Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Vnější jeho obal tuhé blány bílé
slove bělina (sclera). Přední strana čočky jest méně
zakřivena než strana zadní. Vrstva chová
v pravo čípkyz okrskužluté skvrny; který světle bell, ale ve
v levo čípky obklopené řadami tmě nabývá původní barvy. -vT1/1 ^
jemneno složeni. mozku budí pocit světla, který
složitým psychologickým pochodem promí
táme mimo sebe.
Průměr zorníce mění mezích asi mm
při světle velmi jasném šeru, to
tak, zornice jest neustále kruhová témže
středu. 211. středovou jamkou (fovea centralis) průměru asi 0-3 mm. Viakna nervová rozestrena
jsou vrstvě vrstva obrácená cév-
natce, chová vlastní čivé orgány, které mají
tvar válcovitých (0-06 dlouhé,
0-002 tlusté) menších
t (0-02— 0-09 dlouhé,
Obr. Zrakovým čidlem jest oko (obr.
1. 0-002— 0-007 tlusté). Zadní její stěnou ne
průhledná duhovka (iris), jež dává očím
barvu jest ka.), němž vzniká po
dráždění, jež očním nervem vede
k mozku. Mosaika tyčinek čípků. 211. tomto
nej citlivějším místě sítnice nejmenší tloušťku obsahuje jenom čípky.) jest prů-
(8) vrstva nervovýchvláken, (9) hra- Medná vrst gotya Q. Sítnice (obr.4 nadmíru
mem blanka sklivci. Otvorem z
uprostřed duhovky zornicí (pupillou) —•
vnikají paprsky druhé zadní části oka. místě, kde
tycmek.
O ko. ělin odděluje rostřední tenká
(1) Yrstva pigmentového epithelu, (0*06 VfbVíb') CGVTlCltlctt (cJlO Íd6s'),
(2) vrstva tyčinek, (s, 4,5,6) vrstvy která obsahuje četné krevní cévy, nervy jest
střední, (7)vrstvabuněkgangliových, hnědě zbarvena. 212.
Vnitřní stěna komory slove sítnice (retina);
Obr. Schema stavby sítnice. protíná sítnici, jest žlutá
skvrna (macula lutea) průměru 0-8 mm
s zv. Vodorovný řez
levým okem. Bezprostředně duhovkou jest čočka
č (lens crystállina), hmoty naprosto čiré,
rosolovité, pružné, kolem dokola vězící pa
prskovitých záhybech závěsného vazu (zo
nula Zinnii), jež jsou připevněny tělese
cilíárním tc.
Oko, jež vězí očním důlku, podobá se
kouli. 213.
Rohovka tvoří přední stěnu
m naplněné čirým očním mokem
(humor aqueus). předu přechází bělina
v dokonale čirou hladkou rohovku (cor
nea), která mírně nad povrch koule vyčnívá. Střed rohovky,
duhovky čočky určují Zadní
komoru čočkou vyplňuje sklivec (corpus
vitreum), nenepodobný bezbarvému rosolu.Obr. 212
