Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
počínaje
až nekonečna jsou akkomodační změny oku velmi nepatrné. 10, 20, 30, 40, letech jest prů
měrné vzdálenosti 10, 14, 22, středu rohovky.
. Při
akkomodaci nekonečno sval akkomodační napiat; při akko-
modaci bod blízký napětí jeho největší, oko brzy unaví. Lomem vzniká zadní ohniskové rovině, která tomto případě
splývá sítnicí, Aby také
blízké předměty mohly sítnici ostře zobraziti, oko schopnost
aMomodační, která záleží tom, působením o
s (obr.(obr. Akko
modační změny jsou největší pro blízké předměty.
dálka směrem vzduchu mezích
15-5 mm, zadní ohnisková
dálka . Přední komora čočkou tvoří složitou
optickou soustavu, která jedné strany dotýká vzduchu, druhé
strany sklivce. slepé skvrně (macula coeca). Bezvadné neboli
as
Obr. 214. 2i4. Prostor, němž
oko akkomoduje, slove Předmět mimo
akkomodační prostor zobrazuje sítnici neostře.) Nervová vlákna sbírají jediný svazek, který opouští oko
v místě pro světlo necitlivém zv. 215.
Optická soustava oka.) zakřivení přední plochy tím tloušťka
oční čočky zvětšuje nebo zmenšuje.
Obr. Ohniskové dálky soustavy jsou pro o
hledící nekonečna 15'5 směrem předu, 207 směrem do
zadu. Převrácený obraz sítnici. Slepá
skvrna průměru asi jest nesouměrně blíže druhému oku posunuta. Změny zakřivení čočky oční
při akkomodaci.směrem sítnici mezích
20-7 18-7 mm. Akkomodací obě ohniskové
dálky pružné optické soustavy jistých mezích mění; přední ohnisková
e (normální) oko akkomoduje určitého bodu zv. Poloha
blízkého bodu závisí věku. 213.
0 jsoucnosti její přesvědčíme známým pokusem Mariotteovým tečkou
a křížem.
O akkomodační schopnosti oka přesvědčíme takto: tuhém pa
píře udělejme jehlou dva otvory vzdálené asi mm.
bodu blízkého bodu vzdáleného, jenž jest nekonečnu. Položíme-li otvory
velmi blízko před zornici hledíme proti dobře osvětlenému pozadí hrot
jehly, kterou přibližujeme oku vzdalujeme, spatřujeme akkomo-
dačním prostoru jehlu jednoduše, mimo něj dvojitě
