Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
-
m (obr. 225. Tím stává, objektivu
může vniknouti ještě širší svazek paprskový. Mikroskopem zvětší mikrometrická
stupnice skle vyrytá (na připadá až
100 dílků). Jeho ekvivalentní
ohnisková dálka bývá mezích do
1-5 mm. 225. Pro veliká zvětšení doporučuje uží-
vati zv.drobnohledu jest složitá
achromatická soustava čoček různých druhů
optického skla (I.
Předmět klade prolomený kovový stoleček,
jehož rovina jest kolmá optické ose drobnohledu. Druhým okem současně pozoruje
millimetrové měřítko umístěné vzdálenosti cm
od oka. 226. Má-li mikrometru zdánlivě stejnou
délku jako měřítka, jest yjx měrou zvětšení. Účelem jeho jest, Obr.
O druhém činiteli, který mezích 3-6 18, roz
hoduje pouze okulár. Apochromat. Největší zvětšení
jest asi 170 3060násobné.
Vliv objektivu okuláru zvětšení drobno
hledu vysvitne, nahradí-li veličina výrazem
/ jest
__ 250 180
‘ '
Prvním činitelem měří zv.) vyplní vodou neb ještě lépe
cedrovým olejem, jehož index lomu 1-515)
se shoduje indexem lomu obou přiléhajících skel
(homogenní immerse).
.), který podobně jako ob
jektiv složen několika čoček. Okulár objektivem zasazeny jsou
na koncích mosazné trubice drobnohledu),
která pohyblivě připevněna vlastním stojanu. Také Obr. předmětu vstu- korLdens°r, objektiv
pováti objektivu kuželový svazek paprsků značněi (ach™“ ^zreadto HUy"
rozbíhavých. immerse. Při
velmi značném zvětšení třeba použiti osvětlení
kondensoru (obr. obr. vlastní zvět
šení objektivu, které může nabýti hodnoty 170.
Zvětšení drobnohledu určuje zkusmo tímto
způsobem.). Jako okuláru užívá velmi často Huy-
gensovy kombinace ekvivalentní ohniskové délce
50 mm. 225. 226. Prostor mezi krycím sklíčkem
a první polokulovitou čočkou zv.
Optický interval drobnohledu zove á
dé ubu zpravidla délku 180 mm.
aby soustředil značné množství světla nepatrnou &ez drobnohledem,
část pozorovaného předmětu.
Aby obraz mikroskopu byl možná jasný,
osvětluje průhledný předmět dola rovinným
neb dutým zrcadlem, připevněným stojanu. Výměnou okuláru lze při témž
objektivu dosíci různého zvětšení
