Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Nejznámějším příkladem hvězdo-
vitý tvar stálic, které měly jeviti jako malinké kotoučky. Oko není dokonalá optická sou
stava. fysiologický mezný úhel), nerozeznáme předmětu bodu,
poněvadž tomto případě obraz sítnici padá jen jediný
čípek. Hledíme-li na
obrazec (obr. Srpek Měsíce objímá šedou neosvět
lenou část. Oko tmě odpočaté jest nejcitlivější reagens světlo.)
Velikost obrazu sítnici závisí zorném úhlu němž spa
třujeme svého místa vzdálený předmět, zadní ohniskové
dálce oka. tomto fysiologickém úkazu založeny jsou
známé přístroje haumat .
K podráždění sítnice stačí velice krátká doba (na př. Citlivost oka mění podle stupně předcházejícího
podráždění. 192.). 216. Nejcitlivějším místem sítnice je
žlutá skvrna. směru svislém bývá zakřivení větší než směru vodorovném.
Vady emmetropiekého oka. Proto oko samovolně stáčí tak, aby nejdůležitější část
pozorovaného předmětu padla žlutou skvrnu. Klesne-li zorný úhel pod hodnotu, která klade mezí
f' (t. Tomuto zvyku podléháme tehdy, když víme jistě,
že obraz není převrácený.
.Pokud jde zobrazování, lze oko připodobniti velmi malému fo
tografickému přístroji, jehož čočka ohniskovou dálku. Ani body ose nezobrazují jako body, nýbrž jako í
k které sice obyčejných okolností nepřekážejí, jsouce nepatrné,
ale při velmi jasném osvětlení způsobují Tento subjektivní
úkaz záleží tom, jasně osvětlené bílé předměty zdají -se větší, než
vskutku jsou. Jasnost obrazu oku závisí při téže jasnosti zdroje prů
měru zornice citlivosti sítnice. Oko reaguje nejlépe na
paprsky barvy žluté zelené, pro paprsky červené, modré fialové
jest oko méně citlivé. (Yiz soustavy kruhů obr.
Eeálný obraz oku jest všech okolností Avšak od
nejútlejšího dětství uvykli jsme obrazy vznikající hořejší části sítnice
promítati blíže zemi, kdežto obrazy dolejší části sítnice vzniklé pro
mítáme dále země. 217. Lámavé plochy oku nejsou souměrné vzhledem optické ose
oční, různých meridiánových řezech proložených osou mají různé zakři
vení. tomto případě vzniká na
sítnici jen obraz špendlíku, který zvykem promítáme
do prostoru obrácené poloze (obr. Bílý čtverec černém poli jest zdánlivě větší než stejně
veliký černý čtverec poli bílém. Držíme-li před zornicí špendlík hlavičkou
vzhůru obrácený hledíme-li malým otvorem tuhém papíru, spatřu
jeme obraz špendlíku převrácené poloze.), zdají svislé čáry ostré, vodorovné neostré, vzdálíme-li
oko, vidíme ostře čáry vodorovné, neostře svislé; určité poloze jsou obě
soustavy čar stejně neostré.
Proto pro paprsky téměř osou rovnoběžné vzniká s
podobného druhu, který byl popsán čoček (str. výboj elektrický,
blesk), ale stav podráždění ním vzniklý obraz zmizí teprve po
určité době (asi 0'1 sec). 215.!) Yedle tohoto
p astigmatismu způsobuje různorodá struktura oční
čočky astigmatismus nepravidelný. zv
