Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 232 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Hledíme-li dalekohledem, jenž IV-kráte zvětšuje, bod, na př. Průměr vystupujícího válce jest tedy iV-kráte zmenšen. Poněvadž výstupová clonka 2-kráte menší plechu než clonka vstupová, jest hustota paprsků okuláru vystupujících A 2-kráte větší než hustota paprsků, které bez dalekohledu zornicí vnikají do oka. Poměr obou zorných úhlů N - h slove zvětšení dalekohledu. Průměr zdánlivého zorného pole určen jest největší hodnotou úhlu 2v/. němž středový paprsek (obr. Otvor objektivu slove clonka vstupová. 227. Výstupová clonka splývati zornicí oka pozorovatelova, aby veškeré vystupující osnovy paprsků mohly vniknouti oka přispěti k vytvoření obrazu sítnicí. Hvězdářský dalekohled nelze nahraditi jedinou tenkou čočkou.) vystupujícího válcového svazku protíná optickou osu. Poněvadž paprsky V-Ji vzhledem okuláru jsou sdružené, jsou také osové body sdružené. stálici, jest její obraz sítnici 2-kráte jasnější (fysikálně), než hledíme-li okem neozbrojeným. Tento důležitý kruh slove výstupová clonka daleko­ hledu. Poloměr okulárové čočky jest pak přiměřeně větší.), vniká do oka také 2-kráte větší množství světla, ale poněvadž obrázek sítnici zaujímá 2-kráte větší plochu, jest osvětlení sítnice stejné, jaké bylo bez dalekohledu. Veškeré osnovy vystupujících rovnoběžných paprsků, nechť jest úhel jakýkoliv, prochá­ zejí kruhem, jehož průměrem jest středem bod Jednoduchým vý­ počtem přesvědčíme, tento kruh jest skutečný obraz otvoru objektivu vytvořený okulárem. Veškeré středové paprsky procházející bodem nechť jest úhel jakýkoliv, procházejí bodem M. Aby bylo pole stejnoměrně jasné určitě omezené, vkládá do ohniskové roviny kruhová clonka vhodně zvoleného poloměru F,A. Ohniskové dálky této soustavy jsou nekonečně veliké, neboť F Takové soustavy šlovou teleskopické. Proto dalekohledem pozorujeme stálice prostému oku neviditelné. y. Osnova rovnoběžných paprsků, které dopadají objektiv, vyplňuje válec. Paprsky bodu dále rozbíhající vystupují oku­ láru rovnoběžně směrem Úhel u‘, který tvoří optickou osou, určen jest trojúhelníku 1V2 vztahem tgu' ylf2. Důležitým bodem dalekohledu jest zv. Jeho základnou kruhový otvor objektivu průměru oku­ láru vystupuje osnova rovnoběžných paprsků, které vyplňují užší válec o kruhové podstavě průměru podobnosti paprskových kuželů mezi objektivem okulárem plyne, že Djd j|fi N. Průměr skutečného zorného pole jest 2u* N. Pozoruje-li však dalekohledem předmět p (Slunce, Měsíc, mlhovina, vzdálenější krajina p.tudíž f«. Objektiv okulár tvoří soustavu, jejíž optický interval jest rovný nulle.