Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 233 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
199. Při dalekohledu, jehož objektiv průměr cm, lze užiti nanejvýše zvětšení 150-násobného, dalekohledu asi 700-násobného.). Nejobvyklejší je. Beálný obraz ohniskové rovině objektivu lze zachytiti fotogra­ fickou desku, která sice méně citlivá než sítnice, ale při ex­ p jeví obrazy hvězdných předmětů, které okem (při užití téhož objektivu) pozorovati nelze. nejob­ vyklejšího terrestrického okuláru Fraunhoferova . Dalekohledy takto zařízené bývají součástí četných měřicích strojů úhloměrných astronomii geodesii (passážník, theodolit, nivelační stroj ap.Objektiv hvězdářského dalekohledu jest achromatická soustava, nej- jednodušším případě korunová spojka flintovou rozptylkou. Oddálí-li okulár poněkud ohniskové roviny objektivu, pů­ sobí jako projekční soustava. Okulár pozemský. obr. Zdán­ livé zorné pole okuláru hodnotu 50°. převrátí obraz f<\A’, vytvořený objektivem v ohniskové rovině do roviny tak, aby zůstal skutečný stejně veliký. 227. promítací stěně před okulárem vznikne skutečný zvětšený obraz předmětu. největších dalekohledů lze sotva dostoupiti zvětšení 1000-násobného pro neustálý ne­ klid ovzduší. tomto případě místo Huygensova okuláru, jehož přední ohnisková rovina padá mezi obě čočky (obr. Tím je možno osu dalekohledu, vyznačenou středem vláknového kříže, zamířiti na určitý bod předmětu. 222. 228. Óočkou III Q’ /// n a ?”j A Obr. Zvětšení dalekohledu nelze stupňovati libovolně, neboť konečně stal obraz málo světlý.), užívá často okuláru Ramsdenova (obr. Objektivy ­ h jsou acbromatisovány pro paprsky chemicky nejúčinnější. Dalekohledy prostřední velikosti, určené pro astronomická pozorování, mí­ vají nanejvýše ohniskovou dálku objektivu 360 při průměru cm. Tento obraz pozoruje se pak lupou II. Největší dalekohled světa Yerkesově hvězdárně Sev. Při astronomických geodetických pozorováních tato okolnost nevadí.' soustava Huygensova. 223.) II. Americe má objektiv průměru 102 ohniskové dálky dalekohledu náleží sbírka různých okulárů. Obrazy dalekohledu Keplerově jsou převrácené. objektivů z nových jenských skel odstraněno jest také sekundární spektrum (str.) Y otvoru clonky, jež splývá společnou ohniskovou rovinou n (obr. vláknový kříž, který oko současně spatřuje obrazem velmi vzdáleného předmětu. Pozemský dalekohled. (Objektivní pozorování slunečních skvrn. 5. 228.), lze napnouti skřížená vlákna pavučinová zv.).). Aby bylo možno pozorovati pozemské předměty obvyklé poloze, užívá terrestrického okuláru, který nejjednodušším případě skládá se čočky (III