Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
největších
dalekohledů lze sotva dostoupiti zvětšení 1000-násobného pro neustálý ne
klid ovzduší. Při
dalekohledu, jehož objektiv průměr cm, lze užiti nanejvýše zvětšení
150-násobného, dalekohledu asi 700-násobného. Nejobvyklejší je.
Největší dalekohled světa Yerkesově hvězdárně Sev.
převrátí obraz f<\A’,
vytvořený objektivem
v ohniskové rovině do
roviny tak, aby zůstal
skutečný stejně veliký.), lze napnouti skřížená vlákna pavučinová zv. nejob
vyklejšího terrestrického
okuláru Fraunhoferova
. objektivů
z nových jenských skel odstraněno jest také sekundární spektrum (str. 228.
5.
Tento obraz pozoruje se
pak lupou II.
Beálný obraz ohniskové rovině objektivu lze zachytiti fotogra
fickou desku, která sice méně citlivá než sítnice, ale při ex
p jeví obrazy hvězdných předmětů, které okem (při užití téhož
objektivu) pozorovati nelze. Objektivy
h jsou acbromatisovány pro paprsky chemicky nejúčinnější.
Dalekohledy prostřední velikosti, určené pro astronomická pozorování, mí
vají nanejvýše ohniskovou dálku objektivu 360 při průměru cm.
Oddálí-li okulár poněkud ohniskové roviny objektivu, pů
sobí jako projekční soustava. Aby bylo možno pozorovati pozemské předměty obvyklé poloze,
užívá terrestrického okuláru, který nejjednodušším případě skládá
se čočky (III. Okulár pozemský. 223. Óočkou III
Q’ /// n
a ?”j A
Obr. Obrazy dalekohledu Keplerově jsou
převrácené.Objektiv hvězdářského dalekohledu jest achromatická soustava, nej-
jednodušším případě korunová spojka flintovou rozptylkou. 227. 228. Zvětšení dalekohledu nelze
stupňovati libovolně, neboť konečně stal obraz málo světlý. Zdán
livé zorné pole okuláru hodnotu 50°. promítací stěně před okulárem vznikne
skutečný zvětšený obraz předmětu.).). 199. Při astronomických geodetických pozorováních tato okolnost
nevadí. 222. Americe má
objektiv průměru 102 ohniskové dálky dalekohledu náleží
sbírka různých okulárů. vláknový kříž,
který oko současně spatřuje obrazem velmi vzdáleného předmětu. tomto případě místo Huygensova okuláru, jehož
přední ohnisková rovina padá mezi obě čočky (obr. (Objektivní pozorování slunečních
skvrn.' soustava Huygensova. obr.) II. Tím
je možno osu dalekohledu, vyznačenou středem vláknového kříže, zamířiti
na určitý bod předmětu. Pozemský dalekohled.).)
Y otvoru clonky, jež splývá společnou ohniskovou rovinou n
(obr.), užívá často
okuláru Ramsdenova (obr. Dalekohledy takto zařízené bývají součástí četných
měřicích strojů úhloměrných astronomii geodesii (passážník, theodolit,
nivelační stroj ap
