Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Jeho základnou kruhový otvor objektivu průměru oku
láru vystupuje osnova rovnoběžných paprsků, které vyplňují užší válec
o kruhové podstavě průměru podobnosti paprskových kuželů mezi
objektivem okulárem plyne, že
Djd j|fi N. stálici, jest její obraz sítnici 2-kráte jasnější (fysikálně),
než hledíme-li okem neozbrojeným. Pozoruje-li však dalekohledem předmět
p (Slunce, Měsíc, mlhovina, vzdálenější krajina p. němž
středový paprsek (obr.tudíž f«.
Důležitým bodem dalekohledu jest zv.
Osnova rovnoběžných paprsků, které dopadají objektiv, vyplňuje
válec.
Průměr zdánlivého zorného pole určen jest největší hodnotou úhlu
2v/. Veškeré osnovy
vystupujících rovnoběžných paprsků, nechť jest úhel jakýkoliv, prochá
zejí kruhem, jehož průměrem jest středem bod Jednoduchým vý
počtem přesvědčíme, tento kruh jest skutečný obraz otvoru objektivu
vytvořený okulárem. Aby bylo pole stejnoměrně jasné určitě omezené, vkládá do
ohniskové roviny kruhová clonka vhodně zvoleného poloměru F,A.
Průměr vystupujícího válce jest tedy iV-kráte zmenšen. Veškeré středové paprsky
procházející bodem nechť jest úhel jakýkoliv, procházejí bodem M.), vniká do
oka také 2-kráte větší množství světla, ale poněvadž obrázek sítnici
zaujímá 2-kráte větší plochu, jest osvětlení sítnice stejné, jaké bylo
bez dalekohledu. Průměr skutečného
zorného pole jest 2u* N. Poměr obou
zorných úhlů
N -
h
slove zvětšení dalekohledu. y.
Hledíme-li dalekohledem, jenž IV-kráte zvětšuje, bod,
na př. Ohniskové dálky této soustavy jsou nekonečně veliké, neboť
F Takové soustavy šlovou teleskopické. Poněvadž paprsky V-Ji vzhledem okuláru jsou
sdružené, jsou také osové body sdružené.) vystupujícího válcového svazku protíná
optickou osu.
. Paprsky bodu dále rozbíhající vystupují oku
láru rovnoběžně směrem Úhel u‘, který tvoří optickou osou,
určen jest trojúhelníku 1V2 vztahem tgu' ylf2.
Výstupová clonka splývati zornicí oka pozorovatelova, aby
veškeré vystupující osnovy paprsků mohly vniknouti oka přispěti
k vytvoření obrazu sítnicí. Tento důležitý kruh slove výstupová clonka daleko
hledu.
Objektiv okulár tvoří soustavu, jejíž optický interval jest
rovný nulle.
Poloměr okulárové čočky jest pak přiměřeně větší. Proto dalekohledem pozorujeme stálice
prostému oku neviditelné. Otvor objektivu slove clonka vstupová. Hvězdářský
dalekohled nelze nahraditi jedinou tenkou čočkou. Poněvadž výstupová clonka 2-kráte menší
plechu než clonka vstupová, jest hustota paprsků okuláru vystupujících
A 2-kráte větší než hustota paprsků, které bez dalekohledu zornicí vnikají
do oka. 227
