Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 228 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
. 222. Rozptylka oko opra­ vuje, spojka stává vlastní lupou. Obr. Zvětšení které měří poměrem, zorných úhlů, jest určeno výrazem * ’ u f Označíme-li optickou mohutnost lupy dioptriích 1//, je vzhledem tomu, |m, zvětšení určeno jednoduše po­ měrem D/á. 220. První nich slove kollektiv, druhá, která jen polo­ viční ohniskovou dálku, slove čočka oční.). soustavy padá prostoru mezi obě Okulár Huygensův (negativní). Okuláry. 221. případě nejjednodušším, je-li lupa velmi blízko oka, lze ji považovati soustavu takových dvou spojek dotyku, součet jejich mohutností rovná optické mohutnosti dané lupy. Přední ohnisková rovina této Obr. Úlohy. Táž lupa pro oko krátkozraké zvětšuje tomto případě lze lupu nahraditi soustavou silnější spojky rozptylkou. 221 Fraun- hoferova lupa. 222. (5; 4J/2; fí1^. Jejich yzdálenost rovná arith- metickému průměru obou ohniskových dálek. Položí-li však předmět který chceme pozorovati, ohniskové roviny spojky (obr.Pro nepatrnost zorného úhlu jest y/l.), spatřuje emmetropické oko ose kdekoliv postavené obraz jeho bez akkomodace nekonečné . největší, klade čočka nejblíže zor­ nici. Určiti jest její zvětšení a) pro oko emmetropické; pro oko dalekozraké diopt. Jednou čočkou opra­ vuje dalekozrakost oka, druhá působí jako vlastní lupa pro oko opra­ vené.); pro oko krátkozraké dioptrie). Aby é p bylo. Ohnisková dálka lupy jest cm.vzdálenosti zorném úhlu u‘, který lze vyjádřiti vzorcem yjf. Podle toho, jakého zvětšení lze čočkou dosíci, roze­ znáváme lupy, při nichž jest nanejvýše 20, jedno­ duché drobnohledy, které ještě více zvětšují. Lupy malou ohniskovou dálkou se­ stavují zpravidla soustavy čoček, kterou snáze odstraňuje sférická vada (obr.) 2. Při složeném drobnohledu dalekohledech nahrazuje se jednoduchá lupa zvláštními soustavami čočkovými, které šlovou okuláry. Lupy mají zorné pole značné, jednoduché drobno­ hledy nepatrné.), které dopadajícím paprskům nastavují zakřivené plochy. Zvětšení lupy pro dalekozraké oko jest než pro oko emme­ tropické. Okulár Huygensův skládá dvou ploskovypuklých čoček (obr