Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
tedy neisolovanými tělesy vodivými. elektřina čili kdežto
suchým vláknem hedvábným nikoliv. Ze-
lektrujeme-li však jedno kyvadlo tyčí skleněnou druhé ebonitovou, vzá
jemně přitahují. Tak př.
Vodivost různých látek lze zkoumati též tím, se
vybije zelektrované těleso, dotkneme-li zkoumanou látkou. Zelektrujme dotykem tyčí buď skleněnou nebo
ebonitovou dvě kyvadla přibližme sobě; kyvadla odpuzují. Úkaz tento prvně pozoroval y
v 18. elektřinou sklovou, při
bližme elektrickému kyvadlu, když pak kyvadlo odpudí, při
dávejme ■na kovové těleso zkusnou kuličkou souhlasný náboj; odchylka
kyvadla zvětšuje doklad, ze-
. tyče skleněné) jen toho místa, kde jsme dotkli., pryskyřice, jantar, kaučuk, ebonit, slída, porculán,
tvrdé sklo, hedvábí, paraffin, olej paraffinový všechny plyny. století oba různé druhy
elektřiny nazval elektřinou sklovou pryskyřicovou. Podle
toho dělíme pak látky tři druhy: jimiž elektřina
neodvádí, které odvádějí elektřinu velmi rychle, 1o-
v jež sice vedou elektřinu, ale pomaleji než vodiči. zejména tyče obyčejného
skla, jež navlhavé, stávají vlhkém vzduchu vodivými aby tomu
zabránilo, potírají isolující skleněné součásti elektrických přístrojů li
hovým roztokem šelaku.
Nabijme isolované těleso kovové př.Nahradí-li kyvadla suché vlákno hedvábné drátkem nebo
vláknem bavlněným nebo vlhkým hedvábným, proužek papírový sice
opět přitáhne, ale neodpudí, nýbrž zůstane přitažen; oddálíme-li tyč, objeví
se proužek neelektrickým. Přesného roz-
hraničení mezi jednotlivými druhy vodičů však není.
Má-li nějaký nabitý vodič udržeti sobě elektřinu, musí býti se
všech stran obklopen nevodiči, musí býti isolován', proto nelze zelektro-
vati třením kovovou tyč, držíme-li ruce. pokusů viděti,
že tělesa stejnojmenně elektrická odpuzují nestejnojmenně elek
trická přitahují. Dotykem nabývá těleso elektřiny souhlasné tou,
kterou měla elektrovaná tyč.
Iv patří: všechny kovy, uhel, tuha, voda vlhké před
měty; obyčejné sodnaté sklo, sádrovec četné jiné
nerosty, dřevo, vlna, bavlna, len, konopí, kůže, srst, alkohol, ether; e-
v síra. Také
vodní páry obsažené vlhkém vzduchu jsou nevodiči, ale srážejí-li na
povrchu isolátorů, činí vodivými. století.
Dvojí elektřina.
Pravíme, drátem atd. Pokusy poznalo, je
možno třením zelektrovati každé isolované těleso; tělesa anelektrická (ve
významu Gilbertově) jsou.
Elektřina tyče skleněné jiná než tyče ebonitové, tedy nutno
rozeznávati dva drtihy elektřiny.
Nestejná vodivost též příčinou, proč dotykem odvede elektřina
s kovového předmětu úplně (předmět pak vybit), kdežto isolátorů
(na př. Tímto zkoumáním zabýval prvé
francouzský fysik počátku 18
