Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Držíme-li před zornicí špendlík hlavičkou
vzhůru obrácený hledíme-li malým otvorem tuhém papíru, spatřu
jeme obraz špendlíku převrácené poloze. Tomuto zvyku podléháme tehdy, když víme jistě,
že obraz není převrácený. Lámavé plochy oku nejsou souměrné vzhledem optické ose
oční, různých meridiánových řezech proložených osou mají různé zakři
vení. výboj elektrický,
blesk), ale stav podráždění ním vzniklý obraz zmizí teprve po
určité době (asi 0'1 sec). tomto fysiologickém úkazu založeny jsou
známé přístroje haumat . fysiologický mezný úhel), nerozeznáme předmětu bodu,
poněvadž tomto případě obraz sítnici padá jen jediný
čípek.
Vady emmetropiekého oka. Oko reaguje nejlépe na
paprsky barvy žluté zelené, pro paprsky červené, modré fialové
jest oko méně citlivé.Pokud jde zobrazování, lze oko připodobniti velmi malému fo
tografickému přístroji, jehož čočka ohniskovou dálku. Oko není dokonalá optická sou
stava. Nejznámějším příkladem hvězdo-
vitý tvar stálic, které měly jeviti jako malinké kotoučky. 217. 216. Proto oko samovolně stáčí tak, aby nejdůležitější část
pozorovaného předmětu padla žlutou skvrnu.). Ani body ose nezobrazují jako body, nýbrž jako í
k které sice obyčejných okolností nepřekážejí, jsouce nepatrné,
ale při velmi jasném osvětlení způsobují Tento subjektivní
úkaz záleží tom, jasně osvětlené bílé předměty zdají -se větší, než
vskutku jsou. směru svislém bývá zakřivení větší než směru vodorovném. Klesne-li zorný úhel pod hodnotu, která klade mezí
f' (t. tomto případě vzniká na
sítnici jen obraz špendlíku, který zvykem promítáme
do prostoru obrácené poloze (obr.
Proto pro paprsky téměř osou rovnoběžné vzniká s
podobného druhu, který byl popsán čoček (str. zv. 215. (Yiz soustavy kruhů obr. 192.)
Velikost obrazu sítnici závisí zorném úhlu němž spa
třujeme svého místa vzdálený předmět, zadní ohniskové
dálce oka. Jasnost obrazu oku závisí při téže jasnosti zdroje prů
měru zornice citlivosti sítnice.
. Citlivost oka mění podle stupně předcházejícího
podráždění.), zdají svislé čáry ostré, vodorovné neostré, vzdálíme-li
oko, vidíme ostře čáry vodorovné, neostře svislé; určité poloze jsou obě
soustavy čar stejně neostré. Nejcitlivějším místem sítnice je
žlutá skvrna. Hledíme-li na
obrazec (obr.
Eeálný obraz oku jest všech okolností Avšak od
nejútlejšího dětství uvykli jsme obrazy vznikající hořejší části sítnice
promítati blíže zemi, kdežto obrazy dolejší části sítnice vzniklé pro
mítáme dále země. Bílý čtverec černém poli jest zdánlivě větší než stejně
veliký černý čtverec poli bílém. Srpek Měsíce objímá šedou neosvět
lenou část. Oko tmě odpočaté jest nejcitlivější reagens světlo.!) Yedle tohoto
p astigmatismu způsobuje různorodá struktura oční
čočky astigmatismus nepravidelný.
K podráždění sítnice stačí velice krátká doba (na př
