Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 223 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
215. Proto pro paprsky téměř osou rovnoběžné vzniká s podobného druhu, který byl popsán čoček (str. Oko není dokonalá optická sou­ stava. Klesne-li zorný úhel pod hodnotu, která klade mezí f' (t. Srpek Měsíce objímá šedou neosvět­ lenou část. fysiologický mezný úhel), nerozeznáme předmětu bodu, poněvadž tomto případě obraz sítnici padá jen jediný čípek. směru svislém bývá zakřivení větší než směru vodorovném. Eeálný obraz oku jest všech okolností Avšak od nejútlejšího dětství uvykli jsme obrazy vznikající hořejší části sítnice promítati blíže zemi, kdežto obrazy dolejší části sítnice vzniklé pro­ mítáme dále země. Citlivost oka mění podle stupně předcházejícího podráždění. 192. Nejznámějším příkladem hvězdo- vitý tvar stálic, které měly jeviti jako malinké kotoučky. výboj elektrický, blesk), ale stav podráždění ním vzniklý obraz zmizí teprve po určité době (asi 0'1 sec). Hledíme-li na obrazec (obr. Tomuto zvyku podléháme tehdy, když víme jistě, že obraz není převrácený.). Vady emmetropiekého oka.Pokud jde zobrazování, lze oko připodobniti velmi malému fo­ tografickému přístroji, jehož čočka ohniskovou dálku. zv. K podráždění sítnice stačí velice krátká doba (na př.!) Yedle tohoto p astigmatismu způsobuje různorodá struktura oční čočky astigmatismus nepravidelný. Lámavé plochy oku nejsou souměrné vzhledem optické ose oční, různých meridiánových řezech proložených osou mají různé zakři­ vení.) Velikost obrazu sítnici závisí zorném úhlu němž spa­ třujeme svého místa vzdálený předmět, zadní ohniskové dálce oka. 216. Nejcitlivějším místem sítnice je žlutá skvrna. Bílý čtverec černém poli jest zdánlivě větší než stejně veliký černý čtverec poli bílém. (Yiz soustavy kruhů obr. tomto fysiologickém úkazu založeny jsou známé přístroje haumat .), zdají svislé čáry ostré, vodorovné neostré, vzdálíme-li oko, vidíme ostře čáry vodorovné, neostře svislé; určité poloze jsou obě soustavy čar stejně neostré. tomto případě vzniká na sítnici jen obraz špendlíku, který zvykem promítáme do prostoru obrácené poloze (obr. Oko tmě odpočaté jest nejcitlivější reagens světlo. Držíme-li před zornicí špendlík hlavičkou vzhůru obrácený hledíme-li malým otvorem tuhém papíru, spatřu­ jeme obraz špendlíku převrácené poloze. Proto oko samovolně stáčí tak, aby nejdůležitější část pozorovaného předmětu padla žlutou skvrnu. Oko reaguje nejlépe na paprsky barvy žluté zelené, pro paprsky červené, modré fialové jest oko méně citlivé. Jasnost obrazu oku závisí při téže jasnosti zdroje prů­ měru zornice citlivosti sítnice. 217. Ani body ose nezobrazují jako body, nýbrž jako í k které sice obyčejných okolností nepřekážejí, jsouce nepatrné, ale při velmi jasném osvětlení způsobují Tento subjektivní úkaz záleží tom, jasně osvětlené bílé předměty zdají -se větší, než vskutku jsou.