Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 230 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
225. Také Obr. 226. vlastní zvět­ šení objektivu, které může nabýti hodnoty 170. Pro veliká zvětšení doporučuje uží- vati zv. Jako okuláru užívá velmi často Huy- gensovy kombinace ekvivalentní ohniskové délce 50 mm. Mikroskopem zvětší mikrometrická stupnice skle vyrytá (na připadá až 100 dílků). Jeho ekvivalentní ohnisková dálka bývá mezích do 1-5 mm. Vliv objektivu okuláru zvětšení drobno­ hledu vysvitne, nahradí-li veličina výrazem / jest __ 250 180 ‘ ' Prvním činitelem měří zv. Má-li mikrometru zdánlivě stejnou délku jako měřítka, jest yjx měrou zvětšení. Předmět klade prolomený kovový stoleček, jehož rovina jest kolmá optické ose drobnohledu. . Apochromat. Zvětšení drobnohledu určuje zkusmo tímto způsobem. Druhým okem současně pozoruje millimetrové měřítko umístěné vzdálenosti cm od oka. Prostor mezi krycím sklíčkem a první polokulovitou čočkou zv. Největší zvětšení jest asi 170 3060násobné. Při velmi značném zvětšení třeba použiti osvětlení kondensoru (obr. Tím stává, objektivu může vniknouti ještě širší svazek paprskový.drobnohledu jest složitá achromatická soustava čoček různých druhů optického skla (I.), který podobně jako ob­ jektiv složen několika čoček.).) vyplní vodou neb ještě lépe cedrovým olejem, jehož index lomu 1-515) se shoduje indexem lomu obou přiléhajících skel (homogenní immerse). aby soustředil značné množství světla nepatrnou &ez drobnohledem, část pozorovaného předmětu. Optický interval drobnohledu zove á dé ubu zpravidla délku 180 mm. - m (obr. 225. Okulár objektivem zasazeny jsou na koncích mosazné trubice drobnohledu), která pohyblivě připevněna vlastním stojanu. 225. předmětu vstu- korLdens°r, objektiv pováti objektivu kuželový svazek paprsků značněi (ach™“ ^zreadto HUy" rozbíhavých. O druhém činiteli, který mezích 3-6 18, roz­ hoduje pouze okulár. Účelem jeho jest, Obr. 226. Aby obraz mikroskopu byl možná jasný, osvětluje průhledný předmět dola rovinným neb dutým zrcadlem, připevněným stojanu. immerse. Výměnou okuláru lze při témž objektivu dosíci různého zvětšení. obr