Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
jenž spatřil (1622) tento-
přístroj Římě, jej vysvětlil zdokonalil. Okulár postaven tak, jeho
přední ohnisková rovina splývá rovinou Délka dalekohledu jest
*) 1840— 1905) jako professor jenské university byl zprvu
vědeckým rádcem, později majetníkem optického závodu Zeissova. 227.
Zdárné jeho práce tomto směru pom ocí skláren Scliottových Jeně) konané
způsobily netušený pokrok optickém průmyslu. Objektiv drobnohledu ohniskovou dálku mm.
Vynálezcem složeného drobnohledu (1590) jmenuje n,
optik Middelburku (Hollandsko).prostor mezi kondensorem nejbližší deskou skleněnou vyplňuje téhož
důvodu kapalinou. Největší zásluhy zdokonalení
moderních drobnohledů který, podporován jsa optickými
sklárnami Jeně, sestrojil první apochromaty kondensory. Dalekohled hvězdářský neboli Keplerův skládá nejjednodušším
případě dvou spojek společné optické ose (obr.)
4.)
2. Při homogenní immersi užito apochromatu ohniskové dálky
f mm.
Skutečný obraz vytvořený objektivem lze dále zvětšiti jako sku
tečný obraz promítnouti bud stěnu (projekční drobnohled) aneb na
citlivou desku (mikrofotografický přístroj).
. Bylo-li zvětšení lOOOnásobné, která byla ohnisková dálka
užitého okuláru při délce tubu 180 mm? (221/2 mm.
Kterých zvětšení nabýváme okuláry, ohniskovou dálkou mm,
30 mm, při optické délce tubu 180 mm? (333, 500, 1500. tomu účelu lépe než oby
čejný okulár hodí zvláštní okulár projekční.
Úlohy.). e
podal bezvadnou theorii mikroskopu, hledící také ohybu světla. Objektiv mívá
značný průměr velikou ohniskovou dálku fx; okulár jest menší má
malou ohniskovou dálku Svazek rovnoběžných paprsků velmi vzdá
leného bodového zdroje, jenž svírá optickou osou malý úhel vytvo
řuje ohniskové rovině skutečný obraz Jeho vzdálenost optické
osy jest tgu xu. této
theorie vyplývá, nejdokonalejším drobnohledem lze rozlišiti jen takové-
bodjr, jejichž vzdálenost přesahuje aspoň 1/3 délky světelné vlny. Zabývaje zejména
zdokonalením drobnohledu dospěl poznání, třeba nových druhů optických skel
