Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
bodě oka. Velikost obrazu sítnici závisí
na zorném úhlu němž oko spatřuje předmět. Poněvadž poloha blízkého
bodu emmetropického oka se
s věkem mění, stalo zvykem určovati zorný úhel pro zv.)
Drobnohledy dalekohledy.]
Je-li vzdálenost obou míst, kterých př.
Fotografu je-li týmž přístrojem týž hvězdný předmět, př. Poněvadž obyčejně ohnisková dálka objektivů malá, užívá se
k snadnějšímu pozorování stereoskopii. Ale při delším zadívání dosáhneme cvikem, prostřední obrazy
splynou jediný, padnou souhlasná místa sítnic vzbudí dojem pro
storový.
Z různosti obou obrazů lze posouditi vzdálenost význačných míst krajině
[Fotogrametrie].
Stereoskop správně sestrojený skládá dvou bezvadných spojek
ohniskové dálky cm, jejichž rovnoběžné osy jsou vzdáleny 60
až mm.
Úloha. Drobný předmět délky jeví
se oku různém zorném úhlu podle
toho, které vzdálenosti jej pozoru
jeme. jsou docela
totožné, případě najiti místo, kde rozdíl (kaz atd. Hledíme-li positivní obrázky, jejichž souhlasné body jsou
asi 6Q— vzdáleny, vzdálenosti rovné ohniskové dálce objektivu,
kterého bylo při exposici použito, spatříme počátku každým okem dva
obrazy. kon
venční dálku zrakovou rovnou cm. Stereogram klade při emmetropickém oku společné
ohniskové roviny obou čoček. 22o. Také astronomii užívá této methody úspěchem. Lupa. Lupa.objektivů. Stereoskopem ulehčuje studium složitých geometrických
i technických modelů, jím lze rozeznati, zdali dva tisky atd. Nepatrný zorný úhel, způsobený malými rozměry blízkého
předmětu, zvětšujeme lupami drobnohledy (mikroskopy), nepatrný zorný
úhel, způsobený velikou vzdáleností třeba ohromného předmětu, zvětšujeme
dalekohledy (teleskopy). planetoida
s okolními stálicemi, povrch Slunce neb Měsíce různých dobách, oba
obrazy současně pozorované stereoskopem budí dojem plastický.
1. Předmět byl fotografován přirozené velikosti objektivem
ohniskové dálky cm. krajina fotografuje,
2, nkrát větší než vzdálenost očí, jsou rozdíly obou snímcích tak
značné, stereoskopu jeví plasticky předměty, které jsou vzdáleny
2, wkrát 450 tomto případě užívá výhodně teleobjektivů. které vzdálenosti emmetropické oko po
zorovali fotogram, aby vznikl správný perspektivní vjem? (36 cm. Při zorném úhlu
menším než nerozeznáme předmětu podrobností; splývá jediný
bod.
hled. Největší zorný úhel přísluší
předmětu, který právě blízkém
Obr.
.) [Srovnávání ori
ginálu napodobeninami. Stereoskopu užívá prospěchem mno
hých případech. Optickými prostředky lze zorný úhel tedy obrázek sítnici
zvětšiti
