Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Zelektrujme dotykem tyčí buď skleněnou nebo
ebonitovou dvě kyvadla přibližme sobě; kyvadla odpuzují. pokusů viděti,
že tělesa stejnojmenně elektrická odpuzují nestejnojmenně elek
trická přitahují., pryskyřice, jantar, kaučuk, ebonit, slída, porculán,
tvrdé sklo, hedvábí, paraffin, olej paraffinový všechny plyny. Pokusy poznalo, je
možno třením zelektrovati každé isolované těleso; tělesa anelektrická (ve
významu Gilbertově) jsou. elektřina čili kdežto
suchým vláknem hedvábným nikoliv.
Má-li nějaký nabitý vodič udržeti sobě elektřinu, musí býti se
všech stran obklopen nevodiči, musí býti isolován', proto nelze zelektro-
vati třením kovovou tyč, držíme-li ruce.
Pravíme, drátem atd. století. Také
vodní páry obsažené vlhkém vzduchu jsou nevodiči, ale srážejí-li na
povrchu isolátorů, činí vodivými. Dotykem nabývá těleso elektřiny souhlasné tou,
kterou měla elektrovaná tyč. Podle
toho dělíme pak látky tři druhy: jimiž elektřina
neodvádí, které odvádějí elektřinu velmi rychle, 1o-
v jež sice vedou elektřinu, ale pomaleji než vodiči.
Dvojí elektřina. zejména tyče obyčejného
skla, jež navlhavé, stávají vlhkém vzduchu vodivými aby tomu
zabránilo, potírají isolující skleněné součásti elektrických přístrojů li
hovým roztokem šelaku.
Vodivost různých látek lze zkoumati též tím, se
vybije zelektrované těleso, dotkneme-li zkoumanou látkou.
Iv patří: všechny kovy, uhel, tuha, voda vlhké před
měty; obyčejné sodnaté sklo, sádrovec četné jiné
nerosty, dřevo, vlna, bavlna, len, konopí, kůže, srst, alkohol, ether; e-
v síra. století oba různé druhy
elektřiny nazval elektřinou sklovou pryskyřicovou.Nahradí-li kyvadla suché vlákno hedvábné drátkem nebo
vláknem bavlněným nebo vlhkým hedvábným, proužek papírový sice
opět přitáhne, ale neodpudí, nýbrž zůstane přitažen; oddálíme-li tyč, objeví
se proužek neelektrickým. Tímto zkoumáním zabýval prvé
francouzský fysik počátku 18. Tak př. tyče skleněné) jen toho místa, kde jsme dotkli. Úkaz tento prvně pozoroval y
v 18. elektřinou sklovou, při
bližme elektrickému kyvadlu, když pak kyvadlo odpudí, při
dávejme ■na kovové těleso zkusnou kuličkou souhlasný náboj; odchylka
kyvadla zvětšuje doklad, ze-
. Přesného roz-
hraničení mezi jednotlivými druhy vodičů však není.
Nabijme isolované těleso kovové př.
Elektřina tyče skleněné jiná než tyče ebonitové, tedy nutno
rozeznávati dva drtihy elektřiny.
Nestejná vodivost též příčinou, proč dotykem odvede elektřina
s kovového předmětu úplně (předmět pak vybit), kdežto isolátorů
(na př. Ze-
lektrujeme-li však jedno kyvadlo tyčí skleněnou druhé ebonitovou, vzá
jemně přitahují. tedy neisolovanými tělesy vodivými
