Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) Nervová vlákna sbírají jediný svazek, který opouští oko
v místě pro světlo necitlivém zv. Položíme-li otvory
velmi blízko před zornici hledíme proti dobře osvětlenému pozadí hrot
jehly, kterou přibližujeme oku vzdalujeme, spatřujeme akkomo-
dačním prostoru jehlu jednoduše, mimo něj dvojitě. Při
akkomodaci nekonečno sval akkomodační napiat; při akko-
modaci bod blízký napětí jeho největší, oko brzy unaví.směrem sítnici mezích
20-7 18-7 mm. Akkomodací obě ohniskové
dálky pružné optické soustavy jistých mezích mění; přední ohnisková
e (normální) oko akkomoduje určitého bodu zv. 215. Lomem vzniká zadní ohniskové rovině, která tomto případě
splývá sítnicí, Aby také
blízké předměty mohly sítnici ostře zobraziti, oko schopnost
aMomodační, která záleží tom, působením o
s (obr. slepé skvrně (macula coeca).(obr. Ohniskové dálky soustavy jsou pro o
hledící nekonečna 15'5 směrem předu, 207 směrem do
zadu. 2i4. počínaje
až nekonečna jsou akkomodační změny oku velmi nepatrné. Změny zakřivení čočky oční
při akkomodaci. Poloha
blízkého bodu závisí věku.
dálka směrem vzduchu mezích
15-5 mm, zadní ohnisková
dálka . Prostor, němž
oko akkomoduje, slove Předmět mimo
akkomodační prostor zobrazuje sítnici neostře. Přední komora čočkou tvoří složitou
optickou soustavu, která jedné strany dotýká vzduchu, druhé
strany sklivce.
bodu blízkého bodu vzdáleného, jenž jest nekonečnu.
Optická soustava oka. 10, 20, 30, 40, letech jest prů
měrné vzdálenosti 10, 14, 22, středu rohovky.
O akkomodační schopnosti oka přesvědčíme takto: tuhém pa
píře udělejme jehlou dva otvory vzdálené asi mm. Bezvadné neboli
as
Obr. Akko
modační změny jsou největší pro blízké předměty.
Obr. 214.) zakřivení přední plochy tím tloušťka
oční čočky zvětšuje nebo zmenšuje. 213. Slepá
skvrna průměru asi jest nesouměrně blíže druhému oku posunuta.
0 jsoucnosti její přesvědčíme známým pokusem Mariotteovým tečkou
a křížem. Převrácený obraz sítnici.
