Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 228 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro nepatrnost zorného úhlu jest y/l. . Lupy mají zorné pole značné, jednoduché drobno­ hledy nepatrné. případě nejjednodušším, je-li lupa velmi blízko oka, lze ji považovati soustavu takových dvou spojek dotyku, součet jejich mohutností rovná optické mohutnosti dané lupy. Úlohy.). Při složeném drobnohledu dalekohledech nahrazuje se jednoduchá lupa zvláštními soustavami čočkovými, které šlovou okuláry. 221 Fraun- hoferova lupa. Podle toho, jakého zvětšení lze čočkou dosíci, roze­ znáváme lupy, při nichž jest nanejvýše 20, jedno­ duché drobnohledy, které ještě více zvětšují. Přední ohnisková rovina této Obr. 222. Lupy malou ohniskovou dálkou se­ stavují zpravidla soustavy čoček, kterou snáze odstraňuje sférická vada (obr. Okuláry. První nich slove kollektiv, druhá, která jen polo­ viční ohniskovou dálku, slove čočka oční. největší, klade čočka nejblíže zor­ nici. Ohnisková dálka lupy jest cm.vzdálenosti zorném úhlu u‘, který lze vyjádřiti vzorcem yjf. 220.), spatřuje emmetropické oko ose kdekoliv postavené obraz jeho bez akkomodace nekonečné . Určiti jest její zvětšení a) pro oko emmetropické; pro oko dalekozraké diopt.); pro oko krátkozraké dioptrie). Zvětšení které měří poměrem, zorných úhlů, jest určeno výrazem * ’ u f Označíme-li optickou mohutnost lupy dioptriích 1//, je vzhledem tomu, |m, zvětšení určeno jednoduše po­ měrem D/á. 221. (5; 4J/2; fí1^. Jednou čočkou opra­ vuje dalekozrakost oka, druhá působí jako vlastní lupa pro oko opra­ vené. 222. Aby é p bylo. soustavy padá prostoru mezi obě Okulár Huygensův (negativní). Zvětšení lupy pro dalekozraké oko jest než pro oko emme­ tropické.) 2.), které dopadajícím paprskům nastavují zakřivené plochy. Jejich yzdálenost rovná arith- metickému průměru obou ohniskových dálek. Táž lupa pro oko krátkozraké zvětšuje tomto případě lze lupu nahraditi soustavou silnější spojky rozptylkou. Obr. Rozptylka oko opra­ vuje, spojka stává vlastní lupou. Okulár Huygensův skládá dvou ploskovypuklých čoček (obr. Položí-li však předmět který chceme pozorovati, ohniskové roviny spojky (obr