Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 233 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
). Okulár pozemský.). Objektivy ­ h jsou acbromatisovány pro paprsky chemicky nejúčinnější. Tím je možno osu dalekohledu, vyznačenou středem vláknového kříže, zamířiti na určitý bod předmětu. nejob­ vyklejšího terrestrického okuláru Fraunhoferova . Zdán­ livé zorné pole okuláru hodnotu 50°. Největší dalekohled světa Yerkesově hvězdárně Sev. Dalekohledy prostřední velikosti, určené pro astronomická pozorování, mí­ vají nanejvýše ohniskovou dálku objektivu 360 při průměru cm.) II. Tento obraz pozoruje se pak lupou II. obr. vláknový kříž, který oko současně spatřuje obrazem velmi vzdáleného předmětu.), lze napnouti skřížená vlákna pavučinová zv. promítací stěně před okulárem vznikne skutečný zvětšený obraz předmětu. Óočkou III Q’ /// n a ?”j A Obr. Zvětšení dalekohledu nelze stupňovati libovolně, neboť konečně stal obraz málo světlý. 222. objektivů z nových jenských skel odstraněno jest také sekundární spektrum (str. Dalekohledy takto zařízené bývají součástí četných měřicích strojů úhloměrných astronomii geodesii (passážník, theodolit, nivelační stroj ap. 199. 228. tomto případě místo Huygensova okuláru, jehož přední ohnisková rovina padá mezi obě čočky (obr. 223. 5. Nejobvyklejší je. Při dalekohledu, jehož objektiv průměr cm, lze užiti nanejvýše zvětšení 150-násobného, dalekohledu asi 700-násobného.Objektiv hvězdářského dalekohledu jest achromatická soustava, nej- jednodušším případě korunová spojka flintovou rozptylkou. Americe má objektiv průměru 102 ohniskové dálky dalekohledu náleží sbírka různých okulárů. 228. převrátí obraz f<\A’, vytvořený objektivem v ohniskové rovině do roviny tak, aby zůstal skutečný stejně veliký. Beálný obraz ohniskové rovině objektivu lze zachytiti fotogra­ fickou desku, která sice méně citlivá než sítnice, ale při ex­ p jeví obrazy hvězdných předmětů, které okem (při užití téhož objektivu) pozorovati nelze. 227. Oddálí-li okulár poněkud ohniskové roviny objektivu, pů­ sobí jako projekční soustava. (Objektivní pozorování slunečních skvrn.). Při astronomických geodetických pozorováních tato okolnost nevadí. největších dalekohledů lze sotva dostoupiti zvětšení 1000-násobného pro neustálý ne­ klid ovzduší.' soustava Huygensova. Aby bylo možno pozorovati pozemské předměty obvyklé poloze, užívá terrestrického okuláru, který nejjednodušším případě skládá se čočky (III.) Y otvoru clonky, jež splývá společnou ohniskovou rovinou n (obr. Obrazy dalekohledu Keplerově jsou převrácené. Pozemský dalekohled.), užívá často okuláru Ramsdenova (obr