Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
ělin odděluje rostřední tenká
(1) Yrstva pigmentového epithelu, (0*06 VfbVíb') CGVTlCltlctt (cJlO Íd6s'),
(2) vrstva tyčinek, (s, 4,5,6) vrstvy která obsahuje četné krevní cévy, nervy jest
střední, (7)vrstvabuněkgangliových, hnědě zbarvena.
O ko. Zadní její stěnou ne
průhledná duhovka (iris), jež dává očím
barvu jest ka.) jest prů-
(8) vrstva nervovýchvláken, (9) hra- Medná vrst gotya Q. středovou jamkou (fovea centralis) průměru asi 0-3 mm. předu přechází bělina
v dokonale čirou hladkou rohovku (cor
nea), která mírně nad povrch koule vyčnívá. Vodorovný řez
levým okem. tomto
nej citlivějším místě sítnice nejmenší tloušťku obsahuje jenom čípky. 211. Viakna nervová rozestrena
jsou vrstvě vrstva obrácená cév-
natce, chová vlastní čivé orgány, které mají
tvar válcovitých (0-06 dlouhé,
0-002 tlusté) menších
t (0-02— 0-09 dlouhé,
Obr. Mosaika tyčinek čípků.
Rohovka tvoří přední stěnu
m naplněné čirým očním mokem
(humor aqueus).
Průměr zorníce mění mezích asi mm
při světle velmi jasném šeru, to
tak, zornice jest neustále kruhová témže
středu. Zrakovým čidlem jest oko (obr. 212.
Vnitřní stěna komory slove sítnice (retina);
Obr. 213. Sítnice (obr.
Oko, jež vězí očním důlku, podobá se
kouli. protíná sítnici, jest žlutá
skvrna (macula lutea) průměru 0-8 mm
s zv.
1.4 nadmíru
mem blanka sklivci. mozku budí pocit světla, který
složitým psychologickým pochodem promí
táme mimo sebe. Bezprostředně duhovkou jest čočka
č (lens crystállina), hmoty naprosto čiré,
rosolovité, pružné, kolem dokola vězící pa
prskovitých záhybech závěsného vazu (zo
nula Zinnii), jež jsou připevněny tělese
cilíárním tc. Přední strana čočky jest méně
zakřivena než strana zadní. -vT1/1 ^
jemneno složeni. Schema stavby sítnice. 211. Vnější jeho obal tuhé blány bílé
slove bělina (sclera). Otvorem z
uprostřed duhovky zornicí (pupillou) —•
vnikají paprsky druhé zadní části oka. místě, kde
tycmek.Obr. 0-002— 0-007 tlusté). Vrstva chová
v pravo čípkyz okrskužluté skvrny; který světle bell, ale ve
v levo čípky obklopené řadami tmě nabývá původní barvy. Střed rohovky,
duhovky čočky určují Zadní
komoru čočkou vyplňuje sklivec (corpus
vitreum), nenepodobný bezbarvému rosolu.), němž vzniká po
dráždění, jež očním nervem vede
k mozku. 212
