Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
). Složený mikroskop. Při výkladu nahradíme jednodu
chými čočkami, čímž obecnosti neděje újma. Okulár Ramsdenův (positivní), všechny barvy velmi přibližně
ztotožňují. Je-li optická
mohutnost složeného drobnohledu l/F dioptrií, vyplývá pro výsledné
zvětšení shodě lupou 14. pod zorným Úhlem
_ y_
f i
neboť ohnisková dálka složeného drobnohledu (str. Emme-
tropické oko spatřuje
výsledný obraz bez
akkomodace neko
nečné vzdálenosti
Obr. 223. Okulár postaven jest jako
lupa tak, aby obraz
y připadl právě do
jeho přední ohnis
kové roviny. 224.
Huygensův okulár, ačkoliv obě čočky jsou téhož druhu skla, jest doko
nale achromatisován pro všechny barvy (str. Složený drobnohled (obr. 224. (obr. 190.
Vedle těchto nejjednodušších okulárů užívá zdokonalených oku-
lárů novější konstrukce.) skládá dvou skupin čočkových,
o který ekvivalentní ohniskovou dálku II,
jemuž přísluší ohnisková dálka /„.
. 190.).). 223. Také při
tomto okuláru ohniskové roviny pro
Obr.
3.).čočky, zadní ohnisková rovina jest mimo soustavu straně oční čočky. Předmět délky klade
se mezi jednoduchou dvojnásobnou ohniskovou rovinu objektivu, takže
vzniká zvětšený, skutečný, převrácený obraz délky podobnosti vy
plývá, že
y'ly tyU,
značí-li optický interval soustavy (str.
Okulár Bamsdenův souměr
ný; skládá dvou stejných spojek
ohniskové dálky které mají vzdále
nost asi]/. 199. Obě ohniskové
roviny leží mimo soustavu.
Výsledné zvětšeni (délkové) složeného drobnohledu podává výraz
a 1
~ ’
v němž značí opět konvenční dálku zrakovou
