Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
22o. jsou docela
totožné, případě najiti místo, kde rozdíl (kaz atd. bodě oka. Poněvadž poloha blízkého
bodu emmetropického oka se
s věkem mění, stalo zvykem určovati zorný úhel pro zv. Lupa.
hled.
Stereoskop správně sestrojený skládá dvou bezvadných spojek
ohniskové dálky cm, jejichž rovnoběžné osy jsou vzdáleny 60
až mm. krajina fotografuje,
2, nkrát větší než vzdálenost očí, jsou rozdíly obou snímcích tak
značné, stereoskopu jeví plasticky předměty, které jsou vzdáleny
2, wkrát 450 tomto případě užívá výhodně teleobjektivů.objektivů.) [Srovnávání ori
ginálu napodobeninami. Předmět byl fotografován přirozené velikosti objektivem
ohniskové dálky cm.
Úloha. které vzdálenosti emmetropické oko po
zorovali fotogram, aby vznikl správný perspektivní vjem? (36 cm. Poněvadž obyčejně ohnisková dálka objektivů malá, užívá se
k snadnějšímu pozorování stereoskopii. Hledíme-li positivní obrázky, jejichž souhlasné body jsou
asi 6Q— vzdáleny, vzdálenosti rovné ohniskové dálce objektivu,
kterého bylo při exposici použito, spatříme počátku každým okem dva
obrazy. Velikost obrazu sítnici závisí
na zorném úhlu němž oko spatřuje předmět. Optickými prostředky lze zorný úhel tedy obrázek sítnici
zvětšiti.]
Je-li vzdálenost obou míst, kterých př. Drobný předmět délky jeví
se oku různém zorném úhlu podle
toho, které vzdálenosti jej pozoru
jeme. Stereogram klade při emmetropickém oku společné
ohniskové roviny obou čoček.
. Největší zorný úhel přísluší
předmětu, který právě blízkém
Obr. kon
venční dálku zrakovou rovnou cm. Nepatrný zorný úhel, způsobený malými rozměry blízkého
předmětu, zvětšujeme lupami drobnohledy (mikroskopy), nepatrný zorný
úhel, způsobený velikou vzdáleností třeba ohromného předmětu, zvětšujeme
dalekohledy (teleskopy).
Fotografu je-li týmž přístrojem týž hvězdný předmět, př. planetoida
s okolními stálicemi, povrch Slunce neb Měsíce různých dobách, oba
obrazy současně pozorované stereoskopem budí dojem plastický. Lupa. Stereoskopu užívá prospěchem mno
hých případech.)
Drobnohledy dalekohledy.
Z různosti obou obrazů lze posouditi vzdálenost význačných míst krajině
[Fotogrametrie]. Ale při delším zadívání dosáhneme cvikem, prostřední obrazy
splynou jediný, padnou souhlasná místa sítnic vzbudí dojem pro
storový. Při zorném úhlu
menším než nerozeznáme předmětu podrobností; splývá jediný
bod.
1. Stereoskopem ulehčuje studium složitých geometrických
i technických modelů, jím lze rozeznati, zdali dva tisky atd. Také astronomii užívá této methody úspěchem
