Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Střed rohovky,
duhovky čočky určují Zadní
komoru čočkou vyplňuje sklivec (corpus
vitreum), nenepodobný bezbarvému rosolu.) jest prů-
(8) vrstva nervovýchvláken, (9) hra- Medná vrst gotya Q.
Oko, jež vězí očním důlku, podobá se
kouli.
Průměr zorníce mění mezích asi mm
při světle velmi jasném šeru, to
tak, zornice jest neustále kruhová témže
středu. středovou jamkou (fovea centralis) průměru asi 0-3 mm. ělin odděluje rostřední tenká
(1) Yrstva pigmentového epithelu, (0*06 VfbVíb') CGVTlCltlctt (cJlO Íd6s'),
(2) vrstva tyčinek, (s, 4,5,6) vrstvy která obsahuje četné krevní cévy, nervy jest
střední, (7)vrstvabuněkgangliových, hnědě zbarvena. Zrakovým čidlem jest oko (obr. -vT1/1 ^
jemneno složeni.4 nadmíru
mem blanka sklivci. 213. Přední strana čočky jest méně
zakřivena než strana zadní.
1. Schema stavby sítnice. protíná sítnici, jest žlutá
skvrna (macula lutea) průměru 0-8 mm
s zv. Vnější jeho obal tuhé blány bílé
slove bělina (sclera).
O ko.
Rohovka tvoří přední stěnu
m naplněné čirým očním mokem
(humor aqueus). Vodorovný řez
levým okem. Bezprostředně duhovkou jest čočka
č (lens crystállina), hmoty naprosto čiré,
rosolovité, pružné, kolem dokola vězící pa
prskovitých záhybech závěsného vazu (zo
nula Zinnii), jež jsou připevněny tělese
cilíárním tc. 211. tomto
nej citlivějším místě sítnice nejmenší tloušťku obsahuje jenom čípky. 0-002— 0-007 tlusté). Sítnice (obr. Otvorem z
uprostřed duhovky zornicí (pupillou) —•
vnikají paprsky druhé zadní části oka.Obr. Vrstva chová
v pravo čípkyz okrskužluté skvrny; který světle bell, ale ve
v levo čípky obklopené řadami tmě nabývá původní barvy. 211.
Vnitřní stěna komory slove sítnice (retina);
Obr. 212. 212. místě, kde
tycmek. Zadní její stěnou ne
průhledná duhovka (iris), jež dává očím
barvu jest ka.), němž vzniká po
dráždění, jež očním nervem vede
k mozku. předu přechází bělina
v dokonale čirou hladkou rohovku (cor
nea), která mírně nad povrch koule vyčnívá. Mosaika tyčinek čípků. Viakna nervová rozestrena
jsou vrstvě vrstva obrácená cév-
natce, chová vlastní čivé orgány, které mají
tvar válcovitých (0-06 dlouhé,
0-002 tlusté) menších
t (0-02— 0-09 dlouhé,
Obr. mozku budí pocit světla, který
složitým psychologickým pochodem promí
táme mimo sebe
