Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Při
akkomodaci nekonečno sval akkomodační napiat; při akko-
modaci bod blízký napětí jeho největší, oko brzy unaví. Prostor, němž
oko akkomoduje, slove Předmět mimo
akkomodační prostor zobrazuje sítnici neostře. 214. Akkomodací obě ohniskové
dálky pružné optické soustavy jistých mezích mění; přední ohnisková
e (normální) oko akkomoduje určitého bodu zv. slepé skvrně (macula coeca). Poloha
blízkého bodu závisí věku.(obr.
bodu blízkého bodu vzdáleného, jenž jest nekonečnu. počínaje
až nekonečna jsou akkomodační změny oku velmi nepatrné.) Nervová vlákna sbírají jediný svazek, který opouští oko
v místě pro světlo necitlivém zv. 10, 20, 30, 40, letech jest prů
měrné vzdálenosti 10, 14, 22, středu rohovky.
dálka směrem vzduchu mezích
15-5 mm, zadní ohnisková
dálka . Akko
modační změny jsou největší pro blízké předměty.
Optická soustava oka.
O akkomodační schopnosti oka přesvědčíme takto: tuhém pa
píře udělejme jehlou dva otvory vzdálené asi mm. 2i4. Přední komora čočkou tvoří složitou
optickou soustavu, která jedné strany dotýká vzduchu, druhé
strany sklivce. Ohniskové dálky soustavy jsou pro o
hledící nekonečna 15'5 směrem předu, 207 směrem do
zadu. Převrácený obraz sítnici. Položíme-li otvory
velmi blízko před zornici hledíme proti dobře osvětlenému pozadí hrot
jehly, kterou přibližujeme oku vzdalujeme, spatřujeme akkomo-
dačním prostoru jehlu jednoduše, mimo něj dvojitě.směrem sítnici mezích
20-7 18-7 mm.
. Lomem vzniká zadní ohniskové rovině, která tomto případě
splývá sítnicí, Aby také
blízké předměty mohly sítnici ostře zobraziti, oko schopnost
aMomodační, která záleží tom, působením o
s (obr.
Obr.
0 jsoucnosti její přesvědčíme známým pokusem Mariotteovým tečkou
a křížem. Bezvadné neboli
as
Obr.) zakřivení přední plochy tím tloušťka
oční čočky zvětšuje nebo zmenšuje. Slepá
skvrna průměru asi jest nesouměrně blíže druhému oku posunuta. 213. 215. Změny zakřivení čočky oční
při akkomodaci
