Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 22 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro objektivní pozorování promítají lístky stěnu. Mnohdy vkládá dovnitř elektroskopu též vysoušející látka (na př. Prosíváme-li tuto směs z nádobky uzavřené jemnou lněnou síťkou, zelektruje červený prášek miniový kladně zachytí tělesech záporně elektrických (na př. Dvojí druh elektřiny lze tělesech silně nabitých velmi názorně Ukázat! směsí prášku miniového sirného kvetu. následující řadě jsou uve­ deny látky, nichž kterákoli, jsouc dotyku některou látkou následu­ jící, stává kladně druhá záporně elektrickou: -f- flintové sklo, srst, slonová kost, flanel, vlna, hedvábí, kovy, pryskyřice, ebonit, síra, amal- gamovaná kůže, mastek —. tyči skleněné). Pro jemnější zkoumání elektrických účinků užívá se elektroskopů. Aby lístky byly chráněny před pohybem vzduchu, vkládají se isolované válcové nádoby částečně zasklené; tyčinka je této nádoby isolována jantarovou nebo ebonitovou trubičkou. Skleněnou tyč třeme amalgamovanou koží, isolovaně umístěnou (na př. Elektroskop pozlátkový mosazná tyčinka, jež ho­ řejší části jest ukončena kovovou deštičkou nebo kuličkou dolejší části dvěma lehoučkými lístky pozlátkovými, aluminiovými nebo též papírovými. Třením dvou různorodých těles sebe vzniká současně obojí elek­ třina. mističku dává chlorid vápenatý anebo se napíchne jehlu kousek kovového sodíku). Některé elektroskopy mívají jen jediný lístek pozlátkový, který visí podél mosazné tyčinky. Různojmenné náboje elektrické můžeme tedy označíti jako náboj ; i nazýváme elektřinu skla, třeného amalgamovanou koží, kladnou a elektřinu ebonitu, třeného srstí, zápornou elektřinou. Citlivých elektroskopů nenabíjíme přímo dotykem elektrovanou tyčí, nýbrž zkusnou kuličkou. Elektroskopy. Elektroskop lze nabiti též tak, elektrický náboj sdělí isolo­ vaným kovovým obalem tyčinka spojí vodivě Zemí. Místo pozlátkového elektroskopu užívá též elektroskopu stéblo­ vého kovový isolovaný rámec, jehož středu jest upevněno otáčivé stéblo slámy. ebonitové rukověti); nabitými kyvadly anebo směsí minia a síry pak poznáme, sklo kladně kůže záporně elektrická. na tyči ebonitové), kdežto záporně zelektrovaný žlutý sirný květ usadí na tělesech kladně elektrických (na př. .11u Dodáváme-li však kovové těleso náboj nesouhlasný, odchylka se zmenšuje, konečně kyvadlo sklesne úplně. Podobně kterékoli jiné dvě hmoty vzájemně třené anebo jen do­ týkající stávají nesouhlasně elektrickými. Blížíme-li nabitému elektroskopu před­ mětem elektrickým, rozstup lístků kdežto, přiblížíme-li předmětem elektrickým, rozstup se z