Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Potom vstoupil citlivým
elektroskopem této krychle, isolovaně postavené, dal velmi
silně nabiti. vodiči tvaru naznačeného obr.
Dotkneme-li pak téhož válce neelektrickou zkusnou
kuličkou, přesvědčíme jiném elektroskopu, kulička nemá náboje, že
tedy vnitřní plocha uzavřeného válce neelektrická. Pokus tento uka
zuje, elektřina rovnovážném stavu vždy jen povrchu vodiče,
nechť jsme dotkli kterémkoli místě.
Hustota elektřiny.
Eůznou hustotu vodiči lze též ukázati drátěnou sítí (obr. Hustotou elektřiny rozumí náboj elektrický,
prostírající plošné jednotce daného vodiče. Vodič
tento válec plechový jedné straně opatřený kuželovým nástav
kem druhé straně dutinou kuželovou Dotýkáme-li zkusnou
kuličkou různých místech vodiče, ukáže se, nejmenší hustota je
v dutině (kdyby tato dutina byla uzavřena, byla hustota rovna
nulle); větší hustota místě ještě větší místě největší na
hrotu a. Dutý uzavřený kovový válec isolovaně postavený
spojí vodivě elektroskopem (po případě přímo postaví deštičku
elektroskopu); dotkneme-li pak elektrovanou zkusnou kuličkou vnitřní
plochy tohoto válce, lístky elektroskopu rozestoupí, čehož patrno,
že její náboj dostal vnější povrch.
Má-li vodič jiný tvar než kulový, hustota něm nestejná, jak
lze přesvědčiti př. 17. tedy patrno, hustota elektřiny kouli je
všude stejná, elektřina rozložena stejnoměrně. 16. Nabijeme-li síť, rozestoupí papírové
. Jediné tímto způsobem lze přenésti jednoho vo
diče náboj vodič druhý. Proto hotoví vodiče duté
pro pokusy elektřinou statickou. měděného drátu dal udělati krychli
o hraně jejíž stěny pokryl staniolem.Sídlo elektriny. Vyjmeme-li potom zkusnou ku
ličku válce, lze přesvědčiti, neelektrická, sdělila veškeren
svůj náboj válcem.
Tuto okolnost poznal již 1772 y
dokázal názorně tímto pokusem. Při tom před
pokládá, zkusná kulička tak malá, jejím zelektrováním nemění
znatelně náboj vodiče.
Totéž lze ukázati, obklopíme-li elektroskop kovovou sítí, kterou na
bijeme. Ačkoliv tedy povrchu krychle byl velmi značný elektrický
náboj, zůstaly uvnitř krychle lístky elektroskopu nepohnuty, když se
přímo spojily staniolovými stěnami.),
postavenou isolujícím podstavci opatřenou obou stran papíro
vými lístečky jako elektroskopy. Dotkněme isolované ko
vové koule zelektrované zkusnou kuličkou přenesme náboj kuličky na
elektroskop; lístky jeho rozstoupí, stejně mnoho, nechť jsme se
elektrované koule dotkli postupně kterémkoli místě
