Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 227 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
] Je-li vzdálenost obou míst, kterých př. Ale při delším zadívání dosáhneme cvikem, prostřední obrazy splynou jediný, padnou souhlasná místa sítnic vzbudí dojem pro­ storový. Poněvadž obyčejně ohnisková dálka objektivů malá, užívá se k snadnějšímu pozorování stereoskopii. Optickými prostředky lze zorný úhel tedy obrázek sítnici zvětšiti. . Hledíme-li positivní obrázky, jejichž souhlasné body jsou asi 6Q— vzdáleny, vzdálenosti rovné ohniskové dálce objektivu, kterého bylo při exposici použito, spatříme počátku každým okem dva obrazy. hled. jsou docela totožné, případě najiti místo, kde rozdíl (kaz atd. Stereoskopu užívá prospěchem mno­ hých případech. Také astronomii užívá této methody úspěchem. Z různosti obou obrazů lze posouditi vzdálenost význačných míst krajině [Fotogrametrie]. krajina fotografuje, 2, nkrát větší než vzdálenost očí, jsou rozdíly obou snímcích tak značné, stereoskopu jeví plasticky předměty, které jsou vzdáleny 2, wkrát 450 tomto případě užívá výhodně teleobjektivů. Stereogram klade při emmetropickém oku společné ohniskové roviny obou čoček. Velikost obrazu sítnici závisí na zorném úhlu němž oko spatřuje předmět.objektivů. Lupa. Největší zorný úhel přísluší předmětu, který právě blízkém Obr. Úloha. Předmět byl fotografován přirozené velikosti objektivem ohniskové dálky cm. Stereoskopem ulehčuje studium složitých geometrických i technických modelů, jím lze rozeznati, zdali dva tisky atd. bodě oka.) [Srovnávání ori­ ginálu napodobeninami. Poněvadž poloha blízkého bodu emmetropického oka se s věkem mění, stalo zvykem určovati zorný úhel pro zv. kon­ venční dálku zrakovou rovnou cm. planetoida s okolními stálicemi, povrch Slunce neb Měsíce různých dobách, oba obrazy současně pozorované stereoskopem budí dojem plastický. 1. Stereoskop správně sestrojený skládá dvou bezvadných spojek ohniskové dálky cm, jejichž rovnoběžné osy jsou vzdáleny 60 až mm.) Drobnohledy dalekohledy. Fotografu je-li týmž přístrojem týž hvězdný předmět, př. Nepatrný zorný úhel, způsobený malými rozměry blízkého předmětu, zvětšujeme lupami drobnohledy (mikroskopy), nepatrný zorný úhel, způsobený velikou vzdáleností třeba ohromného předmětu, zvětšujeme dalekohledy (teleskopy). Při zorném úhlu menším než nerozeznáme předmětu podrobností; splývá jediný bod. Drobný předmět délky jeví se oku různém zorném úhlu podle toho, které vzdálenosti jej pozoru­ jeme. Lupa. které vzdálenosti emmetropické oko po­ zorovali fotogram, aby vznikl správný perspektivní vjem? (36 cm. 22o