Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 223 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
zv. Srpek Měsíce objímá šedou neosvět­ lenou část. Oko tmě odpočaté jest nejcitlivější reagens světlo. (Yiz soustavy kruhů obr. Oko není dokonalá optická sou­ stava.Pokud jde zobrazování, lze oko připodobniti velmi malému fo­ tografickému přístroji, jehož čočka ohniskovou dálku. Jasnost obrazu oku závisí při téže jasnosti zdroje prů­ měru zornice citlivosti sítnice.). fysiologický mezný úhel), nerozeznáme předmětu bodu, poněvadž tomto případě obraz sítnici padá jen jediný čípek. Oko reaguje nejlépe na paprsky barvy žluté zelené, pro paprsky červené, modré fialové jest oko méně citlivé. Vady emmetropiekého oka. Klesne-li zorný úhel pod hodnotu, která klade mezí f' (t.), zdají svislé čáry ostré, vodorovné neostré, vzdálíme-li oko, vidíme ostře čáry vodorovné, neostře svislé; určité poloze jsou obě soustavy čar stejně neostré. Nejcitlivějším místem sítnice je žlutá skvrna. Proto pro paprsky téměř osou rovnoběžné vzniká s podobného druhu, který byl popsán čoček (str. tomto fysiologickém úkazu založeny jsou známé přístroje haumat . Eeálný obraz oku jest všech okolností Avšak od nejútlejšího dětství uvykli jsme obrazy vznikající hořejší části sítnice promítati blíže zemi, kdežto obrazy dolejší části sítnice vzniklé pro­ mítáme dále země.) Velikost obrazu sítnici závisí zorném úhlu němž spa­ třujeme svého místa vzdálený předmět, zadní ohniskové dálce oka. Držíme-li před zornicí špendlík hlavičkou vzhůru obrácený hledíme-li malým otvorem tuhém papíru, spatřu­ jeme obraz špendlíku převrácené poloze. 215. tomto případě vzniká na sítnici jen obraz špendlíku, který zvykem promítáme do prostoru obrácené poloze (obr. Proto oko samovolně stáčí tak, aby nejdůležitější část pozorovaného předmětu padla žlutou skvrnu. Citlivost oka mění podle stupně předcházejícího podráždění. Hledíme-li na obrazec (obr. . Ani body ose nezobrazují jako body, nýbrž jako í k které sice obyčejných okolností nepřekážejí, jsouce nepatrné, ale při velmi jasném osvětlení způsobují Tento subjektivní úkaz záleží tom, jasně osvětlené bílé předměty zdají -se větší, než vskutku jsou. 216. Nejznámějším příkladem hvězdo- vitý tvar stálic, které měly jeviti jako malinké kotoučky. směru svislém bývá zakřivení větší než směru vodorovném. Tomuto zvyku podléháme tehdy, když víme jistě, že obraz není převrácený.!) Yedle tohoto p astigmatismu způsobuje různorodá struktura oční čočky astigmatismus nepravidelný. K podráždění sítnice stačí velice krátká doba (na př. Bílý čtverec černém poli jest zdánlivě větší než stejně veliký černý čtverec poli bílém. Lámavé plochy oku nejsou souměrné vzhledem optické ose oční, různých meridiánových řezech proložených osou mají různé zakři­ vení. 192. výboj elektrický, blesk), ale stav podráždění ním vzniklý obraz zmizí teprve po určité době (asi 0'1 sec). 217