Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Pravíme, drátem atd.
Dvojí elektřina. pokusů viděti,
že tělesa stejnojmenně elektrická odpuzují nestejnojmenně elek
trická přitahují. zejména tyče obyčejného
skla, jež navlhavé, stávají vlhkém vzduchu vodivými aby tomu
zabránilo, potírají isolující skleněné součásti elektrických přístrojů li
hovým roztokem šelaku. Ze-
lektrujeme-li však jedno kyvadlo tyčí skleněnou druhé ebonitovou, vzá
jemně přitahují. Tímto zkoumáním zabýval prvé
francouzský fysik počátku 18. Podle
toho dělíme pak látky tři druhy: jimiž elektřina
neodvádí, které odvádějí elektřinu velmi rychle, 1o-
v jež sice vedou elektřinu, ale pomaleji než vodiči. Zelektrujme dotykem tyčí buď skleněnou nebo
ebonitovou dvě kyvadla přibližme sobě; kyvadla odpuzují. století oba různé druhy
elektřiny nazval elektřinou sklovou pryskyřicovou. století., pryskyřice, jantar, kaučuk, ebonit, slída, porculán,
tvrdé sklo, hedvábí, paraffin, olej paraffinový všechny plyny. Dotykem nabývá těleso elektřiny souhlasné tou,
kterou měla elektrovaná tyč. elektřinou sklovou, při
bližme elektrickému kyvadlu, když pak kyvadlo odpudí, při
dávejme ■na kovové těleso zkusnou kuličkou souhlasný náboj; odchylka
kyvadla zvětšuje doklad, ze-
. elektřina čili kdežto
suchým vláknem hedvábným nikoliv. Úkaz tento prvně pozoroval y
v 18.
Nabijme isolované těleso kovové př. tyče skleněné) jen toho místa, kde jsme dotkli.
Vodivost různých látek lze zkoumati též tím, se
vybije zelektrované těleso, dotkneme-li zkoumanou látkou. Přesného roz-
hraničení mezi jednotlivými druhy vodičů však není.
Má-li nějaký nabitý vodič udržeti sobě elektřinu, musí býti se
všech stran obklopen nevodiči, musí býti isolován', proto nelze zelektro-
vati třením kovovou tyč, držíme-li ruce. Pokusy poznalo, je
možno třením zelektrovati každé isolované těleso; tělesa anelektrická (ve
významu Gilbertově) jsou.
Nestejná vodivost též příčinou, proč dotykem odvede elektřina
s kovového předmětu úplně (předmět pak vybit), kdežto isolátorů
(na př. tedy neisolovanými tělesy vodivými.
Elektřina tyče skleněné jiná než tyče ebonitové, tedy nutno
rozeznávati dva drtihy elektřiny.Nahradí-li kyvadla suché vlákno hedvábné drátkem nebo
vláknem bavlněným nebo vlhkým hedvábným, proužek papírový sice
opět přitáhne, ale neodpudí, nýbrž zůstane přitažen; oddálíme-li tyč, objeví
se proužek neelektrickým.
Iv patří: všechny kovy, uhel, tuha, voda vlhké před
měty; obyčejné sodnaté sklo, sádrovec četné jiné
nerosty, dřevo, vlna, bavlna, len, konopí, kůže, srst, alkohol, ether; e-
v síra. Také
vodní páry obsažené vlhkém vzduchu jsou nevodiči, ale srážejí-li na
povrchu isolátorů, činí vodivými. Tak př