Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
). promítací stěně před okulárem vznikne
skutečný zvětšený obraz předmětu. Nejobvyklejší je. vláknový kříž,
který oko současně spatřuje obrazem velmi vzdáleného předmětu. 228. Americe má
objektiv průměru 102 ohniskové dálky dalekohledu náleží
sbírka různých okulárů. Dalekohledy takto zařízené bývají součástí četných
měřicích strojů úhloměrných astronomii geodesii (passážník, theodolit,
nivelační stroj ap. 227.
Beálný obraz ohniskové rovině objektivu lze zachytiti fotogra
fickou desku, která sice méně citlivá než sítnice, ale při ex
p jeví obrazy hvězdných předmětů, které okem (při užití téhož
objektivu) pozorovati nelze. Objektivy
h jsou acbromatisovány pro paprsky chemicky nejúčinnější. Obrazy dalekohledu Keplerově jsou
převrácené. Zdán
livé zorné pole okuláru hodnotu 50°. tomto případě místo Huygensova okuláru, jehož
přední ohnisková rovina padá mezi obě čočky (obr. (Objektivní pozorování slunečních
skvrn.Objektiv hvězdářského dalekohledu jest achromatická soustava, nej-
jednodušším případě korunová spojka flintovou rozptylkou. 222. největších
dalekohledů lze sotva dostoupiti zvětšení 1000-násobného pro neustálý ne
klid ovzduší. 228.' soustava Huygensova. 199.), lze napnouti skřížená vlákna pavučinová zv.)
Y otvoru clonky, jež splývá společnou ohniskovou rovinou n
(obr.).
převrátí obraz f<\A’,
vytvořený objektivem
v ohniskové rovině do
roviny tak, aby zůstal
skutečný stejně veliký. 223.), užívá často
okuláru Ramsdenova (obr. Při
dalekohledu, jehož objektiv průměr cm, lze užiti nanejvýše zvětšení
150-násobného, dalekohledu asi 700-násobného.
5. Óočkou III
Q’ /// n
a ?”j A
Obr. Při astronomických geodetických pozorováních tato okolnost
nevadí.
Největší dalekohled světa Yerkesově hvězdárně Sev. nejob
vyklejšího terrestrického
okuláru Fraunhoferova
. Okulár pozemský.) II.). Zvětšení dalekohledu nelze
stupňovati libovolně, neboť konečně stal obraz málo světlý. obr. objektivů
z nových jenských skel odstraněno jest také sekundární spektrum (str. Aby bylo možno pozorovati pozemské předměty obvyklé poloze,
užívá terrestrického okuláru, který nejjednodušším případě skládá
se čočky (III. Tím
je možno osu dalekohledu, vyznačenou středem vláknového kříže, zamířiti
na určitý bod předmětu.
Dalekohledy prostřední velikosti, určené pro astronomická pozorování, mí
vají nanejvýše ohniskovou dálku objektivu 360 při průměru cm.
Oddálí-li okulár poněkud ohniskové roviny objektivu, pů
sobí jako projekční soustava. Pozemský dalekohled.
Tento obraz pozoruje se
pak lupou II
