Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
220. Určiti jest její zvětšení
a) pro oko emmetropické; pro oko dalekozraké diopt.Pro nepatrnost zorného úhlu jest y/l. Aby é
p bylo.
Podle toho, jakého zvětšení lze čočkou dosíci, roze
znáváme lupy, při nichž jest nanejvýše 20, jedno
duché drobnohledy, které ještě více zvětšují. 221 Fraun-
hoferova lupa.),
které dopadajícím paprskům nastavují
zakřivené plochy. 221.
Úlohy. Položí-li však
předmět který chceme pozorovati, ohniskové roviny spojky
(obr. První nich slove
kollektiv, druhá, která jen polo
viční ohniskovou dálku, slove čočka
oční. (5; 4J/2; fí1^. Okuláry.
Obr. 222. Jednou čočkou opra
vuje dalekozrakost oka, druhá působí jako vlastní lupa pro oko opra
vené.); pro oko
krátkozraké dioptrie).)
2. Lupy mají zorné pole značné, jednoduché drobno
hledy nepatrné. největší, klade čočka nejblíže zor
nici. Rozptylka oko opra
vuje, spojka stává vlastní lupou. 222.
soustavy padá prostoru mezi obě Okulár Huygensův (negativní). Táž lupa pro oko krátkozraké zvětšuje tomto případě lze
lupu nahraditi soustavou silnější spojky rozptylkou.
Okulár Huygensův skládá dvou ploskovypuklých čoček (obr.). Přední ohnisková rovina této Obr. Lupy malou ohniskovou dálkou se
stavují zpravidla soustavy čoček, kterou snáze
odstraňuje sférická vada (obr. Jejich yzdálenost rovná arith-
metickému průměru obou ohniskových
dálek.vzdálenosti zorném úhlu u‘, který
lze vyjádřiti vzorcem yjf.
Zvětšení lupy pro dalekozraké oko jest než pro oko emme
tropické.), spatřuje emmetropické oko ose kdekoliv postavené obraz
jeho bez akkomodace nekonečné . případě nejjednodušším, je-li lupa velmi blízko oka, lze ji
považovati soustavu takových dvou spojek dotyku, součet jejich
mohutností rovná optické mohutnosti dané lupy. Ohnisková dálka lupy jest cm.
Zvětšení které měří poměrem, zorných úhlů, jest určeno
výrazem
* ’
u f
Označíme-li optickou mohutnost lupy dioptriích 1//, je
vzhledem tomu, |m, zvětšení určeno jednoduše po
měrem D/á. Při složeném drobnohledu dalekohledech nahrazuje
se jednoduchá lupa zvláštními soustavami čočkovými, které šlovou
okuláry.
