Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Bezprostředně duhovkou jest čočka
č (lens crystállina), hmoty naprosto čiré,
rosolovité, pružné, kolem dokola vězící pa
prskovitých záhybech závěsného vazu (zo
nula Zinnii), jež jsou připevněny tělese
cilíárním tc. 212. předu přechází bělina
v dokonale čirou hladkou rohovku (cor
nea), která mírně nad povrch koule vyčnívá. ělin odděluje rostřední tenká
(1) Yrstva pigmentového epithelu, (0*06 VfbVíb') CGVTlCltlctt (cJlO Íd6s'),
(2) vrstva tyčinek, (s, 4,5,6) vrstvy která obsahuje četné krevní cévy, nervy jest
střední, (7)vrstvabuněkgangliových, hnědě zbarvena. Schema stavby sítnice. Přední strana čočky jest méně
zakřivena než strana zadní. 211. Otvorem z
uprostřed duhovky zornicí (pupillou) —•
vnikají paprsky druhé zadní části oka.), němž vzniká po
dráždění, jež očním nervem vede
k mozku.) jest prů-
(8) vrstva nervovýchvláken, (9) hra- Medná vrst gotya Q. 211. Zadní její stěnou ne
průhledná duhovka (iris), jež dává očím
barvu jest ka.
Vnitřní stěna komory slove sítnice (retina);
Obr.
O ko. 212. tomto
nej citlivějším místě sítnice nejmenší tloušťku obsahuje jenom čípky.4 nadmíru
mem blanka sklivci.
1. -vT1/1 ^
jemneno složeni. protíná sítnici, jest žlutá
skvrna (macula lutea) průměru 0-8 mm
s zv.
Rohovka tvoří přední stěnu
m naplněné čirým očním mokem
(humor aqueus). Vodorovný řez
levým okem. Mosaika tyčinek čípků. 0-002— 0-007 tlusté).
Průměr zorníce mění mezích asi mm
při světle velmi jasném šeru, to
tak, zornice jest neustále kruhová témže
středu. Zrakovým čidlem jest oko (obr. místě, kde
tycmek. mozku budí pocit světla, který
složitým psychologickým pochodem promí
táme mimo sebe. Vrstva chová
v pravo čípkyz okrskužluté skvrny; který světle bell, ale ve
v levo čípky obklopené řadami tmě nabývá původní barvy. Viakna nervová rozestrena
jsou vrstvě vrstva obrácená cév-
natce, chová vlastní čivé orgány, které mají
tvar válcovitých (0-06 dlouhé,
0-002 tlusté) menších
t (0-02— 0-09 dlouhé,
Obr. Střed rohovky,
duhovky čočky určují Zadní
komoru čočkou vyplňuje sklivec (corpus
vitreum), nenepodobný bezbarvému rosolu. středovou jamkou (fovea centralis) průměru asi 0-3 mm. Sítnice (obr.
Oko, jež vězí očním důlku, podobá se
kouli. Vnější jeho obal tuhé blány bílé
slove bělina (sclera).Obr. 213
