geodetických pozorováních tato okolnost nevadí. Zvětšení dalekohledu nelze stupňovati libovolně, neboť konečně stal obraz málo světlý. Americe má objektiv průměru 102 ohniskové dálky dalekohledu náleží sbírka různých okulárů. převrátí obraz f<\A’, vytvořený objektivem v ohniskové rovině do roviny tak, aby zůstal skutečný stejně veliký.) Y otvoru clonky, jež splývá společnou ohniskovou rovinou n (obr.).Objektiv hvězdářského dalekohledu jest achromatická soustava, nej- jednodušším případě korunová spojka flintovou rozptylkou. obr. Zdán­ livé zorné pole okuláru hodnotu 50°. 222. Aby bylo možno pozorovati pozemské předměty obvyklé poloze, užívá terrestrického okuláru, který nejjednodušším případě skládá se čočky (III.). Óočkou III Q’ /// n a ?”j A Obr. Dalekohledy takto zařízené bývají součástí četných měřicích strojů úhloměrných astronomii geodesii (passážník, theodolit, nivelační stroj ap. nejob­ vyklejšího terrestrického okuláru Fraunhoferova .)