Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 233 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nejob­ vyklejšího terrestrického okuláru Fraunhoferova . obr. Tento obraz pozoruje se pak lupou II. Objektivy ­ h jsou acbromatisovány pro paprsky chemicky nejúčinnější. 228. Aby bylo možno pozorovati pozemské předměty obvyklé poloze, užívá terrestrického okuláru, který nejjednodušším případě skládá se čočky (III. Oddálí-li okulár poněkud ohniskové roviny objektivu, pů­ sobí jako projekční soustava. vláknový kříž, který oko současně spatřuje obrazem velmi vzdáleného předmětu. Obrazy dalekohledu Keplerově jsou převrácené. Zvětšení dalekohledu nelze stupňovati libovolně, neboť konečně stal obraz málo světlý.).), lze napnouti skřížená vlákna pavučinová zv. Tím je možno osu dalekohledu, vyznačenou středem vláknového kříže, zamířiti na určitý bod předmětu. Okulár pozemský. objektivů z nových jenských skel odstraněno jest také sekundární spektrum (str.).), užívá často okuláru Ramsdenova (obr.) Y otvoru clonky, jež splývá společnou ohniskovou rovinou n (obr. Zdán­ livé zorné pole okuláru hodnotu 50°. 199. Při dalekohledu, jehož objektiv průměr cm, lze užiti nanejvýše zvětšení 150-násobného, dalekohledu asi 700-násobného. Óočkou III Q’ /// n a ?”j A Obr.) II. (Objektivní pozorování slunečních skvrn. převrátí obraz f<\A’, vytvořený objektivem v ohniskové rovině do roviny tak, aby zůstal skutečný stejně veliký.Objektiv hvězdářského dalekohledu jest achromatická soustava, nej- jednodušším případě korunová spojka flintovou rozptylkou. Nejobvyklejší je. promítací stěně před okulárem vznikne skutečný zvětšený obraz předmětu. 5. Při astronomických geodetických pozorováních tato okolnost nevadí. Pozemský dalekohled.). Dalekohledy prostřední velikosti, určené pro astronomická pozorování, mí­ vají nanejvýše ohniskovou dálku objektivu 360 při průměru cm. Beálný obraz ohniskové rovině objektivu lze zachytiti fotogra­ fickou desku, která sice méně citlivá než sítnice, ale při ex­ p jeví obrazy hvězdných předmětů, které okem (při užití téhož objektivu) pozorovati nelze. Největší dalekohled světa Yerkesově hvězdárně Sev.' soustava Huygensova. Dalekohledy takto zařízené bývají součástí četných měřicích strojů úhloměrných astronomii geodesii (passážník, theodolit, nivelační stroj ap. 228. 222. Americe má objektiv průměru 102 ohniskové dálky dalekohledu náleží sbírka různých okulárů. největších dalekohledů lze sotva dostoupiti zvětšení 1000-násobného pro neustálý ne­ klid ovzduší. tomto případě místo Huygensova okuláru, jehož přední ohnisková rovina padá mezi obě čočky (obr. 227. 223