Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Tomuto zvyku podléháme tehdy, když víme jistě,
že obraz není převrácený.
Eeálný obraz oku jest všech okolností Avšak od
nejútlejšího dětství uvykli jsme obrazy vznikající hořejší části sítnice
promítati blíže zemi, kdežto obrazy dolejší části sítnice vzniklé pro
mítáme dále země. výboj elektrický,
blesk), ale stav podráždění ním vzniklý obraz zmizí teprve po
určité době (asi 0'1 sec). Proto oko samovolně stáčí tak, aby nejdůležitější část
pozorovaného předmětu padla žlutou skvrnu. tomto fysiologickém úkazu založeny jsou
známé přístroje haumat .Pokud jde zobrazování, lze oko připodobniti velmi malému fo
tografickému přístroji, jehož čočka ohniskovou dálku.!) Yedle tohoto
p astigmatismu způsobuje různorodá struktura oční
čočky astigmatismus nepravidelný.
K podráždění sítnice stačí velice krátká doba (na př.
Proto pro paprsky téměř osou rovnoběžné vzniká s
podobného druhu, který byl popsán čoček (str. Oko reaguje nejlépe na
paprsky barvy žluté zelené, pro paprsky červené, modré fialové
jest oko méně citlivé. Bílý čtverec černém poli jest zdánlivě větší než stejně
veliký černý čtverec poli bílém. (Yiz soustavy kruhů obr. Citlivost oka mění podle stupně předcházejícího
podráždění. 192. fysiologický mezný úhel), nerozeznáme předmětu bodu,
poněvadž tomto případě obraz sítnici padá jen jediný
čípek. Držíme-li před zornicí špendlík hlavičkou
vzhůru obrácený hledíme-li malým otvorem tuhém papíru, spatřu
jeme obraz špendlíku převrácené poloze. Ani body ose nezobrazují jako body, nýbrž jako í
k které sice obyčejných okolností nepřekážejí, jsouce nepatrné,
ale při velmi jasném osvětlení způsobují Tento subjektivní
úkaz záleží tom, jasně osvětlené bílé předměty zdají -se větší, než
vskutku jsou. 215.
. Nejznámějším příkladem hvězdo-
vitý tvar stálic, které měly jeviti jako malinké kotoučky. směru svislém bývá zakřivení větší než směru vodorovném. Lámavé plochy oku nejsou souměrné vzhledem optické ose
oční, různých meridiánových řezech proložených osou mají různé zakři
vení. zv. Oko tmě odpočaté jest nejcitlivější reagens světlo. tomto případě vzniká na
sítnici jen obraz špendlíku, který zvykem promítáme
do prostoru obrácené poloze (obr.). Nejcitlivějším místem sítnice je
žlutá skvrna. 216. 217. Srpek Měsíce objímá šedou neosvět
lenou část. Hledíme-li na
obrazec (obr.
Vady emmetropiekého oka. Jasnost obrazu oku závisí při téže jasnosti zdroje prů
měru zornice citlivosti sítnice. Klesne-li zorný úhel pod hodnotu, která klade mezí
f' (t.), zdají svislé čáry ostré, vodorovné neostré, vzdálíme-li
oko, vidíme ostře čáry vodorovné, neostře svislé; určité poloze jsou obě
soustavy čar stejně neostré.)
Velikost obrazu sítnici závisí zorném úhlu němž spa
třujeme svého místa vzdálený předmět, zadní ohniskové
dálce oka. Oko není dokonalá optická sou
stava
