Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) zakřivení přední plochy tím tloušťka
oční čočky zvětšuje nebo zmenšuje. Lomem vzniká zadní ohniskové rovině, která tomto případě
splývá sítnicí, Aby také
blízké předměty mohly sítnici ostře zobraziti, oko schopnost
aMomodační, která záleží tom, působením o
s (obr.
. Akkomodací obě ohniskové
dálky pružné optické soustavy jistých mezích mění; přední ohnisková
e (normální) oko akkomoduje určitého bodu zv. 2i4. Bezvadné neboli
as
Obr.
Obr. Slepá
skvrna průměru asi jest nesouměrně blíže druhému oku posunuta. Položíme-li otvory
velmi blízko před zornici hledíme proti dobře osvětlenému pozadí hrot
jehly, kterou přibližujeme oku vzdalujeme, spatřujeme akkomo-
dačním prostoru jehlu jednoduše, mimo něj dvojitě. 213. Ohniskové dálky soustavy jsou pro o
hledící nekonečna 15'5 směrem předu, 207 směrem do
zadu. Změny zakřivení čočky oční
při akkomodaci.
bodu blízkého bodu vzdáleného, jenž jest nekonečnu. Poloha
blízkého bodu závisí věku.
Optická soustava oka.směrem sítnici mezích
20-7 18-7 mm. slepé skvrně (macula coeca). Při
akkomodaci nekonečno sval akkomodační napiat; při akko-
modaci bod blízký napětí jeho největší, oko brzy unaví. Přední komora čočkou tvoří složitou
optickou soustavu, která jedné strany dotýká vzduchu, druhé
strany sklivce.
dálka směrem vzduchu mezích
15-5 mm, zadní ohnisková
dálka . počínaje
až nekonečna jsou akkomodační změny oku velmi nepatrné. Akko
modační změny jsou největší pro blízké předměty.
0 jsoucnosti její přesvědčíme známým pokusem Mariotteovým tečkou
a křížem.(obr. 214. 215. 10, 20, 30, 40, letech jest prů
měrné vzdálenosti 10, 14, 22, středu rohovky.) Nervová vlákna sbírají jediný svazek, který opouští oko
v místě pro světlo necitlivém zv.
O akkomodační schopnosti oka přesvědčíme takto: tuhém pa
píře udělejme jehlou dva otvory vzdálené asi mm. Převrácený obraz sítnici. Prostor, němž
oko akkomoduje, slove Předmět mimo
akkomodační prostor zobrazuje sítnici neostře
