Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
226.), který podobně jako ob
jektiv složen několika čoček. Apochromat.
aby soustředil značné množství světla nepatrnou &ez drobnohledem,
část pozorovaného předmětu.
Aby obraz mikroskopu byl možná jasný,
osvětluje průhledný předmět dola rovinným
neb dutým zrcadlem, připevněným stojanu.). Jeho ekvivalentní
ohnisková dálka bývá mezích do
1-5 mm.
Předmět klade prolomený kovový stoleček,
jehož rovina jest kolmá optické ose drobnohledu. Jako okuláru užívá velmi často Huy-
gensovy kombinace ekvivalentní ohniskové délce
50 mm. Okulár objektivem zasazeny jsou
na koncích mosazné trubice drobnohledu),
která pohyblivě připevněna vlastním stojanu. vlastní zvět
šení objektivu, které může nabýti hodnoty 170.
Vliv objektivu okuláru zvětšení drobno
hledu vysvitne, nahradí-li veličina výrazem
/ jest
__ 250 180
‘ '
Prvním činitelem měří zv. Největší zvětšení
jest asi 170 3060násobné. Také Obr.
Zvětšení drobnohledu určuje zkusmo tímto
způsobem. 225. Mikroskopem zvětší mikrometrická
stupnice skle vyrytá (na připadá až
100 dílků). Druhým okem současně pozoruje
millimetrové měřítko umístěné vzdálenosti cm
od oka. Pro veliká zvětšení doporučuje uží-
vati zv. Má-li mikrometru zdánlivě stejnou
délku jako měřítka, jest yjx měrou zvětšení.drobnohledu jest složitá
achromatická soustava čoček různých druhů
optického skla (I. předmětu vstu- korLdens°r, objektiv
pováti objektivu kuželový svazek paprsků značněi (ach™“ ^zreadto HUy"
rozbíhavých. Prostor mezi krycím sklíčkem
a první polokulovitou čočkou zv. Při
velmi značném zvětšení třeba použiti osvětlení
kondensoru (obr.
. 225. 225. immerse. Výměnou okuláru lze při témž
objektivu dosíci různého zvětšení.
O druhém činiteli, který mezích 3-6 18, roz
hoduje pouze okulár. Účelem jeho jest, Obr.
Optický interval drobnohledu zove á
dé ubu zpravidla délku 180 mm. -
m (obr. 226.) vyplní vodou neb ještě lépe
cedrovým olejem, jehož index lomu 1-515)
se shoduje indexem lomu obou přiléhajících skel
(homogenní immerse). Tím stává, objektivu
může vniknouti ještě širší svazek paprskový. obr
